Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  1.10.2004 - Astronomický seminář učitelů fyziky 2

1.10.2004 - Astronomický seminář učitelů fyziky 2

Hned na začátku mého článku bych chtěl asi trochu poopravit nadpis a vlastně i celý název semináře, protože není samozřejmě určen jen fyzikářům, ale i učitelům zeměpisu a přírodovědy. Prostě všem co se při vyučování svého předmětu s astronomií dostanou do styku. Letošní již druhý seminář bude pokračovat v nastíněném stylu, což znamená co nejpřitažlivěji podat učitelům informace z astronomie a zároveň jim předvést jak se dá astronomie přiblížit žákům. Zároveň má ještě něco navíc a to v podobě získané akreditace pro další vzdělávání učitelů, což znamená dvě příjemné věci, že poplatek za seminář může platit škola a zahrnout to do nákladů na vzdělávání učitelů. Druhým neméně důležitým bodem je získání potvrzení o školení, které by mělo být v dalších letech zohledňováno při hodnocení pedagogických pracovníků.

Jarní seminář byl zaměřena na základní informace z astronomie, kosmonautiky a kosmologie. Závěr byl pak věnován jednoduchým astronomickým pokusům, neboť i pomocí nápaditých pokusů se dá astronomie žákům přiblížit. Nechyběl, ale ani výběr zajímavých webových stránek, které se při výuce, nejen astronomie, používají stále více. Jejich upravený seznam je k nahlédnutí na internetových stránkách Západočeské pobočky ČAS http://www.astro.zcu.cz.

Blížící se podzimní seminář již bude více odborný. Zahájí ho doktor Randa z Pedagogické fakulty ZČU s přednáškou Galaxie, při které by se posluchači měli dozvědět zajímavosti a novinky o vzniku, stáří a složení naší Galaxie. Hned druhý přednášející nás, ale vrátí nohami na zem. Společně s doktorem Raunerem z Pedagogické fakulty ZČU si probereme kalendáře. Bez nich si už nikdo neumí dnešní život představit a bereme je jako samozřejmost, ale i oni mají svoji historii. Ředitel Hvězdárny a Planetária v Plzni Lumír Honzík se svojí přednáškou Oheň na Měsíci vrací k letošnímu 35. výročí přistání člověka na Měsíci. Určitě opět zaslechneme známou větu, která tenkrát obletěla celý svět: "Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.". Jaké astronomické úkazy a zajímavosti na obloze nás čekají v následujícím roce 2005 nám prozradí přednáška ředitele Hvězdárny v Rokycanech Karla Halíře. Závěr semináře bude opět trochu odlehčen. Tentokrát budeme probírat astronomické soutěže, např. druhý ročník astronomické olympiády a zajímavé astronomické weby.

Nebyl by to, ale správný astronomický seminář pokud by k dispozici nebyly dalekohledy. Za jasného počasí bude připraveno pozorování sluneční fotosféry. Na novém dalekohledu s H-alfa filtrem bude možné sledovat dokonce i sluneční chromosféru a protuberance. Po západu naší nejbližší hvězdy Slunce pak bude následovat prohlídka noční oblohy a Měsíce, který bude vycházet kolem 20:00 SELČ. Pozorování má ovšem jednu podmínku a to bezoblačné počasí, které ani při největším úsilí není hvězdárna schopna zaručit, na rozdíl od kvalitních přednášek během semináře.

Chcete - li se zúčastnit semináře přihlašte se pomocí mailu nebo telefonicky na níže uvedených kontaktech.

Hvězdárna v Rokycanech, Hvězdárna a Planetárium Plzeň, Pedagogická fakulta ZČU a Západočeská pobočka ČAS pořádají

Astronomický seminář učitelů fyziky2

Kdy: 1.10.2004Program:

14:00 - 14:10Zahájení 
14:15 - 15:15GalaxieRNDr. Randa Miroslav, Ph.D.
15:15 - 15:30pozorování Slunce 
15:30 - 16:30KalendářeDoc. Dr. Ing. Rauner Karel
16:30 - 16:40přestávka 
16:40 - 17:40Oheň na Měsíci - O projektu ApolloHonzík Lumír
17:40 - 17:50přestávka 
17:50 - 18:20Astronomie v roce 2005Halíř Karel
18:20 - 18:50Astrosoutěže a Astronomické webyČesal M., Jíra J., Lukešová V.
18:50 - neurčitozávěr semináře, pozorování 

Účastnický poplatek: 100,- Kč
Kontaktní osoby:
Halíř Karel, Česal Marek, Lukešová Vladimíra
tel.:371 722 622
mob.: +420 728 243 105
email: lukesova@hvezdarna.powernet.cz




O autorovi

Marek Česal

Marek Česal

Marek Česal (*1976, Rokycany) je český popularizátor astronomie. K té se dostal v dospělosti, a to na hvězdárně v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – počítače  na FPE ZČU v Plzni. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti. Popularizuje astronomii pomocí zábavných přednášek a pořádáním popularizačních akcí.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »