Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Arthur C. Clarke oslavil devadesátiny

Arthur C. Clarke oslavil devadesátiny

Arthur C. Clarke
Arthur C. Clarke
Jeden z nejznámějších spisovatelů literatury sci-fi, vynálezce a popularizátor vědy, autor románu „2001: Vesmírná odysea“ Sir Arthur Charles Clarke se narodil 16. prosince 1917 v Mineheadu (Velká Británie).

Společně s Robertem Heinleinem a Isaacem Asimovem byli nazývání „Velká trojka science fiction“. Je předním představitelem hard science fiction a technického optimismu.

Za Clarkem přišel režisér Stanley Kubrick s žádostí o román, ze kterého bude možné natočit „příslovečně dobrý vědeckofantastický film“. Knižní podoba „2001: Vesmírná odysea“ vznikala současně s filmovou verzí. A výsledkem byla jedinečná spolupráce v celé historii sci-fi filmů.

Clarke je vynálezcem geostacionární telekomunikační družice. S myšlenkou satelitu zavěšeného na pevném místě na obloze přišel dávno před vypuštěním první družice – už v roce 1945.

Clarke se narodil ve farmářské rodině v pobřežním městě Minehead v hrabství Somerset v jihozápadní Anglii. Asi v 10 letech se začal zajímat o zkameněliny a poté o pozorování hvězd. Dokonce si kvůli tomu postavil vlastní dalekohled. Někdy v této době se mu do ruky dostal časopis Amazing Stories, publikující fantastické povídky. Jako žák Huishova gymnázia v Tauntonu začal psát vlastní povídky. V roce 1934 (v 17 letech) vstoupil do Britské meziplanetární společnosti.

Po gymnáziu nemohl studovat, proto odešel do Londýna, kde pracoval jako účetní revizor na ministerstvu školství. Zároveň se rozhodl stát se profesionálním spisovatelem.

Během 2. sv. války sloužil v britském královském letectvu (RAF) jako instruktor pro práci s radarem. V říjnu 1945 otiskl v časopise Wireless World myšlenku, jak pomocí 3 družic zajistit celosvětový příjem televizního signálu. Bohužel pro něj, je v Británii k udělení patentu potřeba dvou fungujících exemplářů vynálezu. Proto se jeho myšlenka „uskutečnila“ až v roce 1962, kdy v časopise publikoval článek „Jak jsem přišel o miliardu dolarů vynalézáním Telstaru ve volném času“. Kromě tohoto vynálezu publikoval Clarke za války ještě jiný článek: „Raketa a válka budoucnosti“ o spojení rakety a jaderné hlavice, díky němu získal stipendium k dalšímu studiu.

Roku 1946 se stává předsedou Britské meziplanetární společnosti a pracuje na vývoji automatických přistávacích systémů. V letech 1946 – 1948 získal bakalářský titul z fyziky a teoretické i aplikované matematiky na King's College.

Roku 1956 se přestěhoval do Colomba na Srí Lance (tehdy ještě Cejlonu). Tamní prostředí jej inspirovalo k napsání románu „Rajské fontány“, v němž popisuje ideu vesmírného výtahu. Na počátku své kariéry se také zajímal o paranormální jevy (román „Konec dětství“). Od pseudověd se pak distancoval, ale dodnes obhajuje výzkum na poli telekineze a podobných jevů. Je také známý ze svých dvou seriálů: Tajemný svět Arthura C. Clarka (1981) a Svět tajemných sil Arthura C. Clarka (1984).

V roce 2000 mu byl udělen rytířský titul. Bohužel mu však jeho zdravotní stav (od roku 1988 je upoután na kolečkové křeslo) neumožnil odcestovat do Londýna a převzít tuto poctu od královny osobně. Slavnostní ceremoniál se tedy uskutečnil za přítomnosti britského vysokého komisaře přímo v Colombu. Je čestným předsedou Institutu pro spolupráci ve vesmíru.

Clarkovým jménem byla pojmenována planetka – „4923 Clarke“ a dinosaurus „Serendipaceratops arthurcclarkei“ objevený v australském Inverlochu.

V roce 1962 byl za své knihy a články navržen na cenu UNESCO: Kalingovu cenu za popularizaci vědy. Roku 1986 založil Cenu A. C. Clarka, která se každoročně uděluje nejlepšímu sci-fi románu vydanému na britské půdě.

Dnes žije na Srí Lance, kde také v prosinci 2004 přežil tsunami.

Zdroj: wikipedia




O autorovi



26. vesmírný týden 2017

26. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 26. 6. do 2. 7. 2017. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Noční svítící oblaka jsou tu. Odstartoval český a slovenský cubesat. SpaceX zvládla jeden start s přistáním v pátek a druhý plánuje v neděli.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Romance s nočními svítícími oblaky

Jaký to krásný výhled na NLC 24. června 2017. Obloha byla zprvu zatažená, ale při soumraku se pomalu oblačnost rozpadala. A jak soumrak postupoval, běžná oblačnost chytla slabý načervenalý nádech, zatímco vysoko nad nimi se do stříbřitě-modra již barvily NLC. To vše se líbezně odráželo o klidnou hladinu Sečské přehrady. Canon 6D, Takumar 50 mm, f2.0, ISO 320, 5×10 s - panorama ze stativu.

Další informace »