Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Arthur C. Clarke oslavil devadesátiny

Arthur C. Clarke oslavil devadesátiny

Arthur C. Clarke
Arthur C. Clarke
Jeden z nejznámějších spisovatelů literatury sci-fi, vynálezce a popularizátor vědy, autor románu „2001: Vesmírná odysea“ Sir Arthur Charles Clarke se narodil 16. prosince 1917 v Mineheadu (Velká Británie).

Společně s Robertem Heinleinem a Isaacem Asimovem byli nazývání „Velká trojka science fiction“. Je předním představitelem hard science fiction a technického optimismu.

Za Clarkem přišel režisér Stanley Kubrick s žádostí o román, ze kterého bude možné natočit „příslovečně dobrý vědeckofantastický film“. Knižní podoba „2001: Vesmírná odysea“ vznikala současně s filmovou verzí. A výsledkem byla jedinečná spolupráce v celé historii sci-fi filmů.

Clarke je vynálezcem geostacionární telekomunikační družice. S myšlenkou satelitu zavěšeného na pevném místě na obloze přišel dávno před vypuštěním první družice – už v roce 1945.

Clarke se narodil ve farmářské rodině v pobřežním městě Minehead v hrabství Somerset v jihozápadní Anglii. Asi v 10 letech se začal zajímat o zkameněliny a poté o pozorování hvězd. Dokonce si kvůli tomu postavil vlastní dalekohled. Někdy v této době se mu do ruky dostal časopis Amazing Stories, publikující fantastické povídky. Jako žák Huishova gymnázia v Tauntonu začal psát vlastní povídky. V roce 1934 (v 17 letech) vstoupil do Britské meziplanetární společnosti.

Po gymnáziu nemohl studovat, proto odešel do Londýna, kde pracoval jako účetní revizor na ministerstvu školství. Zároveň se rozhodl stát se profesionálním spisovatelem.

Během 2. sv. války sloužil v britském královském letectvu (RAF) jako instruktor pro práci s radarem. V říjnu 1945 otiskl v časopise Wireless World myšlenku, jak pomocí 3 družic zajistit celosvětový příjem televizního signálu. Bohužel pro něj, je v Británii k udělení patentu potřeba dvou fungujících exemplářů vynálezu. Proto se jeho myšlenka „uskutečnila“ až v roce 1962, kdy v časopise publikoval článek „Jak jsem přišel o miliardu dolarů vynalézáním Telstaru ve volném času“. Kromě tohoto vynálezu publikoval Clarke za války ještě jiný článek: „Raketa a válka budoucnosti“ o spojení rakety a jaderné hlavice, díky němu získal stipendium k dalšímu studiu.

Roku 1946 se stává předsedou Britské meziplanetární společnosti a pracuje na vývoji automatických přistávacích systémů. V letech 1946 – 1948 získal bakalářský titul z fyziky a teoretické i aplikované matematiky na King's College.

Roku 1956 se přestěhoval do Colomba na Srí Lance (tehdy ještě Cejlonu). Tamní prostředí jej inspirovalo k napsání románu „Rajské fontány“, v němž popisuje ideu vesmírného výtahu. Na počátku své kariéry se také zajímal o paranormální jevy (román „Konec dětství“). Od pseudověd se pak distancoval, ale dodnes obhajuje výzkum na poli telekineze a podobných jevů. Je také známý ze svých dvou seriálů: Tajemný svět Arthura C. Clarka (1981) a Svět tajemných sil Arthura C. Clarka (1984).

V roce 2000 mu byl udělen rytířský titul. Bohužel mu však jeho zdravotní stav (od roku 1988 je upoután na kolečkové křeslo) neumožnil odcestovat do Londýna a převzít tuto poctu od královny osobně. Slavnostní ceremoniál se tedy uskutečnil za přítomnosti britského vysokého komisaře přímo v Colombu. Je čestným předsedou Institutu pro spolupráci ve vesmíru.

Clarkovým jménem byla pojmenována planetka – „4923 Clarke“ a dinosaurus „Serendipaceratops arthurcclarkei“ objevený v australském Inverlochu.

V roce 1962 byl za své knihy a články navržen na cenu UNESCO: Kalingovu cenu za popularizaci vědy. Roku 1986 založil Cenu A. C. Clarka, která se každoročně uděluje nejlepšímu sci-fi románu vydanému na britské půdě.

Dnes žije na Srí Lance, kde také v prosinci 2004 přežil tsunami.

Zdroj: wikipedia




O autorovi



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/ 2015 V2 Johnson

10x3min; iso1600; Canon 400D; komora J.Drbohlav

Další informace »