Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Discovery Channel spolufinancuje nový dalekohled

Discovery Channel spolufinancuje nový dalekohled

dct-pic1.jpg
Lowellova observatoř a Discovery Communications Inc., provozovatel známého televizního kanálu se spojili k výstavbě nového širokoúhlého dalekohledu DCT. Lowellova observatoř je soukromým a nevýdělečným astronomickým výzkumným ústavem ve Flagstaffu v Arizoně. Byl založen již v roce 1894 Bostonským matematikem Percivalem Lowellem. Proslavil se objevem Pluta a získáním prvních důkazů pro rozpínající se vesmír. Již brzy se zde začne znovu stavět. Nedaleko původní observatoře vyroste za nedlouho stavba nového a naprosto unikátního 4 metrového dalekohledu pojmenovaného Discovery Channel Telescope (DCT). Observatoř to oznámila 15.října na slavnostní tiskové konferenci.

Minulý týden padla poslední zábrana a správce lesů v Coconino National Forest podepsal souhlasné stanovisko ke stavbě nového dalekohledu nedaleko Happy Jack Ranger Station poblíž stávající observatoře. Je to výjimečné a jedinečné místo pro novou observatoř a díky tomu, že nebyly žádné veřejné námitky proti projektu, není nutné čekat ani na případné odvolání a stavba může ihned začít. Zemní práce na vlastní stavbě začnou příští rok na jaře, protože před tím je nutné vybudovat k místu stavby cestu a připravit staveniště, které se nachází se nachází asi 60 km na jih od Flagstaffu.

Nový dalekohled, který má být uveden do provozu již v roce 2008, má mít nejširší zorné pole ze všech stávajících dalekohledů. V jednom záběru obsáhne v primárním ohnisku pozorovací úhel přes 2 stupně a zachytí při tom během 30 sekund trvající expozice hvězdy až 23 magnitudy. CCD kamera bude mít jako snímací prvek mozaiku složenou z 36 prvků po 8 megapixelech (4.000x2.000), tedy celkem 288 megapixelů, při rozměru jednoho pixelu 15 mikronů.

Ultra široké zorné pole, vysoká citlivost a preciznost snímacího prvku mu dovolí efektivně pátrat jak po blízkých asteroidech a dalších objektech obíhajících uvnitř bezpečnostní vzdálenosti od Země, tak po vzdálených objektech Kuiperova pásu.

Některé z prvků dalekohledu se již vyrábějí, i když Lowell Observatory a Discovery Communications, dva hlavní partneři projektu za cca 30 milionů USD, mají zatím k dispozici jen necelou polovinu potřebných prostředků. Právě teď observatoř jedná s dalšími institucemi jako je například U.S. Naval Observatory a některými univerzitami. Další financování chtějí zabezpečit z dodatečných fondů NASA, které vyčlenil Kongres na program pátrání po blízkozemských objektech, protože observatoř se tohoto vyhledávání již úspěšně účastní. Zatím tak bylo během 10 let odhaleno přibližně 2.300 blízkozemských asteroidů a očekává se, že nový dalekohled bude natolik výkonný, že dokáže stejné množství těchto objektů identifikovat během jednoho měsíce.

Zdroj: Lowell Observatory, Arizona Daily Sun
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »