Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jak se dostat na nebe

Jak se dostat na nebe

Souhvězdí Delfína vyobrazené v historickém hvězdném atlasu.
Souhvězdí Delfína vyobrazené v historickém hvězdném atlasu.
S příchodem léta se na půlnoční obloze objevuje v Mléčné dráze malé nevýrazné souhvězdí Delfína. Toto souhvězdí není až tak příliš význačné. Nejsou v něm žádné jasné objekty (pouze slabá kulová hvězdokupa NGC 7006), samotné souhvězdí dělá mnoha lidem i problémy jej najít. Jeho nejjasnější hvězdy, "Sualocin" a "Rotanev", jsou v městském osvětlení jen směšně očima pozorovatelné. Přesto právě tyhle hvězdy nesou poselství a příběh. Na téma věčnost.

Věčnost je životní touha, se kterou s každou emocí bojujeme. Nezáleží na tom, jak ji hledáme, je prostě nedosažitelná bez vůle. Život versus věčnost. Toto je tolik známé téma, že není důležité o něm tolik co mluvit. Pojďme si ale připomenout příběh, který touhu po věčnosti naplnil a je dodneška vepsán do hvězdných atlasů.

Někdy je to něčí zájem. Jindy smysl života. A jindy zas jen životní sen. Pokaždé jinak. Toto není úvaha, ale jen poznatek. Poznatek, co některým tak nějak pozměnil pohled na život lidí, jejich povahu a cíl, který tak trochu pošpinil dobré jméno astronomie. Možná, že bychom se neměli zlobit. Jen některým stále vrtá hlavou, kde vzal onen "viník" odvahu.

Giuseppe Piazzi
Giuseppe Piazzi
V rozmezí let 1746 - 1826 žil na tomto světě jeden italský mnich. Byl to astronom, co se jen tak nevidí. Pracoval na katalozích hvězd a publikoval je se 7646 hvězdami, jejich polohami, jasnostmi i pohyby. Jmenoval se Giuseppe Piazzi.

Piazzi byl nejen talentovaný, ale své vrstevní postavení využil pro dnes jistě správnou věc. Astronomii. A tak si právem zasloužil, aby po něm byla v pozdějších dobách pojmenována i planetka. Při té své úžasné práci, kde hrála význačnou roli matematika a umění použít ji, se mu podařila ještě jedna věc. Dne 1. ledna roku 1801 objevil dnes již notoricky známou planetku Ceres. Není tedy divu, proč jiná planetka, objevená roku 1923 (téměř století po jeho smrti), nese jeho jméno. Zkrátka si ji zasloužil.

K tomuto význačnému Italovi se váže však ještě jeden příběh. A velice unikátní; neméně zajímavý jako Piazziho práce. Ten příběh píše jistá osobnost, která se osobností stala právě ne moc legálně. Tato touha, o níž již byla řeč - věčnost - dovedla jistého člověka k porušení základního pravidla, podle kterého se žádná hvězda ani planeta nesmí pojmenovat po svém objeviteli. Vězte proto, že vy, co jste si nechali nějakou hvězdu na obloze pojmenovat přes jisté agentury, jste byli napáleni. Výjimku totiž tvoří jen komety. Navíc v současnosti rozhoduje Mezinárodní astronomická unie o schválení, či neschválení jména nebeského tělesa po někom.

Souhvězdí Delfína a jeho nejjasnější hvězdy.
Souhvězdí Delfína a jeho nejjasnější hvězdy.
Pravidlo porušil právě Piazziův osobní asistent a v té době mnohem méně populární vědec. Snad právě touha změnit se ve slavnějšího, ba ve věčného, ho dovedla ke kroku, který učinil. Když Piazzi dokončoval svůj hvězdný seznam, v jeho nepřítomnosti se asistent vepřel do křesla a dopsal ke dvěma nejjasnějším hvězdám souhvězdí Delfína jména "Sualocin" a "Rotanev". Zdánlivě nevinná jména jsou něčím alespoň "podezřelá". Ale ne. Nebo ano? Jestli ano, v čem?

Píše se polovina dvacátého století. Jména dvou nejjasnějších hvězd v Delfínu se už dávno vžila do hvězdné terminologie. Astronomická unie znovu a znovu předělává seznamy hvězd. Cosi se nezdá. Zvláštní. Je to podivné a zvláštní. Proč ten podivný pocit? Nikdo neví. Ale snaží se na to přijít...Sualocin...Rotanev...A co kdyby? Á!! No jasně!! Co takhle "Nicolaus" a "Venator". To je přece latinský překlad italského jména Niccolaus Cacciator! Vždyť to je přece jméno Piazziho mladého asistenta! Na první pohled nevinného a roztroušeného mladíka s přáním být slavnější. S uznáním však klobouk dolů. To byla extrainteligentní lest. Jméno v latinském překladu převrácené pozpátku...

Otázka je ale proč. Proč zrovna takhle. Mohl si propůjčit dalekohled a vyhledat nějakou vlasatici. A když už hvězdy, tak proč Delfín? Chtěl tím poukázat na svou bělemnou skromnost? Do určité míry nevinnost? Težko říct. Možná snad odpověď je v tom, že souhvězdí Delfín je malé, ale výrazné. Tak jako Niccolaus. Byl malý po boku světového vzoru pozorovatelů, ale chtěl být výrazný mezi stálicemi astronomických velikánů. A co my současní? Dovede i nás touha po věčnosti k podobným cílům? Na to si musíte odpovědět sami. Snad i proto se někdy jména dvou nejjasnějších hvězd v Delfínu uvádí jako "neznámého původu". Možná, že Niccolaus jen chtěl, aby o něm někdo dnes napsal.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »