Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Čínský radioteleskop bude pátrat po mimozemšťanech

Čínský radioteleskop bude pátrat po mimozemšťanech

Návrh čínského radioteleskopu FAST o průměru 500 m
Návrh čínského radioteleskopu FAST o průměru 500 m
Velký radioteleskop FAST, jehož výstavba probíhá v Číně, se připojí mj. k programu pátrání po mimozemských civilizacích. Radioteleskop bude mít za úkol studovat zhruba 5 000 hvězd podobných Slunci a zjišťovat, zda se v jejich blízkosti nevyskytují zdroje umělých rádiových signálů. Radioteleskop se však bude věnovat i dalším důležitým výzkumům.

Začleněním radioteleskopu do programu hledání mimozemského rozumu se z něj stane významný pomocník programu SETI, který je v současné době vystaven vážným finančním problémům. Konkrétně v důsledku nedostatku finančních prostředků byl přerušen například provoz soustavy radioteleskopů Allen Telescope Array v Kalifornii.

Návrh čínského radioteleskopu FAST o průměru 500 m
Návrh čínského radioteleskopu FAST o průměru 500 m
Radioteleskop FAST je budován na jihu Číny, v odlehlé části provincie Guizhou. Poprvé se o něm hovořilo již v roce 1994. V roce 2013, kdy by měla být výstavba radioteleskopu dokončena, převezme nálepku největšího radioteleskopu světa od radiotelekopu Arecibo (Puerto-Rico), který byl největším radioteleskopem uplynulých téměř 50 let.

Průměr mísy jeho hlavní antény bude 500 m, čemuž odpovídá plocha 196 000 metrů čtverečních. Pro srovnání - průměr radioteleskopu v Arecibu je 305 m (plocha 73 000 metrů čtverečních). Jeho velký průměr je rovněž součástí názvu FAST (Five-hundred-metre Aperture Spherical radio Telescope). Finanční náklady na jeho vybudování přesáhnou 700 miliónů juanů (asi 108 miliónů amerických dolarů). Bude pracovat na frekvenci 0,3 až 5,1 GHz. Přesnost navedení na cíl bude 4 obloukové vteřiny.

Konstrukce hlavní antéry radioteleskopu FAST
Konstrukce hlavní antéry radioteleskopu FAST
Nepohyblivá anténa je složena ze 4 400 hliníkových panelů, které budou neseny sítí vytvořenou ze 7000 nosných ocelových lan. Prostřednictvím napínání kotvících lan bude možné upravovat tvar odrazné plochy od základní kulové až po parabolickou plochu. Nad talířem teleskopu se bude na lanech vznášet pohyblivý detektor (přijímač), který se bude pohybovat v ohniskové ploše pomocí soustavy polohovacích lan. Díky jeho pohybu bude radioteleskop sledovat objekty z různých míst oblohy až do 40° od zenitu. Přijímač bude současně registrovat rádiové signály z 19 úseků oblohy, a to na různých vlnových délkách.

Po ukončení výstavby bude čínský radioteleskop nejen největší, ale i nejcitlivější anténou na světě. FAST může dohlédnout do vesmíru 3krát dále než radioteleskop v Arecibu. Astronomové očekávají objev tisíce nových galaxií a dalších objektů v hlubokém vesmíru do vzdálenosti až 7 miliard světelných let.

Poznámka: V roce 1974 postavili v bývalém Sovětském svazu radioteleskop RATAN 600 o průměru 576 metrů, nicméně jeho odrazná plocha v podobě 895 segmentů je umístěna pouze po obvodu a je třetinová v porovnání s radioteleskopem v Arecibu.

Zdroj: arxiv/papers
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc Moře nepokoje

Newton 150/750 mm okular 6,5 mm iPhone 13

Další informace »