Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  400 let dalekohledu

400 let dalekohledu

Hans Lippershey z Middelburgu
Hans Lippershey z Middelburgu
POSEC: Necelé dva týdny před narozením vynikajícího italského fyzika Evangelista Torricelliho (*15.10. 1608 až +25.10. 1647) došlo k jinému, pro astronomy jistě stěžejnímu, objevu, který nelze jen tak opominout - byla podána patentová přihláška na dalekohled.

Asi těžko si lze představit dnešní (nejen) astronomii bez takové samozřejmosti jako je dalekohled. Dlouhá staletí se museli pozorovatelé spoléhat pouze na svůj zrak, popř. si museli vystačit s čistě mechanickými přístroji (kvadranty, armilární sféry, ...). K zásadní změně došlo počátkem 17. století.

Žádost na patentová práva na "přístroj přibližující pomocí čoček věci vzdálené" na 30 let podal 2. 10. 1608 Hans (Johann) Lippershey z Middelburgu (1570 až září 1619), nizozemský brusič skel a výrobce brýlí. Nicméně "přibližovací skla" byla známa již mnohem déle. Již např. staří Peršané a Arabové používali k tomuto účelu zvlášť vybírané kombinace krystalů nerostů (např. horského křišťálu), popř. je nahrubo tvarovali do vhodného tvaru.

Vynález dalekohledu
Vynález dalekohledu
Objev toho "pravého" dalekohledu pak byl s největší pravděpodobností dílem šťastné náhody. Podle tradovaných zvěstí měl Lippershey dát dětem na hraní nepotřebné čočky tak, aby měl večer klid na práci. Když pak vzhlédl od brusičského stolu uviděl, jak se na sebe přes ně dívají a náramně se tím baví. Jiná verze hovoří o brusičovu učni, který zkoušel právě vybroušené čočky na brýle. Jednu přiložil k oku, druhou pak držel v natažené druhé ruce. Překvapený učeň následně samým překvapením upadl. Když pak seznámil svého mistra s objevem, připravil mu bezesnou noc během níž a následných dní umístil čočky do dřevěného tubusu. Zrodil se první opravdový dalekohled.

Ať to bylo tak či onak, pravdou je, že prakticky okamžitě po podání přihlášky vzbudil tento "přibližovací přístroj" nebývalý zájem. V té době v nevídaně krátké době několika dní se sešla komise pro posouzení vynálezu. Následně objeviteli doporučili sestrojit obdobný přístroj pro pozorování oběma očima. Když jej v prosinci 1608 dokončil, následovala objednávka na první tři skutečné dalekohledy. Šlo tak v podstatě o první doloženou "sériovou" výrobu dalekohledů vůbec.

Ironií osudu bezesporu je, že necelé 2 týdny po Lippersheyovi (17. 10. 1608) podal žádost o patent druhý uchazeč: Jakob Metius. I on se dočkal velmi slušné finanční odměny. Patentové právo nebylo Lippersheyovi ani jinému uchazeči (o práva na nový vynález se hlásil např. rovněž jiný brusič z Middelburgu - Zacharias Jansen) nikdy uděleno. Prvním, kdo pak využil dalekohled pro astronomické účely byl v roce 1609 známý Galileo Galilei, který započal s konstrukcí svého přístroje prakticky okamžitě, jakmile k němu dorazili zvěsti o objevu dalekohledu v Nizozemí.

Základní koncept dalekohledu, který objevil Lippershey, přetrval do současnosti. Bývá zpravidla označován jako dalekohled "holandského typu", popř. jménem slavnějšího Galilea. Dnes se s ním nejčastěji setkáte např. v divadelním kukátku. Po vynálezci dalekohledu je rovněž na památku pojmenován relativně malý kráter na Měsíci - Lippershey.

Článek převzat ze stránek Přístrojové a optické sekce ČAS.





O autorovi



21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ďalší diamant v korune?

Zelenkavá kométa Johnson (vpravo v strede), akoby smerovala do súhvezdia Severná koruna, ktorú tvorí sedmička hviezd v tvare písmena U naľavo . V skutočnosti je ich vzájomná poloha náhodná a nemá žiaden súvis. Kométa C/2015 V2 Johnson je aktuálne ozdobou nočnej oblohy, kedy vstupuje do obdobia jej najlepšej pozorovateľnosti. Vďaka vysokej oblačnosti majú najjasnejšie hviezdy halo, ktoré zvýrazňuje ich skutočnú farbu a spektrálny typ. Modré hviezdy sú najteplejšie a naopak čím je hviezda viac červená, tým je chladnejšia. www.facebook.com/pauliephotography

Další informace »