Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomicko-kosmonautický tábor podruhé

Astronomicko-kosmonautický tábor podruhé

Hromada kamení...
Hromada kamení...
Ve dnech, kdy jinde řádily přívalové deště a nejeden potok se vylil ze břehů, se sjelo 25 dětí a 5 vedoucích do Říček v Orlických horách na druhý ročník A-K tábora. A zatímco jinde bojovali s vodou a blátem, my si užívali relativně slušného počasí. To vydrželo až do posledního dne - v pondělí pozdě odpoledne nás od lesa vyhnala bouřka a další program už se konal jen v klubovně. V úterý ráno jsme odjížděli a stejně jako při příjezdu nás provázel déšť.

Jaký byl letošní A-K tábor? Především byl rozdíl v dětech. Letos jsme měli více těch, které se skutečně o astronomii a kosmonautiku zajímají a jen několik výjimek se na A-K přihlásilo z nějakého jiného důvodu. Bylo to vidět a hlavně slyšet při pozorování , ani jednou jsme letos nezaslechli otázku "A kde je ta Labuť?", loni tak častou.

Stavba slunečních hodin
Stavba slunečních hodin
Hned druhý den po příjezdu jsme opět postavili sluneční hodiny. Tentokrát jsme je rovnou "nastavili" na letní čas, porovnali čas na hodinkách s tím, jaký ukazovaly a podle GPS souřadnic pak zhodnotili naše dílo. Nebylo právě nejpřesnější, ale s našimi primitivními pomůckami se lepšího výsledku ani dosáhnout nedalo. Mnohem hůř dopadla naše snaha postavit si Foucaltovo kyvadlo. Proti nám stály nejen pomůcky, ale i stálý mírný vítr, takže naše kyvadlo místo kmitání kreslilo ve vzduchu elipsy. Snad za rok…

V centru bojovky...
V centru bojovky...
Přestože jsme některé základní informace z loňska zopakovali, snažili jsme se je podat trochu jinou formou a více zapojit děti - téměř polovina z nich totéž slyšela už před rokem. Navíc jsme přidali několik "horkých" témat - exoplanety, život ve vesmíru, Zbyškovu fotoreportáž ze startu raketoplánu STS 131 a z jeho návštěvy Kennedyho vesmírného centra. Hry k tematickým blokům i ty obyčejné, táborové, byly však zcela nové a byla jich velká hromada.

K pozorování jsme se dostali celkem 7x. Hned první večer jsme děti seznámili s oblohou, ukázali jim jak se na obloze orientovat podle Velké medvědice, Malého medvěda, Polárky a letního trojúhelníku. Protože jsme na louku vedle penzionu přenesli i několik dalekohledů, mohly se děti podívat také na několik prvních nehvězdných objektů. Příliš jsme je však nezatěžovali a asi po hodině jsme pozorování ukončili.

Vyznáte se v mapách?
Vyznáte se v mapách?
Druhé pozorování bylo nesrovnatelně delší. Děti jsme rozdělili do čtveřic k jednotlivým dalekohledům, rozdali jsme mapy, zadali několik úkolů a pak už jen radili a pomáhali. Chvilku po půlnoci jsme pozorování oficiálně ukončili, většina dětí odešla spát do chaty, několik jedinců pozorovalo ještě další hodinu a ti nejodvážnější si dokonce na noc ustlali pod hvězdami.

Další den jsme pozorovali a zakreslovali krásnou skupinku slunečních skvrn a těšili se, jak budeme postupně sledovat jejich vývoj. Marně. Slunce po několik dalších dnů z oblaků vykukovalo nepravidelně a vždy v době, kdy jsme podnikali něco jiného.

Následující větší pozorování jsme kvůli oblačnosti podnikli až v době maxima Perseid, v pátek 13. srpna. Byl to takový malý zázrak. Ještě zvečera bylo nebe jednolitý pás vysoké oblačnosti. Vyjasnilo se jako na objednávku v půl jedné, v jednu už jsme leželi na louce a v půl třetí, kdy ti nejpečlivější pozorovatelé měli na kontě téměř 100 meteorů (a všichni jeden pěkný bolid), se zase nebeská opona zatáhla a my, celkem spokojení, odešli spát.

Poslední noční pozorování bylo jen pro dobrovolníky. Po výletě, kdy děti měly v nohách dobrých 25 kilometrů a od mokré trávy promáčené boty, se večer vyjasnilo a nebe volalo po dalekohledech. Většina dětí byla ráda, že je v posteli. Ti, co přemohli únavu, však nelitovali. Během necelých dvou hodin viděli Jupiter a přibližně 18 objektů Messierova katalogu.

Měsíc jsme pozorovali 2x, jednou na podvečerním modravém nebi, podruhé o dva dny později těsně po soumraku. Jeho poměrně velká fáze neumožňovala v tak velkém počtu dětí kreslení a tak jsme se spokojili jen s pohledem do okulárů při různých zvětšeních.

Přípravy na odpálení...
Přípravy na odpálení...
Největší atrakcí bylo vypouštění raket vlastní konstrukce. Konstrukčním materiálem byl papír, izolepa a petlahve, pohonem stlačený vzduch. Start jsme museli kvůli silnému větru o dva dny odložit, ale nakonec se počasí umoudřilo a my mohli "na rampu". Rakety létaly až neuvěřitelně vysoko a tak z plánované "raketové hodinky" nakonec byly - k všeobecné spokojenosti - hodinky tři.

Za necelých deset dní jsme toho stihli opravdu požehnaně. Program plynul bez nejmenšího zádrhele a tak se nám zdálo, že ještě nikdy čas neutíkal tak zběsile. Domů se chtělo málokomu, ale protože naděje na brzké setkání je velká, zvládli jsme i loučení. Těšíme se na další akce a za rok na ještě povedenější tábor.




O autorovi

Věra Bartáková

Je rodačka z malého města Varnsdorfu, kde absolvovala základní i střední školu. Po maturitě vystudovala strojní inženýrství v Liberci. Ačkoliv ji astronomie zajímala už od dětství, naplno se jí začala věnovat až v době, kdy jí odrostly její vlastní děti. Z vlastních zkušeností vyšla její snaha o popularizaci astronomie i v místech vzdálených od hvězdáren a planetárií, kde jsou astronomické akce vzácností a možnosti dětí zapojit se do nějaké astronomické činnosti velmi omezené. V současnosti se plně věnuje práci s dětmi a mládeží - vede Sekci pro děti a mládež České astronomické společnosti, spolupracuje s DDM Rumburk a Městskou knihovnou ve Varnsdorfu, kde pořádá přednášky pro veřejnost a pořady pro děti.

Doufá, že jednou bude v krásném kraji pískovců Českého Švýcarska stát malá hvězdárna.



48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Stanice ISS nad jižním obzorem

Další informace »