Dny otevřených dveří na pražském astronomickém Spořilově 13. a 14. listopadu 2015
Pražské pracoviště AsÚ AV ČR na Spořilově. Autor: Pavel Suchan
Pražské pracoviště Astronomického ústavu AV ČR na Spořilově, kde sídlí Oddělení galaxií a planetárních systémů, představí 13. a 14. listopadu 2015 pohled do zákulisí práce svých vědeckých skupin v přednáškách a rovněž nabídne pozorování oblohy dalekohledem z kopule a terasy. Dny otevřených dveří tak přinesou vskutku pestrý a velmi poutavý program. Rozhodně si je nenechte ujít!
Program:
Pátek 13. listopadu 2015
Program Dní otevřených dveří v Astronomickém pavilonu v Praze v listopadu 2015. Autor: AsÚ AV ČR9:30 a 11:00: Přednáška pro ZŠ "Pozorování vesmíru", doplněno pozorováním slunečních skvrn dalekohledem na terase nebo v případě zatažené oblohy města dalekohledem z kopule jako ukázka schopnosti různých dalekohledů.
16:00: Otevření Astronomického pavilonu, prezentace Oddělení galaxií a planetárních systémů, pozorování dalekohledy na terase a v kopuli.
16:30 až 20:30: přednášky pracovníků Oddělení galaxií a planetárních systémů
16:30: Michal Bursa - Proč je tak složité najít "teorii všeho" Teorie všeho je obecně používaný pojem pro fyzikální teorii, která by obsáhla zákony pro všechny základní interakce hmoty na všech škálách od elementárních částic po galaxie a poskytla syntézu teorií kvantové mechaniky a obecné relativity. V přednášce se podíváme, zda lze nalézt sjednocující princip, který by propojil svět kvantové mechaniky a obecné relativity a na jehož základě by bylo možné teorii všeho postavit. Přitom vyplyne i proč teorie všeho ani po 90 letech hledání stále není na stole.
18:00: Jiří Svoboda - Objevy rentgenové astronomie - minulé i budoucí Rentgenové okno do vesmíru bylo otevřeno před více než půl stoletím a přineslo spoustu nečekaných objevů, od neutronových hvězd až po bizarní černé díry s hmotností miliardkrát převyšující hmotnost Slunce. Co se astronomům podařilo za uplynulá desetiletí zjistit o těchto objektech a co dalšího nás zajímá? Povíme si, jaké odpovědi může přinést nová rentgenové mise plánovaná Evropskou kosmickou agenturou, jejímž členem je i Česká republika.
A dále následuje až do 22 hodin pro zájemce vždy krátká úvodní prezentace Oddělení galaxií a planetárních systémů a pozorování noční oblohy dalekohledem, v případě zatažené oblohy pouze pozemských objektů. Za deště se nepozoruje.
Sobota 14. listopadu 2015
10:00: Otevření Astronomického pavilonu, prezentace Oddělení galaxií a planetárních systémů, pozorování dalekohledy na terase a v kopuli.
10:30 až 14:00: přednášky pracovníků Oddělení galaxií a planetárních systémů
10:30: Jaroslav Klokočník - Čínské pyramidy - byly orientovány astronomicky? Dozvíme se, že čínské pyramidy JSOU (což řada lidí ještě neví a v Číně se to tajilo), kde jsou, jak vypadají, komu "patřily" a také, že nebyly s velkou pravděpodobností orientovány astronomicky, i když vykazují záměrnou orientaci vůči světovým stranám. Jak tedy a čím byly orientovány?
10:30: Cyril Ron - Rotace Země a její sledování Za posledních 100 let se přesnost určení orientace zemského tělesa v prostoru zlepšila o 3-4 řády. Představíme metody, které tento pokrok umožnily a ukážeme současné geovědní aplikace těžící z této přesnosti.
12:00: Bruno Jungwiert - Odkud přilétlo slunce? Přednáška pojedná o historii a budoucnosti dráhy Slunce v naší Galaxii.
Od 10 do 14 hodin bude také možné pozorovat dalekohledy z kopule a terasy - Slunce se slunečními skvrnami a také využijeme výhledu na Prahu na pozorování města. V případě zatažené oblohy budou na programu pouze pozemské objekty jako ukázka schopnosti různých dalekohledů. Za deště se nepozoruje.
Od 10 do 12 hodin také program pro děti ve znamení "rodiče na přednášku, děti zabavíme".
Po celou dobu konání bude k vidění výstava "Ondřejovská hvězdárna ve fotografii Vlastimila Vojáčka". Na přednášky pro školy 13.11. dopoledne je nutné se objednat. Na ostatní program se objednávat nemusíte, ale rezervaci vám můžeme zajistit.
Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
