Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hvězdárna Benátky nad Jizerou otevře každý týden

Hvězdárna Benátky nad Jizerou otevře každý týden

Hvězdárna Benátky nad Jizerou
Autor: Ladislav Štrych

V naší vlasti máme velmi mnoho hvězdáren. Je to zajímavé dědictví doby, kdy popularizace astronomie byla v kurzu o něco více, než je dnes obvyklé. Kromě velkých městských hvězdáren se můžete setkat i s mnoha nadšenci na menších hvězdárnách, kteří je provozují často jen z nadšení pro dobrou věc, s úctou k práci předků a přitom se je snaží i dále zvelebit a program zatraktivnit. Benátecká hvězdárna se otevírala podle zájmu nebo při významných akcích a úkazech. Nyní však bude otevřena každou sobotu. 

Na hvězdárně se od roku 2016 schází parta nadšených astronomů, kteří se určitou měrou dělí o její chod. Mezi nimi můžeme jmenovat Ladislava Štrycha, Jiřího Vlastu a Karla Dragouna. A právě jejich přičiněním začala vzkvétat nejen hvězdárna, ale i její pravidelná činnost.

K historii astronomického vzdělávání v Benátkách nad Jizerou nám Karel Dragoun napsal: „To , že zde vůbec o hvězdárně hovoříme, je od roku 1980 zásluha především pana Břetislava Veselého. Po několik let o hvězdárnu dobře pečoval, vedl astronomický kroužek a podařilo se mu zde vychovat několik amatérských astronomů, což bylo velice důležité pro budoucí chod hvězdárny. 
Svou funkci totiž předal jednomu ze svých žáků Radovanu Kováčovi, který dál ukazoval lidem krásy hvězdé oblohy a staral se o hvězdárnu, za což i jemu patří velký dík. 

Jak už to chodí, tím, že na chod hvězdárny zůstal později Radovan Kováč sám a život přinášel i jiné, důležitější věci, než jsou koníčky, provoz hvězdárny se omezil jen na domluvu po telefonu. Nebyl to ideální stav, ale hvězdárna alespoň plnila svou funkci.

Vše se naštěstí začalo obracet k lepšímu, protože na hvězdárnu se začal vracet další z žáků pana Veselého, Ladislav Štrych, který se nadávno stal novým vedoucím hvězdárny a začal pomáhat s jejím provozem. Hvězdárna začala opět více ožívat, ale na pravidelnou otvírací dobu, zatím nebylo dost času a sil.

Karel Dragoun ještě poskytl další informace pro místní média. Z nich citujeme:

„Benátecká hvězdárna je malá. Není tam ani zavedena voda, nebo třeba internet. Její význam je ovšem velký. Snad krom hvězdárny v Jičíně nebo v Turnově, je to jediná hvězdárna v okruhu asi 80 km, kde je ještě možné pozorovat krásy vesmíru, jako jsou mlhoviny, galaxie a další slabé objekty. Velké světelné znečištění, jaké má např. hvězdárna v Mladé Boleslavi, nebo Štefánikova a Ďáblická hvězdárna v Praze, tyto slaboučké ale krásné objekty téměř neumožňuje pozorovat. Na těchto hvězdárnách, byť tam jsou velké dalekohledy, vám tedy především ukážou jen Měsíc a planety, kdy světelné znečištění tolik nevadí. 

Dalekohled na hvězdárně v Benátkách nad Jizerou Autor: Ladislav Štrych
Dalekohled na hvězdárně v Benátkách nad Jizerou
Autor: Ladislav Štrych
Naopak Benátecká hvězdárna, má tyto podmínky pro pozorování mnohem lepší. Sice i tady je světelný smog, ale ne tak velký, jako na hvězdárnách v okolí. Hurá tedy, můžeme pozorovat nádherné mlhoviny a mnoho milionů světelných let vzdálené majestátní galaxie. Ano, můžeme, ale bohužel zatím ne všechny přímo na hvězdárně. 

Pan Břetislav Veselý tenkrát dělal co mohl, aby hvězdárna měla dalekohed. To se podařilo, ale dnes, po téměř čtyřiceti letech, to je dalekohled pro tyto účely prakticky nepoužitelný. A tak i na Benátecké hvězdárně se ukazuje návštěvníkům jen Měsíc a planety. A galaxie a mlhoviny? Ty bohužel pozorujeme raději doma, protože tam máme mnohem větší dalekohledy, než má hvězdárna. Ano, doba pokročila a dnes má leckterý astronom amatér doma větší dalekohled, než býval na lidových hvězdárnách, Benáteckou nevyjímaje. 

Jistě, i v Benátkách se setkáte s pozorováním oblohy většími dalekohledy, ale dovážení těchto často těžkých a drahých přístrojů není praktické. Hvězdárna tedy stojí před dalším úkolem - pořídit nějaký přenosný dalekohled, případně zajistit i nějaký větší a modernější dalekohled, který umožní pěkný zážitek z pozorování.

Díky pochopení města je hvězdárna opravena a udržována v provozuschopném stavu. Jak je vidět, na jedné straně můžeme být rádi, že hvězdárna opět žije a rádi vás zveme na její návštěvu, ale cesta k lepšímu vybavení bude ještě trnitá. 

Závěrem ještě jedna výzva mladým nadšeným astronomům z okolí. Pokud je vám 15 let a více, jste srdečně zváni. Rádi vás zasvětíme do provozu hvězdárny a časem se na něm můžete třeba i podílet. 

Práce a problémů nás čeká hodně, ale věříme, že vše dobře dopadne a hvězdárna se opět stane místem, kam se každý bude rád vracet.“

Dalekohled v kopuli benátecké hvězdárny Autor: Ladislav Štrych
Dalekohled v kopuli benátecké hvězdárny
Autor: Ladislav Štrych




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Hvězdárna Benátky nad Jizerou


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »