Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česká republika vstoupí do Evropské jižní observatoře od 1. 1. 2007

Česká republika vstoupí do Evropské jižní observatoře od 1. 1. 2007

Podpis_smlouvy_CR-ESO.jpg
Dlouho očekávaná a především připravovaná událost nastala 22. prosince 2006. V dopoledních hodinách podepsala z pověření prezidenta republiky a předsedy vlády ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová za českou stranu dohodu o vstupu České republiky do Evropské jižní observatoře (ESO) od 1.1.2007. Za ESO smlouvu podepsal zástupce generální ředitelky Thomas Wilson. Aktu se zúčastnili předseda Akademie věd České republiky Václav Pačes, astronom z vyjednávacího týmu Petr Hadrava a také ředitel odboru vnějších vztahů ESO Claus Madsen. Smlouva musí být do 120 dní ratifikována oběma komorami parlamentu ČR.

Tiskové prohlášení ČAS č.92.

Evropská jižní observatoř (ESO) je mezivládní organizací. Byla založena z iniciativy amerického astronoma německého původu Waltera Baadeho a jeho holandského kolegy světové pověsti Jana Oorta v r. 1962. Vedle Belgie, Dánska, Finska, Francie, Itálie, Německa, Nizozemí, Portugalska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Velké Británie se nyní Česká republika stává 13. členskou zemí ESO. Stala se tak první zemí střední a východní Evropy, která se k ESO připojuje. Vstup do ESO otevře nové možnosti nejen českým astronomům a astrofyzikům, ale i českému průmyslu.

Zakladatelské státy ESO se v r. 1963 rozhodly, že nové dalekohledy ESO budou postaveny v chilské poušti Atacama na jižní polokouli, jednom z nejsušších míst na Zemi. Zde ESO provozuje tři observatoře. Velmi velký teleskop (VLT) je umístěn na hoře Paranal ve výšce 2 600 m. Jsou zde umístěny čtyři obří dalekohledy, které představují nejvýkonnější zařízení svého druhu na světě. Nejstarší observatoř ESO se nachází na La Silla, 600 km severně od Santiago de Chile v nadmořské výšce 2 400 m, kde je umístěno několik středních dalekohledů. Třetím místem je Llano de Chajnantor ve výšce 5 000 m, kde se buduje soustava radioteleskopů s průměrem parabol 12 m (ALMA). ESO nedávno odsouhlasila studii směřující k výstavbě ještě většího dalekohledu. EELT (Evropský velmi velký dalekohled) má mít průměr hlavního zrcadla kolem 40 metrů a jeho zprovoznění bude znamenat revoluci v poznávání vesmíru. Generální ředitelství ESO je v německém Garchingu blízko Mnichova. Ročně je pro přístroje ESO připraveno přes 1 600 návrhů pozorovacího programu.

V listopadu 2006 navštívila česká delegace, vedená předsedou Akademie věd ČR prof. Václavem Pačesem, předsedou Českého národního astronomického komitétu prof. Janem Paloušem a českým velvyslancem v Chile Dr. Lubomírem Hladíkem, observatoř VLT ESO za doprovodu ředitele kanceláře ESO v Garchingu (SRN) Dr. Clause Madsena. Naši odborníci tak získali ucelenou představu o možnostech, které nám účast v ESO nabízí. Evropská jižní observatoř je svět, kde se vytváří budoucnost světové astronomie i fyziky.

ceska_vlajka_na_paranalu.jpg
Česká delegace pod horou Paranal s nejvýkonnější observatoří světa. Přivítala ji zde česká vlajka.
Podpis_smlouvy_CR-ESO.jpg
Dohodu o členství České republiky v Evropské jižní observatoři podepsali v budově Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ministryně školství Miroslava Kopicová a Thomas Wilson. Za nimi 2. zleva předseda Akademie věd ČR Václav Pačes, uprostřed astronom Petr Hadrava, 1. zprava ředitel odboru vnějších vztahů ESO Claus Madsen.
Plakat_ESO-Palous_Heinzel.jpg
Na snímku je symbolický plakát s nápisem vítajícím Českou republiku do Evropské jižní observatoře, který drží předseda Rady pro zahraniční styky Akademie věd a předseda Českého národního komitétu astronomického prof. Jan Palouš (vlevo) a ředitel Astronomického ústavu Akademie věd ČR doc. Petr Heinzel (vpravo).

Odkazy:
Evropská jižní observatoř (v angličtině)
organizační informace ESO (předběžná tisková zpráva) o vstupu ČR do ESO (v angličtině)
Astronomický ústav Akademie věd ČR
Česká astronomická společnost
Instantní astronomické noviny (reportáž J. Grygara z návštěvy české delegace v ESO ještě před vstupem ČR - podzim 2006)

Tiskovou zprávu je možné stáhnout ve formátu MS Word




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje v kanceláři Astronomického ústavu AV ČR v budově na Spořilově (v Praze) ve funkci PR a jako koordninátor akcí pro veřejnost na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - mimo členství ve výkonném výboru ČAS a v porotě České astrofotografie měsíce je především tiskový tajemník České astronomické společnosti.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše z rozhledny Mařenky

Venuše na noční zimní obloze z rozhledny Mařenky

Další informace »