Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomové předvedli celosvětový internetový radioteleskop

Astronomové předvedli celosvětový internetový radioteleskop

e-vlbi-smm.jpg

Evropští a američtí radioastronomové předvedli nový způsob pozorování vesmíru, prostřednictvím Internetu!

Použitím internetových technologií vytvořili obrovský virtuální radioteleskop. To jim dovolilo vyobrazit objekt v reálném času a v detailu, který zatím jinak nebyl dosažen, tedy něco, co jen o několik málo let dříve bylo zhola nemožné. Hvězda, kterou vědci vybrali pro tuto pozoruhodnou ukázku byla IRC+10420, jeden z nejneobvyklejších objektů na obloze. Je obklopena mraky z prachu a plynů a silně vyzařuje na rádiových vlnách. Jde o objekt na konci jeho existence, který skončí jako supernova.

Tato nová pozorování ukazují budoucnost radioastronomie. Používáním výzkumných sítí, budou nejen radioastronomové schopni vidět hlouběji do vzdáleného vesmíru a zachytit zde probíhající děje spolehlivě a rychle.

Astronomové vždy hledali co možná největší rozlišení, tedy co největší detail. Platí úměra, čím větší teleskop, tím lepší rozlišení. VLBI - neboli Interferometrie s velmi dlouhou základnou, je technika užívaná radioastronomy pro zobrazení oblohy v co možná nejvyšším detailu. Namísto používání jednotlivých velkých antén proto tvoří pole z teleskopů, které jsou spojeny dohromady přes celé země nebo dokonce kontinenty. Když jsou tyto signály zkombinovány ve specializovaném počítači vytvoří nakonec obraz o tak velkém rozlišení jako je největší vzdálenosti mezi anténami.

V minulosti byla technika VLBI hrozně komplikovaná. Data se musela zapsat na pásku a teprve potom dopravit k centrálnímu zpracování na analýzu. Díky tomu radioastronomové nebyli schopní posoudit úspěch nebo neúspěch svého snažení ještě po mnoho týdnů nebo dokonce měsíců po uskutečnění vlastního pozorování. Spojení radioteleskopů elektronicky a v reálném čase, umožní astronomům analyzovat události už v okamžiku, kdy nastanou. Tato technika byla nazvána e- VLBI a byla umožněna až teď existencí široko pásmového spojení.

Nedávné 20 hodin trvající pozorování proběhlo 22. září. Použity byly do evropské VLBI sítě (EVN) zapojené radioteleskopy v Anglii, Švédsku, Nizozemí, Polsko a Portoriko. Maximální vzdálenost mezi anténami tedy byla 8200 km. Tím se získalo rozlišení přinejmenším 20 milliarcseconds, které tak je asi 5 krát lepší než rozlišení Hubblova vesmírného teleskopu (HST). Takové rozlišení by zaznamenalo např. malé stavení na povrchu Měsíce! Také zapojení velké antény v Arecibu na Portoriku, zvýšilo citlivost celého pole desetinásobně.

Každý teleskop byl připojený k jeho domácí národní výzkumné a vzdělávací síti (NREN). Data byla routována rychlostí 32 Mbits/sec na jeden radioteleskop prostřednictvím GEANT do panevropské výzkumné sítě SURFnet v Holandsku. Data byla centrálně zpracována v EVN v Nizozemí. Tam bylo 9 Tb dat v reálném čase dodáváno specializovanému superpočítače, nazvaného korelátor ve kterém byly spojeny dohromady. Stejná výzkumná síť byla pak používána pro dodání finálních dat přímo astronomům, kteří je získávali.

Ačkoli vědecké cíle tohoto experimentu byly skromné, e- VLBI pozorování zdroje IRC+10420 otevírají možnost sledovat změny struktury astrofyzikálních objektů. IRC+10420 je veleobr v souhvězdí Aquila, vzdálený asi 15.000 světelných roků od Země. Jeho hmotnost je 10 hmot našeho vlastního Slunce. Jedná se o jeden z nejjasnějších infračervených zdrojů na obloze. Je obklopen silnou stěnou z prachu a plynů vyhozených do prostoru v okolí hvězdy. Ročně hvězda vyvrhne tohoto materiálu více než činí 200 hmot Země. Radioastronomové jsou schopni zobrazit prach a plyny obklopující IRC+10420, protože obsahuje molekuly hydroxylu (OH), který působí jako maser, tedy zesilovač radiových vln. V podstatě tedy astronomové vidí shluky z plynů, kde jsou rádiové vlny silně zesílené zvláštními podmínkami. Díky zvětšení poskytnutém e- VLBI, tak astronomové mohou pořídit obrazy s velkými detaily, sledovat shluky pohybujících se plynů, sledovat masery od jejich vzniku až po zánik nebo studovat změny magnetických polí které proniknou obálkou. Výsledky ukazují, že plyny se rozpínají rychlostí asi 40 km/s a byly vyhozeny hvězdou před asi 900 lety.

Předpokládá se, že IRC+10420 rychle spěje ke konci svého života. Někdy, možná za tisíc roků nebo třeba už zítra, hvězda vzplane jako supernova.

Nově vzniklá technologie e- VLBI zahajuje revoluci v radioastronomii. Jak se bude zvětšovat šířka přenosového pásma a citlivost e-VLBI polí, bude možné pořídit mnohem jasnějším pohledy na nejodlehlejší a nejslabší oblasti kosmu.

Zdroj: Jodrell Bank Observatory
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »