Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hvězdárna Valašské Meziříčí slaví 50 let své činnosti

Hvězdárna Valašské Meziříčí slaví 50 let své činnosti

HVM-02.jpg
Před 50 lety byla dokončena výstavba Hvězdárny Valašské Meziříčí, která byla koncem září 1955 zpřístupněna široké veřejnosti. Hlavním "stavitelem" hvězdárny byl Josef Doleček, který se stal jejím prvním ředitelem. Hvězdárna se věnuje především přednáškové a vzdělávací činnosti, propagaci úspěchů astronomie, kosmonautiky, raketové techniky, meteorologie a dalších přírodních věd. Od roku 1955 bylo uspořádáno 34 681 pořadů, které navštívilo 918 256 osob (stav k 31. 12. 2004).

Informace o akcích k nadcházejícímu výročí najdete na našich internetových stránkách.

BH01_BH.jpg

Počátky astronomické činnosti na Valašsku jsou nerozlučně spojeny s Antonínem Ballnerem. Již počátkem dvacátých let minulého století, po svém příchodu do Valašského Meziříčí, zde pořádal astronomické přednášky. V roce 1929 si vybudoval na kopci zvaném Stínadla dřevěnou hvězdárničku s otáčivou kopulí o průměru 3 m. Ve Valašském Meziříčí tak vznikla první soukromá observatoř, kterou její majitel hrdě nazýval "Kolňa badajna". Hvězdárnička byla v roce 1973 prohlášena za kulturní památku. V roce 1994 byla provedena první část opravy, v roce 2001 byla její rekonstrukce dokončena a stala se nedílnou součástí Hvězdárny Valašské Meziříčí.

Výstavba nové hvězdárny

Hlavni_budova.jpg

V květnu 1932 se do Valašského Meziříčí přistěhoval Josef Doleček. Protože se od svého mládí zajímal o "hvězdy", ihned se zapojil do činnosti astronomického kroužku. Valašskomeziříčští astronomové snili o větší a modernější hvězdárně. Připomeňme si část autentického vyprávění Josefa Dolečka, jak to všechno začalo.

Na jedné schůzce, kde jsem znovu stále poslouchal, jak bychom potřebovali postavit novou hvězdárnu, jsem se přihlásil o slovo a řekl jsem: "Já už několik let stále slyším - my bychom chtěli postavit novou hvězdárnu, my bychom potřebovali novou hvězdárnu. Táži se Vás tedy: Chcete opravdu postavit novou hvězdárnu?" Odpověď zněla unisono: "Ano, chceme." Moje odpověď byla: "Tak když chcete, tak začněte stavět a přestaňte stále jen mluvit." Na to mně řekli: "No jo, ale jak?" "Tak se musí něco vymyslet," zněla moje odpověď. Tento výrok změnil od základu můj život, neboť Toníček Ballner na něj ihned reagoval: "Tak něco vymysli, Josefku." V ten moment jsem si neuvědomil, do čeho se vrhám. Tenkrát jsem neměl čas na to myslet, poněvadž jsem byl úplně vyveden z míry touto rychlou reakcí. Stále jsem si kladl otázku: Co teď? Zapnul jsem svůj mozek na plné obrátky a přemýšlel, kudy jsem chodil, jak získat peníze, jak sehnat materiál, jak sehnat povolení ke stavbě, jak sehnat potřebný pozemek a další a další věci. Upozorňuji, že v té době naše pokladna zela prázdnotou.

Odborná a popularizační činnost

HVM_Slunce.jpg

Jak už bylo uvedeno výše, první objekt hvězdárny byl dokončen v roce 1955. V roce 1964 se podařilo dokončit výstavbu druhé budovy - odborného pracoviště. To bylo postupně vybavováno novými přístroji a technikou, hvězdárna se zapojila ve větší míře do odborných pozorovacích programů, především do pozorování Slunce. V tomtéž roce (1964) byl Hvězdárně Valašské Meziříčí přidělen Ministerstvem školství a kultury celostátní úkol v oboru pozorování Slunce. Pracovníci hvězdárny mohli navázat na dřívější pozorování v malé dřevěné hvězdárničce Antonína Ballnera. Určovalo se zde Wolfovo relativní číslo slunečních skvrn a již ve třicátých letech minulého století se informace zasílaly do světového centra v Curychu (Švýcarsko). První celkový snímek sluneční fotosféry byl pořízen 11. 9. 1957. Sluneční fotosféru začal fotografovat Milan Neubauer jako jeden z úkolů vyhlášeného Mezinárodního geofyzikálního roku, který trval od 1. 7. 1957 do 31. 12. 1958. Do konce roku 2004 bylo pořízeno již 10 284 snímků.

Zajímavými jevy na Slunci jsou tzv. sluneční protuberance. Jejich fotografické sledování bylo zahájeno 15. 6. 1970. Současný fotografický archiv Hvězdárny Valašské Meziříčí obsahuje 1 386 sérií přehledových snímků slunečních protuberancí. Od roku 1999 jsou pořizovány rovněž snímky pomocí CCD techniky. Dne 4. 5. 1979 bylo zahájeno detailní fotografické sledování aktivních oblastí ve sluneční fotosféře. Do konce roku 2004 bylo pořízeno celkem 2 514 sérií detailních snímků.

Již v roce 1961 byl Hvězdárně Valašské Meziříčí přidělen celostátní odborný úkol v oboru časové služby a pozorování zákrytů hvězd Měsícem a dalšími tělesy sluneční soustavy. Kromě vlastních pozorování je Hvězdárna Valašské Meziříčí národním koordinačním centrem pro pozorování zákrytů hvězd Měsícem. Hvězdárna například zajišťuje předpovědi okamžiků zákrytů pro jednotlivé stanice pozorovací sítě (v České republice i na Slovensku), poskytuje rady a návody novým pozorovatelům, a především soustřeďuje, kontroluje a předběžně zpracovává obdržená data z jednotlivých pozorovacích stanic a prostřednictvím elektronické pošty tato data zasílá k dalšímu zpracování do Evropské sekce mezinárodní zákrytové a časové asociace ES/IOTA (European Section/International Occultation Timing Association) do Hannoveru (SRN) a do světového centra pro pozorování zákrytů ILOC (International Lunar Occultation Centre) v Tokiu (Japonsko). V minulých letech Hvězdárna Valašské Meziříčí dvakrát hostila účastníky evropských sympózií o předpovídání zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy (ESOP 1984 a ESOP 1988).

Úspěšně pokračuje sledování proměnných hvězd, které se provádí v současné době výhradně prostřednictvím CCD techniky ve spojení s dalekohledem Celestron 280/2800 mm. V roce 2004 bylo například provedeno celkem 21 630 měření jasností proměnných hvězd. Získaná data jsou zasílána do mezinárodních center ve Francii (AFOEV) a v USA (AAVSO). Na pozorování proměnných hvězd se intenzivně podílí Ladislav Šmelcer, který za svoji práci obdržel česká i mezinárodní uznání.

Meteorologická stanice při Hvězdárně Valašské Meziříčí zahájila svoji činnost 1. 1. 1957. Od 1. 1. 1998 pracuje na hvězdárně automatická meteorologická stanice. Automaticky získaná data jsou doplňována o další individuálně naměřené hodnoty (stav počasí, stav půdy, meteorologické jevy apod.) a ukládána v paměti počítače. Klimatologická stanice na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí je zařazena do sítě stanic, jejichž měření jsou využívána i pro účely synoptické. Proto se každý den ráno odesílá datovou linkou z počítače zpráva INTER do ČHMÚ v Ostravě-Porubě.

Mimořádnou meteorologickou situací, zaregistrovanou na zdejší stanici, byla například povodeň v roce 1997. Ve Valašském Meziříčí začalo pršet 5. července kolem 16:00 hodin a déšť ustal až 9. července dopoledne. Na meteorologické stanici na Hvězdárně Valašské Meziříčí bylo největší množství srážek 159,4 mm, tj. 159,4 litrů vody na 1 m2, naměřeno 7. července (na Lysé hoře naměřili dokonce 234 mm). Za těchto 5 srážkových dnů spadlo celkem 366,7 mm (tj. 366,7 litrů na 1 m2).

HVM-4.jpg

Hlavním úkolem Hvězdárny Valašské Meziříčí je popularizace astronomie, kosmonautiky, meteorologie a přírodních věd vůbec. Centrem přednáškové činnosti je její hlavní budova s rozsáhlou vstupní halou s průběžně obnovovanou obrazovou výzdobou, přednáškovým sálem vybaveným audiovizuální technikou a kopulí s dalekohledem Zeiss-Coudé 150/2250 mm. Hlavní klientelu hvězdárny představují v této oblasti činnosti základní a střední školy. Programy, navazující na učební osnovy, jsou doplněny počítačovými prezentacemi a videoprogramy (velkoplošná projekce), a také seznámením s dalekohledem - za příznivých meteorologických podmínek i pozorováním zajímavých objektů na obloze.

HVM_seminar.jpg

Hvězdárna vešla ve známost také pořádáním pravidelných každoročních víkendových seminářů (v průměru 3 akce za rok), zaměřených na novinky v oblasti stelární astronomie, výzkumu sluneční soustavy a také v kosmonautice a raketové technice. Tyto semináře organizuje Hvězdárna Valašské Meziříčí pravidelně již více než 30 let jako jediná hvězdárna v České republice.

V letech 1965 až 1995 bylo na Hvězdárně Valašské Meziříčí organizováno formou dálkového studia Pomaturitní studium astronomie, zřízené při gymnáziu ve Valašském Meziříčí. Bylo určeno pracovníkům hvězdáren a planetárií, pedagogům, členům astronomických kroužků a dalším zájemcům.

Již řadu let pořádá Hvězdárna Valašské Meziříčí letní astronomické tábory pro mládež. Akce je určena mladým zájemcům ve věku od 11 do 18 let, kteří si chtějí rozšířit své znalosti z astronomie netradiční formou. Někteří účastníci se tábora zúčastňují opakovaně i v dalších letech.

Mezi další akce pro veřejnost patří pravidelné přednášky, večerní programy u dalekohledu, mimořádná pozorování zajímavých úkazů (například zatmění Slunce a Měsíce, přechodů planet přes sluneční disk, jasných komet, mimořádných seskupení planet atd.), výstavy k významným výročím či objevům, astronomické kroužky apod.

HVM_Bognerova.jpg

V posledních letech byla Hvězdárna Valašské Meziříčí vybavena moderní audiovizuální technikou, umožňující zkvalitnit nabízené programy pro veřejnost. Průběžně je obnovována výzdoba ve velké vstupní hale, ve které zůstaly z období vzniku hvězdárny reliéfy významných astronomů, jejichž autorem je nedávno zesnulý sochař Ambrož Špetík a vyobrazení souhvězdí severní oblohy na stropu haly od valašské malířky Marie Bognerové.

Na září 2005 připravila Hvězdárna Valašské Meziříčí několik akcí, kterými chceme oslavit významné jubileum - 50 let od otevření pro veřejnost. Podrobné informace o jednotlivých akcích najdete na našich internetových stránkách.

Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří se zasloužili o výstavbu hvězdárny větším či menším dílem, byli jejími zaměstnanci a naplňovali tak cíle prvních budovatelů a zakladatelů hvězdárny. Poděkování patří rovněž bývalému zřizovateli, Okresnímu úřadu Vsetín. Od roku 2002 má Hvězdárna Valašské Meziříčí nového zřizovatele: Krajský úřad Zlínského kraje. Chtěl bych vyjádřit naději, že i pod jeho "ochrannými křídly" bude mít hvězdárna dostatek finančních prostředků na postupnou modernizaci tak, aby mohla sloužit co největšímu počtu návštěvníků nejen z Valašského Meziříčí, ale i širokého okolí, jak tomu bylo doposud.

"Malé vědění dává lidem pýchu, velké skromnost" - tento citát, který upoutá pozornost každého návštěvníka přednáškového sálu hvězdárny, nechť je jakýmsi mottem pro další popularizační a vzdělávací činnost Hvězdárny Valašské Meziříčí.




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Veľká galaxia v Androméde M31

Prvý test Nikon D5100, NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm, Star Adventurer a DSO cca 50m od najbližšej LED lampy verejného osvetlenia ... D5100 + NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm ISO 3200, f2.8, 46 x 60 sec Light, 10 x Dark, 16 x Flat Sky Watcher Star Adventurer + Hama Star 61

Další informace »