Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hrozí ČR blackout?
redakce Vytisknout článek

Hrozí ČR blackout?

Zatmění a energetické sítě
Autor: Karel Vinkler

V pátek 20. března 2015 nastane nejvýraznější zatmění Slunce mezi lety 2011 až 2026. Vzácný úkaz ovšem nemusí znamenat jenom radost pro pozorovatele, může přinést i komplikace, například v energetice. 

Významný výpadek mohou během zatmění zaznamenat fotovoltaické elektrárny, jejichž podíl se zvyšuje. Je na to ČR připravená? V brněnské hvězdárně jsme navštívili přednášku Karla Vinklera, který má rozvody elektřiny na starost.

Co je to vlastně blackout? A kdy nastane? Každý větší elektrický systém je minimálně dvakrát zálohován tak, aby v případě poruchy „na trati“ fungoval dále. Během blackoutů se ovšem poruchy kumulují, až dojde k úplnému selhání systému. V takovém případě se určité území nebo část obyvatel ocitá bez proudu. Úkolem energetiků je v tuto chvíli provést tzv. blackstart, tedy obnovení systému.

Historie blackoutů

1965

Jako první blackout většího rozsahu se uvádí 9. listopad 1965, kdy se ocitlo bez proudu 30 milionů lidí v USA a Kanadě. Příčinou bylo špatně zapojené relé  vedoucí od Niagarských vodopádů. Tehdy ještě nedokonalá elektrická síť se pak s přetíženou kapacitou nedokázala vyrovnat a nastala řetězová reakce. Energetikům tehdy trvalo síť rozjet 13 hodin.

1977

Další blackout - spojený i se žhářstvím a rabováním - nastal o 12 let později v New Yorku. Tři blesky do vedení vyřadily páteřní síť a 6 milionů obyvatel metropole se ocitlo bez proudu.

Quebec blackout 1989 mapa Autor: NASA/Image education
Quebec blackout 1989 mapa
Autor: NASA/Image education
1989

Quebec byl místem, kde vůbec poprvé geomagneticky indukované proudy ze Slunce vyřadily energetické sítě a zničily elektrické transformátory.

Poškozený transformátor v Québecu - blackout 13. března 1989 Autor: NASA/Image education
Poškozený transformátor v Québecu - blackout 13. března 1989
Autor: NASA/Image education
2003

Horko a průvěs linek způsobily do té doby jeden z největších výpadků. Během 25 minut se ocitlo 55 milionů lidí na severovýchodě USA bez energie. Škody tohoto výpadku se vyšplhaly podle některých odhadů až na 8 miliard dolarů.

2006

Ruční odpojení jedné z páteřních sítí v Německu způsobilo řetězovou reakci v Evropě, kdy se 15 milionů lidí, včetně občanů ČR, ocitlo bez proudu. Energetici tehdy v rámci restartu systému (blackstartu) rozdělili Evropu na tři části, v nichž se snažili znovu rozvést proud.

2012

Největší výpadek energie v historii postihl severní části Indie. Během dvou výpadků přišlo o elektřinu 700 milionů lidí z 28 států. Stovky tisíc lidí zůstaly ve vlacích a hromadných prostředcích.

Jak se výpadku vyvarovat

Především, každý výpadek kdekoliv ve světě znamená poučení se z předchozích chyb. Podle Karla Vinklera je však energetika vždy o nutnosti hledat kompromisy a najít rovnováhu mezi cenou a výkonem za dodávanou energii. I proto nejspíš nebude nikdy možné blackoutu plně předejít. Zároveň, v rámci evropské sítě, je nezbytná komunikace mezi jednotlivými členy tak, aby přeliv energie byl plynulý a smysluplný. Až v poslední době se totiž posiluje mezinárodní spolupráce energetických operátorů.

Obnovitelné zdroje jako zdroj problému?

V důsledku rozšíření obnovitelných zdrojů energie (vítr, slunce) nastává problém, jak s takto vyprodukovanou energií nakládat v již existujícím systému. Pokud více fouká nebo svítí, současné baterie zatím nejsou schopny schraňovat přebytky. Řešením jsou přečerpávací nádrže na velkých nádržích (Dlouhé Stráně, Dalešice). Ty by ale v masivním měřítku nestačily. Zatmění slunce proto může znamenat výraznou hrozbu pro energetiku Evropy a České republiky.

Co nás čeká při zatmění

V současnosti je v ČR instalováno zhruba 30 000  fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu 2000 MW, což činí asi 10 % celkového výkonu. Pokud soláry (jak se jim někdy nepřesně říká) vypadnou, neznamená to pouze desetiprocentní zátěž navíc, ale protože se zvýší poptávka po energii – lidé začnou víc svítit atd., může být rozdíl oproti normálu až čtyřnásobný.

Na tuto situaci se nyní musí připravit energetičtí operátoři, kteří v rámci Evropy musí zajistit možnost v rychlosti převést, správně nasměrovat a zobchodovat energii, získat potřebné zálohy (třeba již zmíněnými Dalešicemi a Dolními Stráněmi).

Jestli jsme na zatmění a případný blackout dobře připravení nám ale ukáže až 20. březen. Z historie víme, že stačí malý výpadek, který spustí řetězovou reakci. Ta může skončit až miliony domácností bez elektřiny.

ZDROJE:

Přednáška Karla Vinklera v brněnské hvězdárně (5. března 2015)

Převzato z webu Vědmág: http://www.vedmag.cz/clanek/hrozi-cr-blackout.html

Související:

Akce k zatmění Slunce v České republice

Tiskové prohlášení ČAS k zatmění 20. 3. 2015

Informační stránka k zatměním Slunce




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995. Jejím prvním členem a defacto i zakladatelem byl Karel Mokrý a významným pomocníkem Josef Chlachula (který se dlouhodobě věnuje českým překladům Astronomického snímku dne NASA). Od té doby se rozrostla na několik členů, mezi něž se přidal známý popularizátor astronomie Petr Sobotka, vedoucí Sekce proměnných hvězd a exoplanet Luboš Brát, popularizátor kosmonautiky Vít Straka, astrofotograf Martin Gembec nebo astronom Martin Mašek. Vedoucím redaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, od roku 2010 je to Petr Horálek. Redakce se samozřejmě věnuje webu především ve svém volném čase, neboť nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Zatmění Slunce, Blackout


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »