Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dalekohledy VLT mohou pracovat jako jeden teleskop o průměru 16 metrů
Jiří Srba Vytisknout článek

Dalekohledy VLT mohou pracovat jako jeden teleskop o průměru 16 metrů

Přístroj ESPRESSO může pracovat se všemi čtyřmi hlavních dalekohledy systému VLT najednou
Autor: ESO/L. Calçada

Přístroj ESPRESSO poprvé zachytil světlo ze všech čtyř hlavních teleskopů systému VLT pracujících na observatoři ESO/Paranal v Chile. Kombinace světla získaného současně čtveřicí dalekohledů s primárními zrcadly o průměru 8,2 m učinila z VLT optický teleskop s největší sběrnou plochou na světě.

Přístrojem ESPRESSO poprvé prošlo světlo ze všech hlavních dalekohledů VLT najednou

Jedním z hlavních požadavků původního návrhu systému ESO/VLT (Very Large Telescope) byla schopnost čtyř hlavních dalekohledů (UT, Unit Telescope) pracovat jako jeden obří teleskop. Tohoto cíle se nyní podařilo dosáhnout pomocí spektrografu ESPRESSO, který poprvé umožnil použít takzvaný ‚four-Unit-Telescope mode‘, kdy je do jednoho přístroje přivedeno světlo ze všech čtyř hlavních dalekohledů [1].

Po pečlivých a náročných přípravách, které provedli pracovníci konsorcia ESPRESSO (vedeného Astronomical Observatory of the University of Geneva, ve spolupráci s dalšími výzkumnými středisky v Itálii, Portugalsku, Španělsku a Švýcarsku) a ESO, zahájil toto historické pozorování osobně generální ředitel ESO Xavier Barcons pomyslným stisknutím knoflíku v kontrolní místnosti.

Gaspare Lo Curto, vědecký pracovník týmu ESO pracující s přístrojem ESPRESSO, vysvětluje význam této události. „ESO se konečně podařilo realizovat sen, jehož historie sahá až do 80. let 20. století, do období, kdy byla připravována celá koncepce systému VLT. Tím snem bylo přivést do jediného přístroje světlo ze všech čtyř hlavních dalekohledů stojících na Cerro Parana!

Když se světlo získané čtyřmi dalekohledy VLT s primárními zrcadly o průměru 8,2 m přivede do jednoho přístroje, začne VLT efektivně pracovat jako optický teleskop s největší sběrnou plochou na světě.

Takto pracující spektrograf ESPRESSO má dva hlavní úkoly. Prvním z nich je objevování a zkoumání Zemi podobných extrasolárních planet. Druhým je pak pátrání po proměnnosti hodnot základních fyzikálních konstant ve vesmíru, a to pomocí experimentů, které vyžadují pozorování velmi slabých objektů – vzdálených kvasarů. A právě pro tyto účely bude kombinace světla ze všech čtyř dalekohledů VLT v přístroji ESPRESSO nejpřínosnější.  V obou případech vědci budou spoléhat na mimořádnou stabilitu přístroje i použitého referenčního světelného zdroje.

Vzhledem ke složitosti celého procesu nebyla kombinace světla ze všech čtyř hlavních dalekohledů VLT metodou “incoherent focus” dosud využívána. Ale prostor pro její aplikaci byl od počátku připraven jak na straně dalekohledů, tak v podzemním komplexu observatoře Paranal. [2]

Systém zrcadel, hranolů a čoček dopravuje světlo ze všech hlavních dalekohledů VLT do spektrografu ESPRESSO až na vzdálenost 69 m. Díky tomuto komplikovanému optickému řešení je ESPRESSO schopen přijímat světlo nejen ze všech dalekohledů VLT najednou (a zvýšit tak množství záření dostupného k analýze), ale může pracovat i s každým dalekohledem zvlášť, což přináší flexibilitu při využívání pozorovacího času. Spektrograf ESPRESSO byl speciálně navržen a postaven, aby tuto složitou infrastrukturu využíval.

Světlo ze všech čtyř hlavních dalekohledů VLT se běžně setkává v interferometru VLTI (VLT Interferometer), který slouží ke studiu těch nejjemnějších detailů u relativně jasných objektů. V případě interferometrie jsou však kombinovány koherentní paprsky světla, a tato metoda proto není schopna plně využít potenciál obrovské sběrné plochy společně pracujících dalekohledů pro pozorování slabých objektů [3].

Paolo Molaro, vědecký pracovník projektu, upozorňuje: „Tento působivý milník je výsledkem mnohaleté práce rozsáhlého týmu vědců a inženýrů. Je to úžasné vidět ESPRESSO spolupracovat se všemi čtyřmi hlavními dalekohledy. Už se nemůžu dočkat vzrušujících vědeckých výsledků.“

Přivedení paprsků ze všech dalekohledů do jednoho přístroje astronomům přinese informace, které dosud k dispozici neměli. Nové zařízení zcela změní astronomický výzkum využívající spektrografy s vysokým rozlišením. Implementuje nové koncepce, jako je třeba kalibrace vlnové délky pomocí laserového frekvenčního hřebenu (laser frequency comb), která umožňuje dosáhnout bezprecedentní přesnosti i opakovatelnosti a nyní nabízí i mimořádnou sběrnou plochu spolupracující čtveřice hlavních dalekohledů systému VLT [4].

Spektrograf ESPRESSO spolupracující se čtyřmi hlavními dalekohledy systému VLT nám umožňuje okusit, čeho budou za pár let schopny teleskopy příští generace, jako třeba ELT - Extremely Large Telescope,“ dodává Xavier Barcons, generální ředitel ESO.

Poznámky

[1] Spektrograf nové generace ESPRESSO provedl svá první pozorování (eso1739) 6. prosince 2017, při nich však využíval pouze jeden z hlavních dalekohledů VLT.

[2] Nekoherentní v tomto smyslu znamená, že světlo ze čtyř dalekohledů je pouze sečteno a nebere se v úvahu údaj o fázi, jako je tomu v případě interferometrických pozorování pomocí VLTI.

[3] Nový způsob kombinace nekoherentních paprsků světla umožňuje získat stejné množství záření jako dalekohled o průměru zhruba 16 m. Úhlové rozlišení však zůstává stejné, jako u dalekohledu s průměrem 8,2 m. Na rozdíl od interferometru, kde se rozlišení zvyšuje a získáme tak virtuální teleskop o průměru odpovídajícím největší vzdálenosti mezi jednotlivými dalekohledy.

[4] Systém kalibrace vlnových délek “AstroComb” je založen na principu laserového frekvenčního hřebenu (laser frequency comb) a byl vyvinut i postaven firmou Menlo Systems GmbH (Martinsried, Německo).

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Francesco Pepe; University of Geneva; Geneva, Switzerland; Email: Francesco.Pepe@unige.ch

Stefano Cristiani; INAF–Osservatorio Astronomico di Trieste; Trieste, Italy; Email: cristiani@oats.inaf.it

Nuno Santos; Instituto de Astrofísica e Ciências do Espaço and Universidade do Porto; Porto, Portugal; Email: Nuno.Santos@astro.up.pt

Rafael Rebolo; Instituto de Astrofísica de Canarias; Tenerife, Spain; Email: rrl@iac.es

Gaspare Lo Curto; ESO; Garching, Germany; Email: glocurto@eso.org

Antonio Manescau; ESO; Garching, Germany; Email: amanesca@eso.org

Florian Kerber; ESO; Garching bei München, Germany; Email: fkerber@eso.org

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1806



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: ESO - VLT, Tisková zpráva ESO


29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Capu di Muru

Tohle místo je jedno z pár u korsického Ajaccia, kde se dá nafotit noční obloha bez smogu okolních vesnic a měst. Na pláž jsem se dostal za cca hodinu a půl od silnice. Hladina byla rozbouřená a kapky vody párkrát dosáhly i na stativ, ale celkových cca 20 minut na popředí vodu dokonale zklidnilo.

Další informace »