Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hvězdárna ve Vlašimi zve na oslavu svého 50. výročí
Jan Urban Vytisknout článek

Hvězdárna ve Vlašimi zve na oslavu svého 50. výročí

Hvězdárna ve Vlašimi. Zdroj: Cestykrajem.cz.
Hvězdárna ve Vlašimi. Zdroj: Cestykrajem.cz.
Hvězdárna ve Vlašimi si Vás dovoluje u příležitosti 50. výročí otevření vlašimské hvězdárny pozvat v pátek 27. května 2011 na vlašimskou hvězdárnu. Čeká Vás program plný zajímavých přednášek, ohlédnutí za historií hvězdárny samotné i večerní pozorování oblohy.

Můžete se těšit na následující program:

  • 18:00 - Zahájení. Úvodní slovo o historii vlašimské hvězdárny přednese Jan Urban (Vlašimská astronomická společnost).
  • 18:15 - Anna Kahounová (Fakulta humanitních studií UK Praha): Jan Zajíc a amatérská astronomie ve Vlašimi
  • 18:30 - Miroslav Bárta (Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.): Slunce a okolí: Náš blízký tajuplný vesmír
    Přednáška si klade za cíl seznámit posluchače s moderní sluneční fyzikou a zejména tou její částí, která se zabývá sluneční aktivitou. Kromě teoretických přístupů založených dnes často na masivních počítačových simulacích budou zmíněny i současné a plánované družicové i pozemní experimenty pro výzkum Slunce a okrajově i ostatních členů naší sluneční soustavy. Závěrem se z našeho vesmírného domova vydáme na krátký filmový výlet do vzdálenějšího kosmu, po které budou následovat dotazy návštěvníků.
  • 20:00 - Pozorování oblohy s výkladem Petra Pivoňky (v případě příznivého počasí), prohlídka hvězdárny

Vstupné dobrovolné. Drobné občerstvení je zajištěno. Zahájení prodeje výroční turistické známky a vzpomínkové publikace Jana Zajíce Dvojčata "Vysočiny aneb Z Pacova až do vesmíru".

Těšíme se na shledanou pod hvězdnou oblohou.


O hlavním přednášejícím:

Mgr. Miroslav Bárta, Ph.D. (* 1973) se zabývá sluneční astrofyzikou, především výzkumem radiového záření Slunce, sluneční plazmou, nestabilitami a vlnami v plazmě a slunečními erupcemi v rádiovém oboru. Magisterský titul získal na Matematicko-fyzikální fakultě UK Praha (1996), titul Ph.D. také na Univerzitě Karlově v Praze (2003). M. Bárta se stal vědeckým pracovníkem slunečního oddělení, v roce 2008 se stal držitelem Prémie Otto Wichterleho za výzkum slunečních erupcí a jejich modelování (cena je určena perspektivním a talentovaným vědeckým pracovníkům Akademie věd ČR do 35 let).

Otázka pro Miroslava Bártu: Proč jste se rozhodl věnovat ve svém vědeckém výzkumu zrovna Slunci?

M.B.: Byl jsem k tomu nasměrován vlastně už v mládí díky tomu, že jsem svou astronomickou dráhu zahájil jako amatér na hvězdárně ve Vlašimi. Tam se totiž tradičně věnoval astronomický kroužek zakreslování slunečních skvrn a já se té práce také účastnil. Významný milník pro mě nastal v době, kdy jsem se během studia astronomie rozhodoval o své diplomové práci. Měl jsem to štěstí, že jsem se potkal s dr. Karlickým, který vypsal diplomovou práci v oblasti radiového výzkumu Slunce. Tím jsem byl do tohoto oboru definitivně lapen.

Abstrakt přednášky

Sluneční soustava je náš vesmírný domov a Slunce jako jeho centrální objekt je naše nejbližší hvězda. To často svádí k unáhlenému závěru, že všechna jeho tajemství už byla odhalena - kdo by přece neznal svůj domov? Ve fyzice však často platí, že to, že je vše zdánlivě jasné, znamená, že jsme si jen nepoložili ty správné otázky. Mnohdy jsme k tomu pak dotlačeni okolnostmi. Názorným příkladem je sluneční magnetická aktivita a její vliv na meziplanetární prostor i planety samotné. S tím, jak roste závislost lidské civilizace na moderních, často kosmických technologiích (vždyť kdo dnes nevyužívá např. GPS nebo satelitní TV?), vystupuje do popředí i tento kdysi "neviditelný" atribut patřící přitom ke Slunci stejně jako banální fakt, že je zdrojem světla a tepla pro vše živé na Zemi. Tak jsme dnes svědky bouřlivého rozvoje oboru zvaného "výzkum kosmického počasí", který - jak se na správné počasí sluší - operuje s pojmy jako "sluneční vítr", "magnetická oblaka", nebo "magnetosférické bouřky". Cílem není nic menšího než umět kosmické počasí předpovídat a těchto předpovědí využívat k ochraně našich citlivých technologií před jeho nepřízní.

Jiná a nečekaná souvislost se objevila při studiu aktuálního problému změny klimatu. Zdá se, že výzkum dlouhodobých změn sluneční magnetické aktivity může přispět k diskusi i o této zdánlivě vzdálené otázce. Mimoto - tím, že je Slunce relativně dostupné pro testování našich hypotéz, slouží nám i jako laboratoř pro výzkum konceptů využívaných i v pro laika atraktivnějších oborech výzkumu. Příkladem budiž zkoumání erupcí na akrečních discích okolo černých děr a jiných exotických jevů, vše inspirováno fyzikou slunečních erupcí.


Doporučené odkazy:
[1] Vlašimská astronomická společnost
[2] Pozvánka na 50. výroční vlašimské hvězdárny (PDF; 129 kB)




O autorovi



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše z rozhledny Mařenky

Venuše na noční zimní obloze z rozhledny Mařenky

Další informace »