Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Únorové výročí: Robert Daublebský ze Sternecku

Únorové výročí: Robert Daublebský ze Sternecku

Robert Daublebský ze Sternecku Autor: Wikipedie
Robert Daublebský ze Sternecku
Autor: Wikipedie
Letošního 7. února uplyne 175 let od narození rakouského a českého zeměměřiče, vojáka, geofyzika a v neposlední řadě astronoma Roberta Daublebského. Pocházel ze šlechtického rodu a používal přízvisko ze Sternecku. Jeho příjmení bývá někdy uváděno též jako Doudlebský nebo Daudlebský.

Robert se narodil v Praze, v současné Rytířské ulici 16, jako jedno z osmi dětí do rodiny zemského advokáta Jakuba a jeho ženy Marie. Navštěvoval nejprve Akademické gymnázium, poté Stavovský polytechnický ústav Království českého, kde získal znalosti z oblasti geodézie a sférické astronomie. Ve věku dvaceti let vstoupil do rakouské armády a aktivně se zúčastnil několika bitev během rakousko-italské války. Během své vojenské kariéry dosáhl hodnosti generálmajora.

Od roku 1862 pracoval ve vídeňském Vojenském zeměpisném ústavu, kde postupně vystřídal celou řadu funkcí. Časem se dopracoval k vedoucím postům ve dvou odděleních tohoto ústavu - v astronomické observatoři a astronomicko-geodetické skupině.

Astronomii aktivně praktikoval již od 60. let 19. století, kdy prováděl triangulační měření na území celého Rakouska-Uherska. Během nich určoval zeměpisnou šířku pomocí metody, kterou sám vyvinul a ta nyní nese po svém objeviteli jméno Sterneckova. Spočívá v tom, že se měří zenitová vzdálenost tzv. severní nebo jižní hvězdy. Kromě zeměpisných souřadnic prováděl nivelaci a měření výšky hladiny Jaderského moře pomocí vlastního vodočtu. Tyto údaje sloužily například k určení střední hladiny tohoto moře či ke studiu přílivu a odlivu. Dále Daudlebský školil navigační důstojníky či vyměřoval geodetické základny u Ternopolu, v Bukovině, u Chebu a některé další.

Roku 1881 sestrojil kyvadlový přístroj, který pak používal k výzkumu tíže. Nejprve ji měřil na území Čech a Moravy a díky tomu bylo možné roku 1894 sestavit mapu intenzity tíže na tomto území. Jednalo se o první mapu svého druhu na světě. V pozdějších letech svá měření rozšířil i na další státy, například do Itálie, Německa, Francie nebo Ruska. Díky tomu, že měřicí přístroj se dal snadno přenášet, nebyl problém jej umístit na loď a uplatnil se na několika námořních výpravách.

Daublebský se oženil roku 1868 s Josefinou Chimani a v manželství se jim narodili dva synové. Starší byl pojmenován po otci Robert a stal se z něj matematik, mladší Oskar se uplatnil jako lékař a právník.

Za svůj život Daublebský sepsal přes 40 knih, velké množství vědeckých článků a drobnějších prací. Získal řadu ocenění, jak za vojenské zásluhy, tak za výsledky na poli výzkumu a vědy.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost


16. vesmírný týden 2017

16. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 17. 4. do 23. 4. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je nejvýše Saturn, nízko už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet. Čeká nás průlet blízkozemní planetky, viditelné i menšími dalekohledy. Z nabídky 100 pozorování přidáváme jednu pěknou kulovku a galaxii, jeden zákryt hvězdy planetkou a především upozorníme na maximum meteorického roje Lyrid, které letos nebude rušit Měsíc. Očekává se start první čínské zásobovací lodi a ukázalo se, že Enceladus by mohl být dobrým místem pro život.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Průlet NEA 2014JO25 - 1 den po největším přiblížení Zemi (23MB animated GIF)

1 den po nejbližším přiblížení Zemi, již znatelně zpomalený pohyb vůči hvězdnému poli. Zrychleno 225x. technika: HEQ5, SW R102/500, Atik 314L+, expozice 15s, trackováno na planetku, efemeridy z NASA Horizons

Další informace »