Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dalekohled E-ELT se pomalu stává skutečností
Jiří Srba Vytisknout článek

Dalekohled E-ELT se pomalu stává skutečností

ESO E-ELT se stava skutecnosti tz1150
ESO E-ELT se stava skutecnosti tz1150
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (050/2011): Řídící orgán Evropské jižní observatoře ESO Coucil odsouhlasil rozpočet ESO na rok 2012. Ten zahrnuje přípravné práce na komunikaci vedoucí do budoucího umístění dalekohledu E-ELT na Cerro Armazones a zahájení vývoje některých náročných optických součástí dalekohledu. Jelikož některé z členských států ESO již odsouhlasily svou část požadovaných dodatečných prostředků, je konečné schválení celého programu E-ELT očekáváno v polovině roku 2012.

Na svém 124. setkání v ředitelství ESO (7. až 8. prosince 2011) schválil ESO Counil rozpočet na rok 2012, který obsahuje financování některých základních součástí dalekohledu E-ELT. Zahrnuty jsou přípravné práce na přístupových komunikacích do oblasti Cerro Armazones a zahájení prací na náročném zrcadle pro systém adaptivní optiky (M4 - tedy na čtvrtém zrcadle z pěti, které teleskop obsahuje). Práce budou započaty na počátku roku 2012. Konečné schválení projektu E-ELT je očekáváno v polovině roku 2012.

Projekt E-ELT zaznamenal za posledních několik měsíců velmi výrazný posun. Smlouva, kterou v říjnu 2011 podepsala ESO s chilskou vládou, obsahuje darování pozemků pro umístění dalekohledu a vyhlášení podpory projetu ze strany chilské vlády (eso1139). V průběhu října 2011 potvrdila nezávislá komise, že dalekohled E-ELT je možné postavit v rámci předpokládaného rozpočtu 1 082 milionů Euro (při kurzu roku 2012).

Dřívější detailní analýzy již potvrdily, že návrh dalekohledu je technicky v pořádku. Zářijové setkáni komise ESO-STC (ESO Scientific Technical Committee) podpořilo plán popisující  pole působnosti prvních přístrojů, které budou k dalekohledu připojeny, a také harmonogram jejich vývoje.

K dispozici je nyní detailní konstrukční návrh dalekohledu E-ELT (E-ELT Construction Proposal) o 264 stranách, souhrnná publikace s detaily všech aspektů tohoto projektu, a také brožura 'E-ELT Construction Proposal Executive Summary and Proposal Digest'.

Všechny členské státy ESO jsou odhodlány pokračovat v projektu E-ELT a jednohlasně se shodly na tom, jak budou dodatečné náklady tohoto obřího projektu rozděleny. Trojice členských států ESO - Česká republika, Švédsko a Finsko - již schválila navýšení rozpočtu. Několik dalších zemí, včetně největšího členského státu Německa, již vyhlásilo, že jsou připraveny projekt finančně podporovat. Očekává se, že odpovídající financování z členských států ESO bude schváleno do poloviny roku 2012, což by mělo umožnit plné schválení projektu E-ELT orgánem ESO Council ve stejnou dobu [1]. Toto načasování předpokládá, že do té doby bude též ukončena ratifikace členství Brazílie v ESO. 

"Dalekohled E-ELT se pomalu stává skutečností. U projektu takové velikosti lze však očekávat, že odsouhlasení dodatečných nákladů bude chvíli trvat. ESO Council si je však vědom, že přípravné práce musejí začít nyní, aby byla zajištěna výchozí pozice pro finální zahájení stavby v roce 2012," prohlásil generální ředitel ESO Tim de Zeeuw.
 
V nedávné době byla rovněž oznámena některá významná přidělení národních prostředků pro dalekohled a jeho přístroje (ann11067). 

Mezi dalšími body zasedání ESO Council jednohlasně zvolil novým prezidentem Prof. Xaviera Barconse (Španělsko) a odsouhlasil zřízení pozice manažera projektu E-ELT (E-ELT Project Manager), na kterou hledá vhodné kandidáty.

Dalekohled E-ELT je největším projektem, jaký kdy ESO uskutečnila. Zároveň se jedná o stavbu největšího pozemního astronomického zařízení pro viditelnou a infračervenou oblast v historii. Předpokládá se, že dalekohled E-ELT začne pracovat na počátku příštího desetiletí. 

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] ESO Council ujistil, že projekt může být plně schválen ještě před stoprocentním přijetím dodatečného financování na úrovni členských států.

 

Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) - nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob - teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov 251 65, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Lars Lindberg Christensen; Head, ESO education and Public Outreach Department; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6761; Cell: +49 173 3872 621; Email: lars@eso.org

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT & Survey Telescopes Press Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Cell: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1150. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



26. vesmírný týden 2017

26. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 26. 6. do 2. 7. 2017. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Noční svítící oblaka jsou tu. Odstartoval český a slovenský cubesat. SpaceX zvládla jeden start s přistáním v pátek a druhý plánuje v neděli.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Romance s nočními svítícími oblaky

Jaký to krásný výhled na NLC 24. června 2017. Obloha byla zprvu zatažená, ale při soumraku se pomalu oblačnost rozpadala. A jak soumrak postupoval, běžná oblačnost chytla slabý načervenalý nádech, zatímco vysoko nad nimi se do stříbřitě-modra již barvily NLC. To vše se líbezně odráželo o klidnou hladinu Sečské přehrady. Canon 6D, Takumar 50 mm, f2.0, ISO 320, 5×10 s - panorama ze stativu.

Další informace »