Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Albert Einstein jiným pohledem

Albert Einstein jiným pohledem

Albert Einstein
Albert Einstein
Rok 2005 - Rok fyziky (World Year od Physics) - je za námi. Měl připomenout pomyslný zlom mezi klasickou fyzikou a fyzikou současnou. Právě v roce 1905 byla publikována nejen speciální teorie relativity, ale byl také vysvětlen fotoelektrický jev. Speciální teorie relativity byla dále rozvinuta a o jedenáct let později byla publikována obecná teorie relativity, kterou je možné považovat za moderní teorii gravitace. Výklad fotoelektrického jevu zase pomohl rozvoji kvantové teorie.

Autorem všech těchto objevů a teorií byl jeden z největších fyziků minulého století Albert Einstein. Právě on přišel s myšlenkou, že tělesa svou přítomností zakřivují čas a prostor kolem sebe. Přítomnost těles tedy ovlivňuje chod času i geometrické vlastnosti prostoru. Kdo má zájem se seznámit s životem a dílem Alberta Einsteina z trochu jiného pohledu, tomu mohu doporučit novou knihu Oldřicha Kuby "Svět Alberta Einsteina" kterou vydalo Nakladatelství Aldebaran.

Autor knihy, dnes již zesnulý Oldřich Kuba, v úvodu knihy píše: "Na začátku dvacátého století platilo, že všechny principy fyzikálního dění na světě jsou již známy a že zbývá objasnit již jen drobnosti. Ale najednou je tu Einsteinova teorie relativity a s ní plno nových otazníků bez odpovědi.

Teorie relativity vychází ze širokého zázemí objevů a výsledků prací řady uznávaných vědců, počínaje Isaacem Newtonem.

Proto se musíme zahledět hodně do šířky a zastavit u mnoha jmen. Alberta Einsteina budeme provázet v jeho často svízelných bojích o uznání nové teorie, seznámíme se s jeho četnými spolupracovníky i odpůrci a s vědeckou výpravou budeme svědky potvrzení její správnosti. Tím se teorie relativity stala nejen vědeckou stálicí, ale ovlivnila i filozofii a uměleckou tvorbu současnosti.

Zastavíme se také u úporných pokusů s vodíkovými jádry pro atomové bomby. Válka tehdy hnala vědce do závodů s rozpínavostí hitlerovského Německa s hlubokou úzkostí, kdo vyřeší technologii bomby jako první - Američani nebo Němci...

Albert Einstein pobýval v Praze od dubna 1911 do září 1912, jeho stopy nalézáme na mnoha místech včetně značného ohlasu v našich tehdejších vzdělaneckých kruzích. Znal se s prezidentem T. G. Masarykem, jehož si velmi vážil pro jeho boj za pravdu - proces s Hilsnerem, Hankovy rukopisy, boj za svobodu utlačeného národa. František Křižík ho nadšeně pozdravil v rozhlase o Vánocích 1937. Einsteinova přednáška v pražské Uránii v roce 1921 při jeho druhé návštěvě v Praze probíhala v přeplněném sále...

Když si pomyslíme, že Einstein po řadu měsíců chodíval po dlažbě Prahy, že tu měl přátele, že tu prožíval chvíle pohody stejně jako i potíže a bolesti a že tu žil část svého obyčejného života, je nám tento slavný vědec hned bližší."

Recenzentem knihy je prof. Jan Novotný z Masarykovy univerzity v Brně, který o ní mimo jiné do předmluvy napsal slova, která knihu velmi dobře vystihují:

"Během života jsem přečetl mnoho knih i článků o Einsteinovi. Přesto kniha, kterou má čtenář před sebou, vzbudila můj oživený zájem. Typický způsob psaní o velkém tvůrci se v průběhu desetiletí vyvíjel. Za mého mládí, kdy ještě neuběhl dlouhý čas od Einsteinovy smrti, se k němu všeobecně vzhlíželo s úctou.

V současné době zejména novináři jako by si mysleli, že dobrého se už o něm povědělo dost, a vlastně to lidi ani příliš nezajímá. I když mu většinou neupírají vědeckou velikost, pídí se po jeho lidských nedostatcích a snaží se spatřovat v nich odvrácenou stranu, která doprovází každou genialitu. Einstein se někdy jeví téměř jako zlý démon, egoista či autista, který byl ochoten pro vědeckou slávu obětovat cokoliv, zejména štěstí své rodiny, zastával výstřední a nepřijatelné společenské a politické názory apod...

Svéráznost knihy Oldřicha Kuby je v tom, že její autor se netají svým obdivem k Einsteinovi a chce jej vědomě přenést i na čtenáře. To však neznamená, že by měl v úmyslu vytvářet legendu. Připomíná mi svým stylem antické historiky - Thukydida, Plutarcha či Tacita - kteří se snažili o pravdivé vylíčení smyslu dějinných příběhů a role osobností, šlo jim však spíše o harmonický obraz než o registraci všech protichůdných svědectví. Neváhali proto vkládat svým hrdinům do úst řeči, které v této podobě nikdo nezaznamenal, či plasticky vylíčit události, jejichž aktéři je nikdy podrobně nepopsali.

Podobně často postupuje i autor této knihy. Přesto bych neřekl, že jde o životopisný román, v němž si autor přivlastnil právo volně fabulovat. Je to spíše portrét, který harmonizuje představovanou osobnost tak, aby vyniklo, co ji činí velkou. To samozřejmě nevylučuje ani její komické či tragické rysy. Portrét chce postihnout hlubší pravdu než pouhá fotografie. Je ovšem na čtenáři, jak tuto pravdu přijme. Má dnes bohaté možnosti, jak tento Einsteinův obraz konfrontovat s obrazy jinými."

Kniha by neměla chybět v knihovně každého zájemce o fyziku a přírodní vědy, ale ani těch čtenářů, které zajímá historie, společnost a člověk.

Knihu Svět Alberta Einsteina je možné si objednat i přes internet.




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »