Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ako sa tvorí väčšina antihmoty v Mliečnej dráhe?

Ako sa tvorí väčšina antihmoty v Mliečnej dráhe?

Experiment ALPHA, jeden z piatich experimentov, ktoré študujú antihmotu v CERNe.
Autor: Maximilien Brice/CERN

Medzinárodný tím astrofyzikov vedených The Australian National University (ANU) ukázal, ako sa tvorí väčšina antihmoty v Mliečnej dráhe. Výsledky svojho výskumu publikovali v časopise Nature Astronomy.

Vedci od začiatku sedemdesiatych rokov minulého storočia vedia, že vnútorné časti galaxie Mliečnej dráhy sú silným zdrojom gama žiarenia, čo naznačuje existenciu antihmoty. Avšak neexistoval žiadny ustálený a všeobecne akceptovaný názor na to, odkiaľ antihmota pochádza. Antihmota je materiál zložený z anti-časticových partnerov „bežnej“ hmoty - keď sa antihmotna stretne s hmotou, dôjde k zničeniu za výbuchu energie vo forme gama žiarenia.

Dr. Roland Crocker tvrdí, že nový výskum ukazuje, že príčinou vzniku antihmoty bola séria slabých výbuchov supernov v priebehu miliónov rokov. Každý z týchto výbuchov vznikol konvergenciou dvoch bielych trpaslíkov. „Náš výskum poskytuje nový pohľad na časť Mliečnej dráhy, kde nájdeme niektoré z najstarších hviezd našej Galaxie.“ Dr. Crocker hovorí, že tím vylúčil supermasívnu čiernu dieru v centre Mliečnej dráhy a temnú hmotu ako zdroj antihmoty.

Podľa ich zistení antihmota pochádza zo systému, kde dva biele trpaslíky tvoria binárny systém a zrážajú sa navzájom. Menšia z dvojice hviezd stráca hmotnosť – odovzdáva ju väčšej hviezde a končí svoj život ako biely trpaslík zložný z hélia, zatiaľ čo väčšia hviezda končí ako biely trpaslík pozostávajúci z uhlíka a kyslíka. A pretože bieli trpaslíci obiehajú okolo seba, systém stráca energiu vo forme gravitačných vĺn a spôsobí, že sa budú špirálovo k sebe približovať.

Akonáhle sa k sebe tieto dve hviezdy priblížia, biely trpaslík s uhlíkom a kyslíkom roztrhne svoju sprievodnú hviezdu, ktorej hélium rýchlo vytvorilo hustú škrupinu pokrývajúcu väčšiu hviezdu, čo vedie k termonukleárnej supernove, ktorá je zdrojom antihmoty.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org



O autorovi

Viktória Zemančíková

Viktória Zemančíková

Mgr. Viktória Zemančíková, PhD. (*1990, Košice) je slovenská popularizátorka astronomie. Do hvězdné oblohy se zamilovala už jako malé dítě a vesmír je její celoživotní vášní. Je absolventka pomaturitního studia astronomie na Slovenskej ústrednej hvezdárni v Hurbanově a též pracovala na Hvězdárně a palnetáriu v Prešově. Vyjma hvězdnému nebi a vesmíru se věnovala filosofii a metodologii vědy v rámci doktorandského studia na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Je autorkou astronomického kalendáře v časopise Quark a na stránkach Slovenského zväzu astronómov. Publikuje populárně-vedecké články na portálu www.pc.sk.

Štítky: Antihmota


25. vesmírný týden 2017

25. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2015 V2 Johnson

Canon 400D; komora J.Drbohlav; 5 x 150s

Další informace »