Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astrograf Jindřicha Zemana na Hvězdárně v Úpici

Astrograf Jindřicha Zemana na Hvězdárně v Úpici

Jindřich Zeman seřizuje astrograf. Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici
Jindřich Zeman seřizuje astrograf.
Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici
Hvězdárna v Úpici se může pochlubit několika historickými dalekohledy. Jedním z nich je astrograf Jindřicha Zemana. Je to právě ten astrograf, s nímž ve třicátých až padesátých letech minulého století fotografoval ony krásné snímky noční oblohy, zdobící nejen stránky tehdejšího časopisu České astronomické společnosti Říše hvězd, ale i pracovny a sály mnoha hvězdáren.

Astrograf sestává z fotokomory s objektivem Zeiss Triplet 1:4,8 s ohniskovou délkou 500 mm a pointérem Goerz s průměrem 60 mm a ohniskem 900 mm. Fotokomora je osazena kazetovou částí na formát 13x18 cm.

Astrograf Jindřicha Zemana, ještě bez hodinového stroje. Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici
Astrograf Jindřicha Zemana, ještě bez hodinového stroje.
Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici
Montáž je německého typu, pohon zajišťuje pérový hodinový strojek s wattovým odstředivým regulátorem. Tomu však nebylo vždy. Jak dokládají historické fotografie, původně bylo otáčení zajišťováno stálým otáčením kličky. Vzhledem k délce expozic několik hodin to byl jistě výkon úctyhodný.

Dalekohled byl od pana Zemana v polovině 60. let minulého století zakoupen pro úpickou hvězdárnu jejím prvním ředitelem panem Vladimírem Mlejnkem. Pan Jindřich Zeman byl velkým příznivcem úpické hvězdárny a přítelem pana Mlejnka. Ve svých dopisek několikrát zdůrazňuje uspokojení s umístěním svého věrného druha, jak svůj astrograf jmenoval, na úpické hvězdárně.

Orion, 21.11.1933, expozice 5 hod 40 min bez hodinového stroje, Zeiss Triplet 1:4.8, f=50 cm. Autor: J. Zeman
Orion, 21.11.1933, expozice 5 hod 40 min bez hodinového stroje, Zeiss Triplet 1:4.8, f=50 cm.
Autor: J. Zeman
Zde přístroj pracoval do poloviny 80. let minulého století, kdy byl ze svého stanoviště demontován a uklizen do beden. V prvních letech 21. století byl vyčištěn a znovu natřen. K jeho sestavení se však již nepřistoupilo. K tomu došlo až během července a srpna tohoto roku, kdy byl díky drobným přestavbám na úpické hvězdárně vytvořen "historický koutek". Zde je nyní plně funkční dalekohled umístěn, spolu s krátkým popisem a několika originálními fotografiemi, které astrografem vlastnoručně pořídil a následně vyzvětšoval pan Zeman.

Jindřich Zeman (1894-1978) byl amatérský astronom z Hradce Králové, kde pracoval jako bankovní úředník. Zabýval se pozorováním Slunce a meteorických rojů, ovšem hlavně byl vynikajícím a vytrvalým astrofotografem, který se vždy rád podělil o své zkušenosti. Byl také neúnavným brusičem zrcadel, stavitelem montáží, astrografů a dalekohledů.

Jindřich Zeman při otevření Hvězdárny v Úpici. Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici
Jindřich Zeman při otevření Hvězdárny v Úpici.
Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici
Jindřich Zeman byl členem České astronomické společnosti, která mu v roce 1942 udělila prestižní Cenu Františka Nušla. V roce 2002 byla po Jindřichu Zemanovi pojmenována planetka hlavního pásu "33528 Jinzeman". Ta byla objevena 17. dubna 1999 na observatoři v Ondřejově, má oběžnou dobu 3,5712 roků a od Slunce obíhá ve vzdálenosti 20,1 až 2,65 AU.

Na závěr si dovolíme jednu prosbu čtenářům. Pokud máte nějaké informace, příběhy či fotografie, nebo, třeba nějakou originální fotografickou desku Jindřichem Zemanem pořízenou, případně cokoliv, co se k osobě pana Zemana či astrografu byť i vzdáleně vztahuje, ozvěte se prosím autorovi článku (belik@obsupice.cz). Předem děkujeme.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAS, Hvězdárna , Astrofotografie 


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »