Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dopis Jiřího Grygara k odmítnutí ceny "Česká hlava"
redakce Vytisknout článek

Dopis Jiřího Grygara k odmítnutí ceny "Česká hlava"

J. Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe
J. Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe
Redakce astro.cz Vám s laskavým svolením RNDr. Jiřího Grygara, CSc. přináší obsah dopisu, ve kterém Jiří Grygar 6. listopadu 2009 odmítá cenu "Česká hlava" jako nesouhlas se současným postojem vlády České republiky k Akademii věd ČR. Připomínáme, že cenou "Česká hlava" jsou ocenění čeští vědci za mimořádné celoživotní výsledky v oblasti výzkumu, vývoje a nově i inovací. O nositeli ceny rozhoduje vláda České republiky na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Oceněný musí být státním občanem České republiky (oficiální znění ceny).

Dopis Jiřího Grygara z 6. listopadu 2009:

Vážení, děkuji Vám za Vaši zprávu, v níž mi sdělujete, že na základě usnesení vlády ČR jsem byl zvolen laureátem ceny Rady pro výzkum, vývoj a inovace ČR Česká hlava 2009.

Tato cena však nese jméno instituce, která v poslední době vyvíjí činnost, která podle mého soudu vážně poškozuje dobré jméno Akademie věd ČR, v níž právě půlstoletí pracuji (pochopitelně včetně svého působení v někdejší ČSAV). Poslední publikované návrhy a doporučení Rady pro výzkum, vývoj a inovace mohou dokonce v příštích letech ohrozit podle mého názoru samotnou existenci Akademie věd, což nedokáži pochopit, protože se domnívám, že Akademie patří dlouhodobě k nejproduktivnějším složkám českého vědeckého výzkumu.

Z těchto důvodů nemohu zmíněnou cenu přijmout.

Rád bych však při této příležitosti zdůraznil, že moje odmítnutí Ceny se nijak netýká činnosti České hlavy, jíž se velmi vážím a stejně tak i členů poroty ČH. Netýká se také pana premiéra Jana Fischera, jehož úsilí o rozvoj naší země i české vědy si rovněž považuji.

V úctě,
Jiří Grygar




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995. Jejím prvním členem a defacto i zakladatelem byl Karel Mokrý a významným pomocníkem Josef Chlachula (který se dlouhodobě věnuje českým překladům Astronomického snímku dne NASA). Od té doby se rozrostla na několik členů, mezi něž se přidal známý popularizátor astronomie Petr Sobotka, vedoucí Sekce proměnných hvězd a exoplanet Luboš Brát, popularizátor kosmonautiky Vít Straka, astrofotograf Martin Gembec nebo astronom Martin Mašek. Vedoucím redaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, od roku 2010 je to Petr Horálek. Mimo portál Astro.cz se redakce věnuje i Facebookovému profilu ČAS. Všemu se věnuje především svém volném čase, neboť nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »