Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  ALMA Residencia předána k užívání
Jiří Srba Vytisknout článek

ALMA Residencia předána k užívání

ALMA Residencia
Autor: ESO

Nová budova ALMA Residencia, která je součástí Operačního střediska ALMA (ALMA Operations Support Facility), byla předána do užívání zástupcům Společné observatoře ALMA (Joint ALMA Observatory). Slavnostního setkání se zúčastnilo vedení observatoře ALMA a trojice zástupců participujících institucí – ESO, NAOJ a NRAO. Přítomni byli také architekti, kteří novou budovu navrhli. Budova ALMA Residencia je posledním významným stavebním příspěvkem ESO do projektu ALMA.

Nové ubytování pro personál i návštěvníky observatoře ALMA v Chile

Předání ALMA Residencia je důležitým milníkem ve výstavbě observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Nové budova poskytuje ubytování pro zaměstnance i návštěvníky observatoře přímo v areálu Operačního střediska ALMA (ALMA Operations Support Facility, OSF), které se nachází nedaleko města San Pedro de Atacama v severním Chile, jen asi 28 km od místa, na kterém se rozkládá samotná observatoř. Za výstavbu ALMA Residencia byla zodpovědná ESO a tato budova je zároveň posledním stavebním příspěvkem, kterým se ESO na projektu ALMA podílí.

Autorem původního návrhu budovy je finská architektonická kancelář Kouvo & Partanen a pro potřeby Chilského trhu projekt upravila chilská architektonická firma Rigotti & Simunovic Arquitectos. Kontrakt na stavbu budovy ALMA Residencia získalo konsorcium AXIS LyD Construcciones Ltda, složené z chilských společností Constructora L y D S.A. a Axis Desarrollos Constructivos S.A., které mají rozsáhlé zkušenosti se stavbou rezidenčních budov v náročných podmínkách severního Chile. Stavba byla oficiálně zahájena 23. února 2015.

Budova je navržena tak, aby tvar a barva vnějšího pláště tohoto významného architektonického projektu byly v souladu s topografií, prostředím a krajinou dané lokality. S ohledem na nevlídné pouštní prostředí, odlehlost lokality a potřeby personálu observatoře ALMA (střídajícího se v denních i nočních směnách) byla Residencia uzpůsobena tak, aby zajistila příjemný pobyt pracovníkům i návštěvníkům přicházejícím z celé řady států světa.

ALMA Residencia má dvě hlavní zóny: společné prostory a ubytovací komplex. Design využívá modulárního konceptu, je tedy možné v budoucnu v případě potřeby doplnit další ubytovací kapacitu. Prozatím je k dispozici 120 pokojů v šesti samostatných odděleních budovy. Společné prostory jsou vybaveny pro trávení volného času – je zde knihovna, kavárna, odpočívárna, tělocvična, bazén, sauna a dokonce prostor pro venkovní posezení. Součástí je rovněž kuchyně a rozměrná jídelna, která je schopná hostit polovinu ubytovaných najednou.

Operační středisko ALMA, kde se ALMA Residencia nachází, leží  asi o 2 000 metrů níže, než samotná observatoř. ALMA se skládá z 66 vysoce přesných rádiových antén o průměru 12 m a 7 m, které pracují v milimetrovém a submilimetrovém pásmu elektromagnetického záření. Vědecká pozorování komplex zahájil na konci září 2011 a soustředí se na zkoumání stavebních kamenů hvězd, planetárních systémů, galaxií a života samotného. Umožňuje tak astronomům pátrat po odpovědích na otázky týkající se našeho kosmického původu.

 

Další informace

Astronomická observatoř ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) je mezinárodním partnerským projektem organizací ESO, NSF (US National Science Foundation) a NINS (National Institutes of Natural Sciences) v Japonsku ve spolupráci s Chilskou republikou. ALMA je za členské státy financována ESO, NSF ve spolupráci s NRC (National Research Council of Canada) a NSC (National Science Council of Taiwan) a NINS ve spolupráci s AS (Academia Sinica) na Taiwanu a KASI (Korea Astronomy and Space Science Institute) v Koreji.

Výstavba a provoz observatoře ALMA jsou se strany Evropy řízeny ESO, se strany Severní Ameriky NRAO (National Radio Astronomy Observatory), která je řízena AUI (Associated Universities, Inc.), a za východní Asii NAOJ (National Astronomical Observatory of Japan). Spojená observatoř ALMA (JAO, Joint ALMA Observatory) poskytuje jednotné vedení a řízení stavby, plánování a provoz teleskopu ALMA.

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů, umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu, nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1713



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Tisková zpráva ESO, Alma


29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »