Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Únorové výročí: RNDr. Josip Kleczek, DrSc.

Únorové výročí: RNDr. Josip Kleczek, DrSc.

Český astronom Josip Kleczek v Ondřejovské hvězdárně. Autor: Petr Vilgus.
Český astronom Josip Kleczek v Ondřejovské hvězdárně.
Autor: Petr Vilgus.
Neuvěřitelné devadesátiny oslaví 22. února 2013 významný český astronom a sluneční fyzik Josip Kleczek. Jistě mnoho příznivců astronomie si v souvislosti s jeho jménem vzpomene na malou knížku Naše souhvězdí, která vyšla v edici Oko, ale jeho práce je samozřejmě mnohem rozsáhlejší.

Jeho matka byla Češka, otec cizinec a na svět přišel ve státě Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, na jehož místě později vznikla Jugoslávie. Zde však nestrávil dlouhou dobu, protože poměrně záhy se spolu s matkou vrátil do její rodné obce Štěpánov nad Svratkou, ležící na Vysočině.

Poté, co úspěšně ukončil studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, nastoupil roku 1949 do Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově. Zde se zaměřil zejména na studium sluneční fyziky. Hodně se věnoval například protuberancím a obecně různým projevům sluneční aktivity. V pozdější době se k jeho zájmům přidalo i využívání energie, kterou nám Slunce nabízí, v běžném životě - například pro výrobu elektrické energie.

Za svou velmi plodnou kariéru napsal řadu vědeckých prací, které se téměř výhradně věnovaly Slunci. Zřejmě nejvýznamnější a nejuznávanější z nich je šestijazyčný slovník Space Sciences Dictionary, čítající čtyři svazky. Také je autorem několika učebnic, monografií, encyklopedií a nevyhýbal se ani dílům pro širokou veřejnost. Kromě již zmíněné knížky Naše souhvězdí je možné jmenovat například díla jako Velká encyklopedie vesmíru nebo Vesmír a člověk. Mezi velmi zdařilé patřily i jeho přednášky, či rozhlasová vystoupení.

Učil jak na českých univerzitách, tak i zahraničních a zastává, či v minulosti zastával celou řadu funkcí. Předsedal například Sluneční sekci Československé astronomické společnosti, v Mezinárodní astronomické unii byl prezidentem komise pro výuku astronomie. Také založil Mezinárodní školu pro mladé astronomy, působící v rámci Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. Tuto školu následně vedl po dvě desítky let.

Za své zásluhy na poli vědy, ale i díky skromnosti a svému vystupování obdržel několik cen. Roku 2002 získal čestné občanství obce Štěpánov nad Svratkou, o sedm let později skleněnou medaili Kraje Vysočina. Od České astronomické společnosti obdržel dokonce dvakrát (v letech 2002 a 2011) cenu Littera astronomica, která se uděluje za významné počiny v popularizaci astronomie. Speciálním druhem ocenění se stalo pojmenování planetky 2781, objevené na Kleti roku 1982, jménem tohoto vědce.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.

Doporučujeme: Astronomické začátky Josipa Kleczka




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Výročí


42. vesmírný týden 2017

42. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 10. do 22. 10. 2017. Měsíc bude v novu. Čeká nás ranní seskupení s planetami. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Celou noc jsou vidět planety Neptun a Uran, který bude v opozici. Ráno je vidět jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dobré podmínky k pozorování bude mít meteorický roj Orionid. Ve vypouštění raket byla minulý týden nejúspěšnější společnost SpaceX s rovnou dvěma úspěšnými starty. Rusové úspěšně poslali Rokot a na druhý pokus i nákladní loď Progress k ISS. Naopak ULA dokázala vypustit raketu Atlas V až na pátý pokus. Na vině byly technické problémy i počasí. A úspěšný start zaznamenala i Čína s Venezuelskou družicí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vteřiny před a po zatmění

Velké americké zatmění. Tak jej, pro nás přeci jen trochu velikášsky, nazvali sami Američané. Na druhou stranu se jim není co divit. Pás totality, tedy oblast viditelnosti úplného zatmění, se táhla skrze celou Ameriku. Prakticky od pustého severozápadu až po zalidněný jihovýchod. Zejména

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Asteroid 7 Iris

Oblast oblohy s asteroidem 7 Iris focený z města přes světelné znečištění

Další informace »