Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jak probíhalo velké setkání ČAS v Jihlavě
Ota Kehar Vytisknout článek

Jak probíhalo velké setkání ČAS v Jihlavě

Setkání složek ČAS Jihlava 2009 - logo
Setkání složek ČAS Jihlava 2009 - logo
Dokud mám ještě setkání trochu v paměti, dovolte mi napsat pár řádků, o čem se přesně před měsícem během sobotního dne 18. dubna 2009 jednalo. Velké setkání složek a kolektivních členů České astronomické společnosti proběhlo v Jihlavě. Záštitu nad celou akcí převzala RNDr. Marie Kružíková, radní kraje Vysočina pro oblast školství, a proto mohla akce proběhnout v reprezentačních prostorách kongresového centra Krajského úřadu kraje Vysočina.

Úvodní slovo předsedkyně Evy Markové
Úvodní slovo předsedkyně Evy Markové
O zahájení setkání byl požádán bývalý tajemník ČAS Pavel Suchan. Po oficiálním zahájení předsedkyní ČAS Evou Markovou se slova ujal host, bývalý hejtman kraje Vysočina, RNDr. Miloš Vystrčil. Ve svém projevu na téma Jak se žije na Vysočině v krátkosti představil kraj a město Jihlava. Jeho druhý příspěvek se týkal tématu Vesmír Vysočiny, kdy zmínil spolupráci s Jihlavskou astronomickou společností na společném projektu stavby víceúčelového zařízení pro vzdělávání občanů.

Nový tajemník ČAS Petr Sobotka připomenul důležité aktivity ČAS v roce 2008. Miloš Vystrčil předal dárek v podobě knížky "Jak se žije na Vysočině" předsedkyni ČAS, naopak ČAS daroval bývalému hejtmanovi různé propagační materiály s astronomickou tématikou.

Ivo Míček a Libor Lenža - Granty EU.
Ivo Míček a Libor Lenža - Granty EU.
Další příspěvek měl Libor Lenža, který probral problematiku získání a zpravování grantů a projektů. O vyjádření byl požádán i bývalý hejtman, který potvrdil komplikovanost grantů. Vyjádřil názor, že o administrativu by se neměli starat občanská sdružení, ale kraje, města a další samosprávné celky. Sdružení typu ČAS by měli přicházet za politiky s nápady a o jejich realizaci by se již měli starat kompetentní úřady, které na to mají vyškolené lidi a příslušný aparát. Zde mi dovolte osobní poznámku, je nutné si přitom dát pozor, aby případně realizovaný projekt obsahoval původní myšlenku a nešel jinou cestou než bylo zamýšleno. Miloš Vystrčil se i zmínil o možných komplikacích při jednání s politiky. Je nutné si uvědomit, že za politiky chodí velké množství lidí s různými požadavky a není sebemenší důvod, aby politici vyhověli právě nám. Je proto vhodné se nejdříve seznámit s problémy, které politici právě řeší, a zda jim nemůžeme pomoci najít způsob, jak je vyřešit. Tímto způsobem (i když údajně náhodně) se to povedlo právě Jihlavské astronomické společnosti, v Jihlavě řešili otázku vzdělávání mládeže a dospělých a víceúčelové zařízení se jim hodilo (přestože původní nápad bylo postavení hvězdárny, která nakonec bude součástí tohoto komplexu).

Lumír Honzík vystoupil se třemi příspěvky - schválený rozpočet ČAS, rozdělení dotace jednotlivým složkám ČAS a správné hospodaření složek (upozornění na problémy ve vyúčtování, žádosti o dotaci apod.).

Petr Horálek - astro.cz
Petr Horálek - astro.cz
Po přestávce se Petr Horálek a Karel Mokrý pustili do představení nového složení redakční rady serveru astro.cz. Ke změnám došlo v důsledku rezignace Petra Kubaly na post šéfredaktora astro.cz v začátku roku 2009. Na dotaz paní Šolcové v krátkosti Karel Mokrý připomněl důvody, které vedli k těmto změnám. Karel Mokrý na začátku setkání rozdal všem účastníkům dotazník, který se týkal astro.cz a jeho případným změnám. Při svém příspěvku komentoval výsledku tohoto dotazníku (změna barvy pozadí, změna designu, typ článků a informací na astro.cz apod.). Redakční rada apelovala na získávání nových autorů.

Bylo diskutováno logo ČAS a jeho změny. Došlo se k závěru, že by bylo vhodné požádat o návrh profesionálního grafika. Libor Lenža se pokusí kontaktovat za láhev slivovice svého známého, který mu občas profesionální logo vyrobí.

Předsedkyně ČAS Eva Marková potom v rámci tématu sjezd 2010 vystoupila s požadavkem, že je nutné začít hledat vhodné kandidáty na nadcházející sjezd ČAS, který se uskuteční v příštím roce (březen, duben). Většina výkonného výboru již nadále nechce kandidovat (např. současná předsedkyně nemůže dle stanov a ani nechce). O slovo se přihlásil i pan Šulc, který řešil otázku způsobu volby, zda bude celého týmu či po jednotlivcích, toto by se mělo rozhodnout hlasováním až na samotném sjezdu. Pokusme se najít vhodné kandidáty.

Následoval hromadný oběd, někdo si dal vepřový řízek, jiní se zasytili kuřecími medailonky nebo smaženým sýrem. Po vydatném obědu se v mírně zkrácené podobě uskutečnila přednáška Pavla Suchana na téma světelné znečištění a způsoby jeho řešení. Na jeho vystoupení navazoval příspěvek o Astronomickém ústavu a spolupráci s ČAS. Poté Pavel Suchan a Eva Marková jednání opustili z důvodu jiných aktivit.

Po krátké přestávce a menším časovém skluzu v plánovaném harmonogramu začaly příspěvky jednotlivých skupin v souhrnném bloku s názvem "Astronomie v ČR". Řada příspěvků byla zajímavá a mohla přispět k inspiraci pro ostatní účastníky setkání. Některé ovšem byly neúměrně dlouhé a neobsahovaly natolik zajímavé informace, aby jejich délka byla ospravedlnitelná.

Marcel Bělík - Sluneční sekce a Východočeská pobočka
Marcel Bělík - Sluneční sekce a Východočeská pobočka
První slovo v tomto bloku dostal Marcel Bělík, který představil činnost sluneční sekce a východočeské pobočky.
Zdeněk Řehoř - Přístrojová a optická sekce
Zdeněk Řehoř - Přístrojová a optická sekce
Zdeněk Řehoř připomněl činnost přístrojové a optické sekce a nabídl spolupráci týkající se projektů jeho sekce (např. projekt KYKLOP).
Petr Komárek - Hvězdárna b. A. Krause a Astronomická společnost Pardubice
Petr Komárek - Hvězdárna b. A. Krause a Astronomická společnost Pardubice
Petr Komárek z Astronomické společnosti Pardubice představil činnost této pobočky, která úzce spolupracuje s pardubickou Hvězdárnou barona A. Krause.
Lenka Soumarová - Astropis
Lenka Soumarová - Astropis
O společnosti Astropis hovořila Lenka Soumarová, která zmínila termíny uzávěrek a vydání časopisu během roku 2009. V rámci svého povídání vystoupila i v pozici členky výkonného výboru a připomněla ceny ČAS a termíny pro podávání návrhů na kandidáty. Nejbližší termín je 30. 4. pro Kvízovu cenu
Luboš Brát - Sekce proměnných hvězd a exoplanet
Luboš Brát - Sekce proměnných hvězd a exoplanet
Zajímavý příspěvek o pozorování tranzitů exoplanet a unikátní databázi ETD, která je citována zahraničními servery, byl v podání Luboše Bráta ze sekce proměnných hvězd a exoplanet.
Jiří Srba - Společnost pro meziplanetární hmotu
Jiří Srba - Společnost pro meziplanetární hmotu
Společnost pro meziplanetární hmotu zastupoval a vystoupil s příspěvkem Jiří Srba.
Alena Šolcová - Historická sekce
Alena Šolcová - Historická sekce
O historické sekci mluvila, spoustu informací o historii dodala a zprávu o Keplerově muzeu a jeho problémech podala předsedkyně sekce Alena Šolcová.
Ota Kéhar - Západočeská pobočka
Ota Kéhar - Západočeská pobočka
O západočeské pobočce a aktivitách připravených pro Mezinárodní rok astronomie 2009 pohovořil Ota Kéhar. Kromě fotografické soutěže "Sviťme si na cestu…ne na hvězdy", dvou výstavách "Světelné znečištění" a "Klenoty noční oblohy" a dvou projektech "Kolik hvězd ještě můžeme spatřit?" a "Den na hvězdárně aneb 25 hodin s astronomií" uvedl jako podnět k zamyšlení možnosti zapojení členů do dění pobočky, získávání nových členů nebo balance mezi aktivitami pro členy a popularizací astronomie či propagací ČAS.
Jakub Hraníček - Astronomický klub Pelhřimov
Jakub Hraníček - Astronomický klub Pelhřimov
Poslední příspěvek přednesl Jakub Hraníček z Astronomického klubu Pelhřimov.

Vystoupil i Roman Šula s příspěvkem o pobočce Třebíč a jeho akci do Dánska.

Odpolední diskuzi výborně moderoval Ivo Míček, setkání bylo oficiálně ukončeno krátce po půl šesté.

Osobně považuji setkání zástupců složek za zajímavou akci, která může obohatit pohled na Českou astronomickou společnost a její složky. Lze se inspirovat pro akce pořádané našimi organizacemi nebo navázat spolupráci s jinými subjekty. V neposlední řadě se jedná o setkání lidí, které řeší stejné problémy jako my a které ve většině případů známe pouze z elektronických diskuzí. Domluvil jsem se s organizátorem akce Milošem Podařilem z Jihlavské astronomické společnosti na veřejné umístění prezentací z akce, aby bylo dostupné všem, i těm, kteří se nezúčastnili. Snaží se získat souhlas všech autorů a poté rozešle informaci konferencí ČAS.

Další informace lze najít na stránce serveru astro.cz nebo Jihlavské astronomické společnosti

Převzato ze Západočeské pobočky ČAS




O autorovi

Ota Kéhar

Ota Kéhar

Narodil se v roce 1977. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 2000 se ale intenzivně věnuje astronomii a její popularizaci. Úzce spolupracuje s Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni. Na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni úspěšně dokončil doktorské studium v oboru teorie vzdělávání ve fyzice. S univerzitou nadále spolupracuje. Jeho hlavním zájmem je využití katalogů astronomických objektů ve výuce. Vytvořil řadu unikátních webových aplikací dostupných na stránkách Astronomia. Ve volném čase se věnuje vysokohorské turistice.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »