Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Inaugurace dalekohledu ALMA je předzvěstí nové éry objevů
Jiří Srba Vytisknout článek

Inaugurace dalekohledu ALMA je předzvěstí nové éry objevů

letecký pohled na pole ALMA Autor: Clem & Adri Bacri-Normier/ESO
letecký pohled na pole ALMA
Autor: Clem & Adri Bacri-Normier/ESO
Revoluční teleskop přinese bezprecedentní pohledy na vesmír

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (012/2013): Dnes, 13. března 2013, se v odlehlé části Chilských And uskutečnila oficiální inaugurační ceremonie nového dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Tato událost je oslavou dokončení všech hlavních systémů tohoto obřího přístroje a formálního přechodu od konstrukční fáze k plně operativní observatoři. Projekt ALMA je realizován v partnerství Evropy, severní Ameriky a východní Asie ve spoluprácí s Chilskou republikou.

Trojice mezinárodních partnerů přivítala na observatoři ALMA v Chilské poušti Atacama více jak pětistovku hostů, aby společně oslavili úspěch tohoto projektu. Čestným hostem události byl chilský prezident Sebastián Piñera

Mezi významnými hosty tohoto setkání byli: Karlheinz Töchterle, rakouský federální ministr pro vědu výzkum; Petr Fiala, český ministr školství, mládeže a tělovýchovy; Nuno Crato, portugalský ministr pro vzdělání a vědu; Roger Genet, francouzský předseda úřadu pro výzkum a inovace; Nora van der Wenden, nizozemská předsedkyně úřadu pro výzkum a vědu; Bruno Moor, vedoucí švýcarské Divize pro mezinárodní spolupráci ve výzkumu a inovacích; Beatriz Barbuy, zástupkyně Brazílie; Anne Glover, vedoucí vědecká poradkyně Prezidenta Evropské komise a velvyslanci Rakouska, Belgie, České republiky, Francie, Itálie, Německa, Japonska, Nizozemí, Portugalska, Švédka, Švýcarska, Spojeného království Velké Británie a severního Irska a Spojených států amerických v Chile.

Chilský prezident při této příležitosti řekl: „Jedním z mnoha přírodních zdrojů Chile je působivá hvězdná obloha. Věřím, že věda byla v posledních letech jedním z hlavních motorů rozvoje této země. Jsem hrdý na naši mezinárodní spolupráci na poli astronomie a ALMA je jejím zatím posledním a největším plodem.

Ceremonie, která byla živě přenášena prostřednictvím internetu, se rovněž zúčastnili zástupci mezinárodních partnerů: Tim de Zeeuw, generální ředitel ESO; Subra Suresh, ředitel Americké národní nadace pro podporu vědy; Teru Fukui, náměstek japonského ministra pro vzdělání, kulturu, sport, vědu a technologie; Thijs de Graauw, ředitel observatoře ALMA. Slavnosti se účastnili i řídící pracovníci ALMA, personál observatoře a zástupci sousedních obcí.

Thijs de Graauw takto vyjádřil svá očekávání: „Děkuji všem vědcům i technikům z celého světa za úsilí a nesčetné hodiny práce na projektu ALMA. Náš dalekohled již ukázal, že je v současnosti nejvyspělejším teleskopem pro milimetrovou a submilimetrovou oblast a překonává vše, co jsme používali dosud. Již se nemůžeme dočkat, až astronomové využijí veškeré možnosti tohoto unikátního zařízení.“

Toto je příklad mimořádného úspěchu, jakého je možné dosáhnout, když národy a instituce spojí své síly. A to je také strategie vlastní celému programu ESO,“ dodal Tim de Zeeuw. „Jeho aplikace na globální úrovni v rámci partnerství na takto rozsáhlém projektu poskytuje astronomům v členských státech ESO možnost provádět špičkový výzkum, který je možný jedině s dalekohledem ALMA.“

Následující den měla skupina hostů možnost navštívit místo činnosti samotného dalekohledu (Array Operations Site) ležící v nadmořské výšce 5 000 m. Rozmístění jednotlivých antén komplexu ALMA bylo dokončeno zcela nedávno. Posledních 7 antén z celkových 66 je v současnosti testováno předtím, než budou uvedeny do plného provozu. I v částečné konfiguraci však dalekohled již poskytl řadu mimořádně detailní pohledů do vesmíru [1]

Díky tomu, že tento teleskop pracuje v pásmu, které je lidským okem neviditelné, umožní nám ALMA spatřit dosud nepozorovatelné detaily zrodu hvězd, mladých galaxií raného vesmíru či planet obíhajících kolem vzdálených hvězd. Je schopen také objevovat a měřit rozložení molekul – mnohé z nich jsou významné pro život – které se formují ve vesmíru mezi hvězdami.

Projekt observatoře započal v 80. letech 20. století jako trojice nezávislých studií v Evropě, USA a Japonsku, které následně splynuly v jednu. Konstrukce observatoře byla zahájena v roce 2003 a celkové náklady na její výstavbu dosáhly 1,4 miliardy dolarů. Podíl ESO je 37,5%. 
 
Celkem 54 dvanáctimetrových a 12 sedmimetrových parabolických antén systému ALMA pracuje společně jako jeden dalekohled. Každá anténa zachycuje záření přicházející z vesmíru a usměrní jej do přijímače. Signály z jednotlivých antén jsou následně spojeny a zpracovány specializovaným superpočítačem ALMA korelátor. Antény je možné uspořádat do různých konfigurací při maximální vzdálenosti od 150 m až po 16 km.
 
U příležitosti inaugurace observatoře ALMA zveřejnily partnerské organizace (ESO, NRAO a NAOJ) šestnáctiminutové video s názvem ‘ALMA – hledání našeho kosmického původu‘ (ALMA — In Search of Our Cosmic Origins), dokumentární fotografickou knihu a brožury věnované historii astronomie v této lokalitě, projektu a příspěvkům výkonných pracovníků. Veškeré materiály jsou ke stažení v elektronické podobě.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Příklady prvních výzkumných prací založených na pozorování pomocí ALMA jsou popsány v tiskových zprávách ESO: eso1216, eso1239, eso1301 a eso1313.

 

Další informace

Mezinárodní astronomická observatoř ALMA je společným projektem Evropy, severní Ameriky a východní Asie ve spolupráci s Chilskou republikou. ALMA je za Evropu financována ESO, za severní Ameriku NSF (National Science Foundation) ve spolupráci s NRC (National Research Council of Canada) a s NSC (National Science Council of Taiwan) a za východní Asii NINS (National Institutes of Natural Sciences) v Japonsku ve spolupráci s AS (Academia Sinica) na Taiwanu. Výstavba a provoz observatoře ALMA jsou ze strany Evropy řízeny ESO, ze severní Ameriky NRAO (National Radio Astronomy Observatory), která je řízena AUI (Associated Universities, Inc.), a za východní Asii NAOJ (National Astronomical Observatory of Japan). Spojená observatoř ALMA (JAO, Joint ALMA Observatory) poskytuje jednotné vedení a řízení stavby, plánování a provoz teleskopu ALMA.

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Lars Lindberg Christensen; ESO education and Public Outreach Department; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6761; Mobil: +49 173 3872 621; Email: lars@eso.org

Richard Hook
ESO, Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email:
rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1312. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Tisková zpráva ESO


33. vesmírný týden 2017

33. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 14. 8. do 20. 8. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Dojde k zákrytu Hyád a ve dne také Aldebaranu. Jupiter mizí večer na jihozápadě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká. Očekáváme start Falconu 9 s Dragonem k ISS, Atlasu V s komunikační družicí TDRS-M a Proton-M by měl vynést komunikační družici Blagovest.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Střecha Slovenska

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža. Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Perseida nad Gradacem (Chorvatsko)

13. srpna 2017 0:47:49, iso 1600, Canon EOS77, obj. Sigma 10/20

Další informace »