Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomická olympiáda má prvního „absolventa“

Astronomická olympiáda má prvního „absolventa“

Finále AO kategorie AB Ostrava 2014 Autor: ČAS
Finále AO kategorie AB Ostrava 2014
Autor: ČAS
Na březnovém finále kategorie AB v Ostravě jsme vedle „běžných“ diplomů a čestných uznání předali také jeden speciální diplom pro soutěžícího, který se Astronomické olympiády pravidelně účastní již od školního roku 2006/2007. Tehdy se Ondřej Theiner jako žák šesté třídy poprvé probojoval až do ústředního kola nově otevřené kategorie GH pro nejmladší soutěžící. Svůj triumf zvládl zopakovat každý rok a letos coby maturant naposledy soutěžil v ústředním kole kategorie AB. Stal se tak historicky prvním úspěšným „absolventem“ Astronomické olympiády. Této příležitosti jsme využili a položili mu několik nesoutěžních otázek.

Jak ses dostal k Astronomii?

O astronomii se zajímám už asi od prvního stupně základní školy a dostal jsem se k ní prostřednictvím mého tatínka, kterého astronomie vždycky zajímala. Nejprve můj přístup byl asi takový, že jsme si s tatínkem o astronomii občas povídali, občas jsem si prohlédl nějakou knížku, avšak to bylo vše. V šesté třídě s Astronomickou olympiádou ale přišel zvrat :-). V průběhu těch let, co jsem olympiádu řešil, jsem se s každým absolvovaným dalšího kola dozvěděl spoustu nového a postupně se mi odhalovaly nové krásy astronomie, pro mě v tu dobu skryté.

Třináctiletý Ondřej Theiner přebírá svůj druhý diplom za druhé místo ve finále kategorie GH Astronomické olympiády z rukou Prof. Zdeňka Mikuláška a Doc. Jany Coufalové  Autor: Petr Bartoš
Třináctiletý Ondřej Theiner přebírá svůj druhý diplom za druhé místo ve finále kategorie GH Astronomické olympiády z rukou Prof. Zdeňka Mikuláška a Doc. Jany Coufalové
Autor: Petr Bartoš
Co Tě na Astronomii přitahuje?

Asi to, že to je obor, v němž je pořád stále co objevovat. S každou zodpovězenou otázkou se postupně vynoří další a vesmír je obrovský, takže si myslím, že zde bude stále spousta předmětů zkoumání. Navíc je ohromující, že i přesto že je člověk tak malý, dokáže zkoumat objekty vzdálené i miliardy světelných let.

Co pro Tebe bylo v Astronomické olympiádě nejtěžší?

Nejspíš vybudovat si znalostní základ, na kterém jsem pak dál mohl stavět.

Jak ses připravoval na jednotlivá kola?

Tak na školní kolo se myslím připravit nijak pořádně nedá. Navíc je povolené používat internet, takže každý, kdo se chce dostat do dalšího kola, má hodně velkou šanci postoupit. Krajské kolo pro mě vždy bylo tím kolem, kde jsem se dozvěděl spoustu nového, protože jsem kolikrát narazil na problémy, se kterými jsem se ještě nesetkal, a tak jsem si musel o daném tématu vyhledat více. To je důvod, proč jsem krajské kolo bral, jako takovou přípravu na finále. No, a když jsem postoupil do finále, tak jsem vždy určitý čas předem začal počítat příklady a pročítat si různé knížky. Někdy to bylo opravdu s předstihem, někdy jsem se připravoval dost na poslední chvíli, ale vždycky jsem se pokoušel sebe vnitřně přesvědčit, že jsem přípravě věnoval dostatek času, protože vím, že psychika leccos zmůže :-).

Ondřej Theiner při řešení teoretického kola XVI. Mezinárodní astronomické olympiády v kazašské Almaty v září 2011  Autor: Igor Salnikov
Ondřej Theiner při řešení teoretického kola XVI. Mezinárodní astronomické olympiády v kazašské Almaty v září 2011
Autor: Igor Salnikov
Již dvakrát jsi reprezentoval Českou republiku na mezinárodní olympiádě a letos budeš mít ještě jednu možnost. Jak se díváš s odstupem tří let na Tvoji první účast na Mezinárodní astronomické olympiádě v Kazachstánu?

Když jsem byl vybraný na IAO v Kazachstánu měl jsem ohromnou radost a ještě dnes jsem rád, že jsem tam byl. Medaile mi tam sice utekla o pár míst, což na jednu stranu je škoda, na druhou stranu jsem se na to už tenkrát díval tak, že přede mnou v kategorii bylo šedesát procent lepších účastníků. I přesto, že jsem na IAO jel s tím, že bych rád získal medaili (ale to si myslím, že chce každý), nebyl jsem vyloženě nespokojený. Teď s odstupem času vím, že moje příprava mohla být o hodně lepší, srovnám-li to s přípravou třeba na IOAA v Řecku, ale tenkrát jsem zjistil, že jsem schopný řešit už ne úplně triviální úlohy, potkal jsem spoustu nových lidí z celého světa a podíval se do krásné země, úplně rozdílné od těch, než jsem měl doposud šanci vidět. To mě motivovalo v mém dalším snažení a to je pro mě důležité. Nakonec i ti, kteří nezískali "plnohodnotnou" medaili, dostali jakousi medaili útěchy, která vypadala naprosto stejně jako zlatá medaile, akorát vzadu neměla vyraženou jedničku, takže jsem vlastně bez medaile neodjel. :-)

Co bys poradil těm, kteří by Tvůj triumf chtěli zopakovat?

Aby se zajímali o astronomii, byli trpěliví a hlavně aby je to, co dělají, bavilo a nějak naplňovalo. Protože to je dle mého názoru jeden z klíčů k úspěchu. A platí to nejen v astronomii.

Účastníš se ještě jiných olympiád nebo soutěží?

Ano, účastním. Soutěže mám rád, protože můžu zjistit, jak na tom jsem v porovnání s ostatními a zjistit, kde mám ještě mezery a na čem zapracovat. Kromě Astronomické olympiády, jsem pravidelně řešil ještě Fyzikální olympiádu a Matematickou olympiádu. Říkám řešil, protože s přechodem na vysokou školu odpadne možnost se těchto soutěží účastnit, ale ony budou zase jiné možnosti. Dále jsem se účastnil soutěží jako například Fykosí Fyziklání, nebo Expedice Mars, ve které teď působím jako jeden z organizátorů.

Kam budeš směřovat po maturitě?

Po maturitě půjdu studovat na Matfyz obecnou fyziku.

Jaké jsou Tvoje další koníčky a záliby?

Koníčků mám kromě astronomie poměrně hodně. Mám rád sporty, hlavně lezení, kterému se věnuji už asi deset let, a koloběh. Dále rád jezdím na kole, na lyžích, nebo na snowboardu a rád se věnuji také například počítačové grafice, programování, nebo geocachingu.

Držíme Ondrovi palce nejen na srpnové 8. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v Rumunsku, ale i ve studiu fyziky a dalším životě!

Astronomická olympiáda byla poprvé vyhlášena ve školním roce 2003/2004 v kategorii EF pro 8. a 9. třídu základních škol. O tři roky později přibyla kategorie GH pro 6. a 7. třídu. Středoškoláci se své první kategorie CD pro první a druhý ročník dočkali v roce 2007/2008 a poslední chybějící kategorie pro třetí ročníky a maturanty byla otevřena ve školním roce 2010/2011. Středoškolské kategorie připravujeme ve spolupráci s Planetáriem Ostrava.




O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

!

Další informace »