Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Vladimír Guth: První fotografie meteorů

Vladimír Guth: První fotografie meteorů

Slavný Klepeštův bolid z 13. září 1923 21:55 na frontispice knihy V. Gutha z roku 1954.
Autor: Vladimír Guth: Katalog fotografovaných stop meteorů 1885-1930

Klepeštův ondřejovský bolid v Andromedě se objevil i v publikaci Vladimíra Gutha Katalog fotografovaných stop meteorů 1885-1930, kterou vydala Československá Akademie věd v roce 1954.  V ní se můžeme dočíst, že první meteor na území Čech, a vlastně na světě vůbec, byl vyfotografován roku 1885 z Klementina. Klepeštův bolid byl teprve třetí zdokumentovanou fotografií.  V roce 1925 Klepešta v Podolí a prof. Sýkora v Ondřejově poprvé vyfotografovali meteor ze dvou míst. V knize má číslo 11.

Ediční poznámka: Přinášíme několik zajímavých výňatků z knihy Vladimíra Gutha (1905-1980), které popisují začátky fotografování meteorů.
Nejprve výňatek z úvodu.

Čelní deska knihy V.Guth: Katalog fotografovaných stop meteorů 1885 - 1930, nakladatelství ČSAV, Praha, 1954 Autor: Vladimír Guth: Katalog fotografovaných stop meteorů 1885 - 1930
Čelní deska knihy V.Guth: Katalog fotografovaných stop meteorů 1885 - 1930, nakladatelství ČSAV, Praha, 1954
Autor: Vladimír Guth: Katalog fotografovaných stop meteorů 1885 - 1930
Není bez zajímavosti, že první fotografie meteoru na světě byla získána v Praze. Stalo se tak dne 27. XI. 1885 při sledování Andromedid podle plánu dra Zenkera z Drážďan [1]. V Drážďanech se programu zúčastnil doc. Krone, v Praze prof. L. Weinek, tehdejší ředitel pražské hvězdárny; jako fotograf tu pracoval L. Maloch. Pozorovací program byl tento: 26. listopadu 1885, kdy se očekával bohatý návrat meteorického roje Bielovy komety, Andromedid, měly být v Praze i v Drážďanech vystaveny dvě identické komory se Steinheilovými objektivy (Antiplanet No 4, o ohnisku 24 cm a světelnosti 1 : 5,6); při tom se užilo co nejcitlivějších desek. Aparáty se měly namířit k východu do výšky 40°. Exponovat se mělo od 6h p. m. do východu Měsíce a to tak, že každých 15 minut měla být vyměněna deska. Změny programu se ohlásí telegraficky. — Při skutečném provádění byla úspěšná jen stanice pražská, která zachytila na desce čís. 4 první meteor, v našem seznamu uvedený pod čís. 1. Druhý snímek meteoru na světě byl získán až o 4 roky později dne 10. VIII. 1889 na Harvardově observatoři v Cambridge v USA [2]. Úspěšné pokusy v meteorické fotografii připadají do let 1893-1909 a provedl je Elkin na Yalské hvězdárně [3].
 

POZNÁMKY K JEDNOTLIVÝM SNÍMKŮM A METEORŮM

Meteor Čís. 1: 1885 XI. 24. — 19h49m3s SEČ.

Prvý meteor byl zachycen při velkém meteorickém dešti dne 27. listopadu 1885 prof. Weinekem na pražské hvězdárně v Klementinu. O tomto snímku prof. Weinek píše [1] : „Pokud jde o fotografické zachycení meteorických stop, mohl jsem odkrýt stopu jen jediné létavice na desce čís. 4, z desek, které byly co nejpečlivěji vyvolány. Tato létavice musila vskutku být jednou z nejjasnějších tohoto večera, a přes to se na snímku jeví jen jako hvězdná stopa 4. až 5. velikosti. Její délka obnáší 5,3 mm, t. j. 1°,3, při čemž její střed leží v AR = 87°,7 a dekl. +17°,6, posiční úhel (od severu k východu) měří 135° a na prvý pohled směřuje k radiantu poblíž γ Andr. Není potřeba podotýkat, že charakter stopy byl co nejpečlivěji zkoumán a že záměna s kazem nebo nečistotou je vyloučena. Přesto by bylo velmi žádoucí, kdyby byla ještě potvrzena s astronomické stránky identita stopy s meteorem, který se objevil v 7h57m stř. času pražského ( = 19h49m3s SEČ) mezi hvězdami 5. vel. χ1 a ν Ori v blízkosti Saturna“. V Dráždanech, kde se mělo současně fotografovat, bylo v tu dobu zataženo.

Meteor Čís. 2: 1899 VIII. 13. — 23h1m10 SEČ. (Příl. VIII. a)

Meteor č. 2 z 13.8.1899 23
Meteor č. 2 z 13.8.1899 23"10 SEČ z knihy V.Gutha, příloha VIIIa
Autor: Vladimír Guth: Katalog fotografovaných stop meteorů 1885 - 1930

Meteor zachycený při pokusu soustavného sledování Perseid v Praze (viz úvod) na t. zv. Židovském ostrově (býv. cykl. cvičiště „Praha“) dvěma komorami o světelnosti 1 : 7,7. Oba snímky byly reprodukovány v Živě 1900 [6]. Zachycená stopa je zajímavá tím, že krátce po začátku ve vzdálenosti 0,05 (při tom jednotkou je celá fotografická stopa) jeví se prvý výbuch střední intensity, následovaný ve vzdálenosti 0,11 slabou explosí; pak je stopa celkem rovnoměrná, až ve vzdálenosti 0,72 je opět slabá explose. Ve vzdálenosti 0,87 a na konci 0,99-1,00 jsou pak dvě velmi silné explose; těmi je stopa také ukončena.

Meteor čís. 3: 1923 IX. 12. — 21h55m23s SEČ. (Frontispice)

Je to známý snímek bolidu (první reprodukce viz [8]) získaný J. Klepeštou osmipalcovým objektivem ondřejovského velkého Fričova astrografu při exponování mlhoviny v Andromedě v době od 20h45m do 0h45m. Deska Hauff-ultrarapidní ; vyvoláváno bylo rodinalem 1 : 10'. Stopa meteoru na negativu jeví temné jádro, zleva i zprava obklopené průsvitnějšími pruhy; zcela vpravo je ještě jiný samostatný slabší pruh. Rozbor stopy provedl dr J. J. Frič pod mikroskopem opatřeným mikrometrickým šroubem...

... vynechána následující část, která popisuje rozbor stopy, Klepeštovo pozorování z Ondřejova a Guthovo pozorování z Černošic  poprvé zveřejněné v Říši hvězd 1923/4 a 1924/1. Následuje popis ještě třetího pozorování:

3. Křečovice ( λ 0h57m57s E.Gr., φ +49°43'6, H = 368m )
Pozorovatel: J. Štěpánek
Čas: před 22h.
Zaznamenal pouze směr, a to jako střed spojnic ν Per a γ And a α a β Per. Souřadnice pro 1923,0 jsou tedy tyto:
  α1 = 26°34' δ1 = + 45°6,1' α2 = 47°30' δ2 = 45°6',9

... vynechána další část, která popisuje výpočet obdobně jako výpočet zveřejněný v Říši hvězd 1924/1.

 Následuje popis prvního úspěšného fotografického dvoustaničního pozorování.

Meteor Čís. 11 - 1925 VIII. 9. - 22h49m5s SEČ. (příl. IIa, b) [15, 16].

Meteor č. 11, první dvoustaniční fotografie meteoru z Podolí a Ondřejova 9.8.1925 22:49:05. Z knihy V.Gutha, příloha IIa,b Autor: VladimírGuth: Katalog fotografovaných stop meteorů 1885 - 1930
Meteor č. 11, první dvoustaniční fotografie meteoru z Podolí a Ondřejova 9.8.1925 22:49:05. Z knihy V.Gutha, příloha IIa,b
Autor: VladimírGuth: Katalog fotografovaných stop meteorů 1885 - 1930
Prvý meteor, který byl u nás zachycený fotograficky ze dvou míst. Prvá fotografie byla získána v Praze J. Klepeštou na hvězdárně MgPh Fischera, druhá v Ondřejově prof. Sýkorou. Základna Praha Podolí-Ondřejov je 30,4 km. Oba snímky byly získány identickými komorami s optikou Rüo-Hekistar. Meteor byl pozorován i visuálně V. Guthem v Ondřejově a zakreslen s tímto výsledkem (aeq. 1910,0):

  α1 = 18°,1 δ1 = + 61°,5 α2 = 7°,4 δ2 = + 61°,6
Pozorovaná stopa je delší na začátku i na konci než fotografovaná a je o 0°,6 až 0°,8 od této odchýlena k severu. Byla klasifikována druhým stupněm třídílné škály ocenění. Velikost byla odhadnuta na - 2, rychlost pomalá, délka 6° a barva bělo-modrá.

Literatura:

1. Prof. Weinek: Astronomische Beobachtungen der k. k. Sternwarte zu Prag in den Jahren 1885, 1886 und 1887 (Prag 1889) str. 49, ta „Astronomische Nach-richten Bd 113, p. 374. 
Zenker: Photographische Mitteilungen Nr. 307-1885. 

 

Poděkování patří Vratislavu Zíkovi, který naskenoval a poskytl podklady pro tento článek.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Josef Klepešta: Bolid v Andromedě
[2] Vladimír Guth: Výpočet dráhy meteoru
[3] Zdislav Šíma: Ladislaus Weinek - uplynulo sto let od jeho smrti



O autorovi

Josef Chlachula

Josef Chlachula

Pochází ze Starého Města u Uherského Hradiště. Nejprve se v 6 letech po startu Jurije Gagarina začal zajímat o kosmonautiku, později rozšířil zájem o astronomii. Začal brýlovým dalekohledem vlastní konstrukce, později si postavil 15 cm zrcadlový dalekohled. Od roku 1974 začal působit na hvězdárně ve Zlíně. Věnoval se proměnným hvězdám, nebeské mechanice, vedl výpočetní sekci, astronomický kroužek a v roce 1988 poprvé letní astronomický tábor na Držkové u Zlína. Tábory se stále každoročně pořádají, nyní ve Vlčkové. Na zlínské hvězdárně se věnoval popularizační práci, zejména veřejným přednáškám a vydával také její zpravodaj Zorné pole. Je zakládajícím členem Zlínské astronomické společnosti. V roce 1995 jako člen výkonného výboru České astronomické společnosti založil a provozoval web server astro.cz. Denně vytváří českou verzi Astronomického snímku dne.

Štítky: Bolid, Astrofotografie , Meteor


48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Stanice ISS nad jižním obzorem

Další informace »