Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astrograf Jindřicha Zemana na Hvězdárně v Úpici

Astrograf Jindřicha Zemana na Hvězdárně v Úpici

Jindřich Zeman seřizuje astrograf. Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici
Jindřich Zeman seřizuje astrograf.
Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici
Hvězdárna v Úpici se může pochlubit několika historickými dalekohledy. Jedním z nich je astrograf Jindřicha Zemana. Je to právě ten astrograf, s nímž ve třicátých až padesátých letech minulého století fotografoval ony krásné snímky noční oblohy, zdobící nejen stránky tehdejšího časopisu České astronomické společnosti Říše hvězd, ale i pracovny a sály mnoha hvězdáren.

Astrograf sestává z fotokomory s objektivem Zeiss Triplet 1:4,8 s ohniskovou délkou 500 mm a pointérem Goerz s průměrem 60 mm a ohniskem 900 mm. Fotokomora je osazena kazetovou částí na formát 13x18 cm.

Astrograf Jindřicha Zemana, ještě bez hodinového stroje. Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici
Astrograf Jindřicha Zemana, ještě bez hodinového stroje.
Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici
Montáž je německého typu, pohon zajišťuje pérový hodinový strojek s wattovým odstředivým regulátorem. Tomu však nebylo vždy. Jak dokládají historické fotografie, původně bylo otáčení zajišťováno stálým otáčením kličky. Vzhledem k délce expozic několik hodin to byl jistě výkon úctyhodný.

Dalekohled byl od pana Zemana v polovině 60. let minulého století zakoupen pro úpickou hvězdárnu jejím prvním ředitelem panem Vladimírem Mlejnkem. Pan Jindřich Zeman byl velkým příznivcem úpické hvězdárny a přítelem pana Mlejnka. Ve svých dopisek několikrát zdůrazňuje uspokojení s umístěním svého věrného druha, jak svůj astrograf jmenoval, na úpické hvězdárně.

Orion, 21.11.1933, expozice 5 hod 40 min bez hodinového stroje, Zeiss Triplet 1:4.8, f=50 cm. Autor: J. Zeman
Orion, 21.11.1933, expozice 5 hod 40 min bez hodinového stroje, Zeiss Triplet 1:4.8, f=50 cm.
Autor: J. Zeman
Zde přístroj pracoval do poloviny 80. let minulého století, kdy byl ze svého stanoviště demontován a uklizen do beden. V prvních letech 21. století byl vyčištěn a znovu natřen. K jeho sestavení se však již nepřistoupilo. K tomu došlo až během července a srpna tohoto roku, kdy byl díky drobným přestavbám na úpické hvězdárně vytvořen "historický koutek". Zde je nyní plně funkční dalekohled umístěn, spolu s krátkým popisem a několika originálními fotografiemi, které astrografem vlastnoručně pořídil a následně vyzvětšoval pan Zeman.

Jindřich Zeman (1894-1978) byl amatérský astronom z Hradce Králové, kde pracoval jako bankovní úředník. Zabýval se pozorováním Slunce a meteorických rojů, ovšem hlavně byl vynikajícím a vytrvalým astrofotografem, který se vždy rád podělil o své zkušenosti. Byl také neúnavným brusičem zrcadel, stavitelem montáží, astrografů a dalekohledů.

Jindřich Zeman při otevření Hvězdárny v Úpici. Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici
Jindřich Zeman při otevření Hvězdárny v Úpici.
Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici
Jindřich Zeman byl členem České astronomické společnosti, která mu v roce 1942 udělila prestižní Cenu Františka Nušla. V roce 2002 byla po Jindřichu Zemanovi pojmenována planetka hlavního pásu "33528 Jinzeman". Ta byla objevena 17. dubna 1999 na observatoři v Ondřejově, má oběžnou dobu 3,5712 roků a od Slunce obíhá ve vzdálenosti 20,1 až 2,65 AU.

Na závěr si dovolíme jednu prosbu čtenářům. Pokud máte nějaké informace, příběhy či fotografie, nebo, třeba nějakou originální fotografickou desku Jindřichem Zemanem pořízenou, případně cokoliv, co se k osobě pana Zemana či astrografu byť i vzdáleně vztahuje, ozvěte se prosím autorovi článku (belik@obsupice.cz). Předem děkujeme.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAS, Hvězdárna , Astrofotografie 


8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Geostacionárne družice

18.02. 2017; 18:57 SEČ; Tesárske Mlyňany; Canon 400D+Pentacon auto MC 135/3.5 (M 42 objektív). Expozícia 2min, ISO 800. Názvy družíc ASTRA v smere hodinových ručičiek.

Další informace »