Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Evropská astronomie dnes představila výhled na 20 let

Evropská astronomie dnes představila výhled na 20 let

Vlajka Evropské unie
Vlajka Evropské unie
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 125 z 25. 11. 2008.

Astronomie prožívá svůj zlatý věk plný důležitých objevů. Evropa je v tomto výzkumu na čelním místě díky padesátileté spolupráci. Aby tomu tak bylo i v příštích dvaceti letech, musí si Evropa ujasnit své priority a pečlivě koordinovat své finanční a lidské zdroje.

Evropa dnes disponuje nejmodernějšími dalekohledy a radioteleskopy a to ji staví do čela astronomického výzkumu. Evropští astronomové se snaží spojit své síly, aby definovali vědecké výzvy blízké budoucnosti a vytvořili tzv. Cestovní mapu - jakýsi plán, který je umožní realizovat co nejefektivněji.

V roce 2007 byla připravena Vědecká vize, která pojmenovala nejžhavější vědecké otázky pro příští desetiletí od temné energie až po život na jiných planetách. Nyní Evropská astronomie představuje ucelenou Cestovní mapu, plán na příštích 20 let, jak koordinovat národní a veřejné investice, aby bylo vědeckých vizí dosaženo z finančního hlediska co nejefektivněji. Výhled připravila síť ASTRONET. Ta je zaštiťována evropskou vědeckou komunitou, podporovaná Evropskou komisí a řízená National Institute for Earth Sciences and Astronomy (INSU) of the CNRS. Členem této sítě je také Astronomický ústav AV ČR, v.v.i.

E-ELT. Autor: ESO.
E-ELT.
Autor: ESO.
Shodnout se na prioritách evropské astronomie v rámci různorodé vědecké komunity nebylo jednoduché. ASTRONET došel ke svým závěrům až po celé řadě seminářů a široké diskuzi. Výsledkem je plán vytvořený astronomy z 28 členských a přidružených zemí EU.

Na sepisování Cestovní mapy se podílelo přes 60 vybraných odborníků z celé Evropy. Ti ze 100 vizí roku 2007 vybrali soubor nejdůležitějších teleskopů pro sledování vesmíru tak, aby se otevřely nové cesty výzkumu od Sluneční soustavy až po zatím nedetekované gravitační vlny. Při výběru dbali vědci na řadu hledisek - od globální spolupráce na největších projektech až po potřebu získat a vycvičit kvalifikované mladé vědce a inženýry. Celá Cestovní mapa je dostupná na webu ASTRONETu (www.astronet-eu.org).

Výběr nejdůležitějších projektů


Největší pozemní projekty:

  • Evropský velmi velký dalekohled - bude s velkým odstupem největším optickým dalekohledem, jaký kdy byl v historii postaven. Jeho 42 metrů velké segmentové zrcadlo bude studovat oblohu ve viditelném a infračerveném záření.
  • Square Kilometre Array - obrovský radioteleskop tvořený sítí antén. Projekt SKA neřídí jen Evropa, ale celosvětové konsorcium.

Vědecky důležité přístroje v nižší cenové kategorii:

  • 4 metrový Evropský sluneční dalekohled - bude postaven na Kanárských ostrovech (členem konsorcia EAST - European Association for Solar Telescopes pro stavbu tohoto dalekohledu je také Astronomický ústav AV ČR, v.v.i.).
  • Síť specializovaných optických dalekohledů pro detekci gama záření z černých děr a dalších zdrojů záření z vesmíru o vysokých energiích.
  • Podvodní dalekohled pro detekci neutrin - částic menších než atomy, které dokáží proletět celou Zemí a přinést informace o některých bouřlivých jevech ve vesmíru.

Hlavní a největší mise v kosmickém výzkumu:

  • mise pro studium gravitačních vln z velkého třesku a černých děr
  • rentgenová mise pro studium galaxií, galaktických kup a hvězd v dosud nepozorovaných detailech
  • dvě mise pro studium planet Jupiter a Saturn a jejich satelitů.

Stejně náročné, ale levnější kosmické mise:

  • odhalování tajemství temné energie a temné hmoty
  • porozumění fungování naší hvězdy Slunce do nejmenších detailů

Cestovní mapa kromě jiného obsahuje doporučení, jak maximalizovat vědecký dopad již existujících vědeckých zařízení a určuje potřebu lepšího přístupu k nejmodernějším výpočetním a laboratorním zařízením. Evropští vědci si také uvědomují důležitost při informování veřejnosti a náboru nových studentů přírodovědných a technických oborů evropských univerzit.

Evropa dává ročně na astronomii přibližně 2 miliardy euro. Uvedení Cestovní mapy ASTRONETu do praxe vyžaduje nárůst o 20 %. Není to mnoho, uvážíme-li, že se jedná o 1 euro ročně na každého obyvatele EU.

Doporučené odkazy:

Kontakty:

  • Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. - suchan(zavináč)astro(tečka)cz, 267 103 040, 737 322 815
  • Prof. Jan Palouš, Český národní komitét astronomický, předseda - palous(zavináč)ig.cas.cz, 267 103 065, 267 103 038




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »