Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Expedice do Bavorska ke kráteru Ries a Steinheim

Expedice do Bavorska ke kráteru Ries a Steinheim

Během posledního setkání členů SMPH v prvém listopadovém víkendu roku 2006, které proběhlo v prostorách hradecké hvězdárny, se začal rozvíjet návrh týkající se možnosti zájezdu ke kráteru Ries a Steinheim na území Bavorska v Německu. V plánu by byl několikadenní (pravděpodobně víkendový) výlet spojený s bezprostřední návštěvou oblastí, které úzce souvisí s výskytem tektitů na území jižních Čech a jižní Moravy.

Jelikož trasa k této oblasti vede přes jižní Čechy, bude v harmonogramu zájezdu i návštěva tamních nalezišť tektitů, lidově zvaných vltavínů. To jistě potěší geology i nadšence, kteří si budou moci nějaký ten úštěpek přírodního skla nalézt a uschovat do své osobní sbírky. Nutno dodat, že jihočeská pole v oblasti mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi nabízejí i jiné geologické skvosty (jako například křišťál, křemen, záhnědu, turmalín a jiné).

Pro připomenutí trocha teorie. Vltavíny (a Moldavity) jsou přírodní skla (tektity), vzniklá náhlým roztavením povrchových hornin v oblasti dopadu meteoritu před 15 milióny lety (vznikly krátery Ries a Steinheim). Tento roztavený materiál byl v okamžiku dopadu vyvržen do atmosféry a dopadl na místo současných lokalit jako chladnoucí křemičité sklo. Nikoliv však jednolitě, ale v mnoha tisících různotvárných průhledných nerostech (nejčastěji nazelenalé barvy), jejichž celková hmotnost se odhaduje nad 200 tun. Vltavíny jsou známy již z pravěku, kdy se používaly jako řezací nástroje, či jako hroty. O jejich vzniku se však začalo více diskutovat až v první polovině 20. století, kdy již bylo známo nad několik stovek, možná tisíc vzácných "úlovků". Současný počet (sčítající jak muzejní exponáty, tak kusy uložené v soukromých sbírkách) se již odhaduje ve stovkách tisíc. Přesto, byť vltavínové lokality nejsou bezednou studánkou, je možné za den nalézt několik (výjimečně více jak 20) kusů. Většinou jsou to však úlomky či malé "střípky" o hmotnosti pohybující se od několika desítek miligramů až po několik gramů. Největší známé nálezy mají něco přes 100 gramů váhy a vyznačují se bohatou mnohačetnou skulptací a "žilnatou" strukturou. Pro svojí výjimečnost patří mezi vzácné kameny.

Expedice by se mohla uskutečnit někdy na jaře v roce 2007. Vše odvisí na počtu zájemců, podle čehož se bude zajišťovat doprava a samostatný program zájezdu. Víte-li už nyní, že byste se tohoto atraktivního zájezdu chtěli zúčastnit, tak není nic jednoduššího nežli dát o sobě vědět na horalek.petr(at)seznam.cz. Pokud bude dostatečný počet přihlášených zájemců, přibližně počátkem března bychom mohli přihlášeným poskytnout zpřesňující informace o celém zájezdu.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Veľká galaxia v Androméde M31

Prvý test Nikon D5100, NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm, Star Adventurer a DSO cca 50m od najbližšej LED lampy verejného osvetlenia ... D5100 + NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm ISO 3200, f2.8, 46 x 60 sec Light, 10 x Dark, 16 x Flat Sky Watcher Star Adventurer + Hama Star 61

Další informace »