Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jedrzejów město slunečních hodin

Jedrzejów město slunečních hodin

Společné foto účastníku zájezdu a našeho průvodce
Autor: Pavel Uhrin

Jako členové Astronomické společnosti v Hradci Králové – pracovní skupiny Sluneční hodiny, pořádáme dvakrát do roka společné výlety za slunečními hodinami. Ve dnech 10. až 12. 6. 2016 jsme se vydali na náš první zahraniční výlet za slunečními hodinami. Hlavním cílem naší cesty bylo muzeum slunečních hodin v Jedrzejově.

Muzeum Przypkowskich v Jedrzejowě Autor: Jaromír Ciesla
Muzeum Przypkowskich v Jedrzejowě
Autor: Jaromír Ciesla

V tomto městě, nacházejícím se 76 km severně od Krakova, je možno navštívit muzeum slunečních hodin. Jeho zakladatelem byl Feliks Przypkowski (1872-1951), který se již od mládí zajímal o astronomii a gnómoniku (nauka o slunečních hodinách). V roce 1895 zakládá sbírku slunečních hodin, která se postupem času stále rozrůstá. V současnosti se ve sbírkách nachází více než 500 slunečních hodin a je tak po sbírkách Planetária v Chicagu a vědeckého muzea v Oxfordu třetí největší na světě a druhá v Evropě.

3. února 1962 věnovala rodina Przypkowskich své sbírky státu. Současně vzniklo Státní muzeum Przypkowskich v Jedrzejówě, jehož expozice mapují různorodé zájmy této rodiny.

Muzeum v Jedrzejówě, to není jenom muzeum slunečních hodin Autor: Pavel Uhrin
Muzeum v Jedrzejówě, to není jenom muzeum slunečních hodin
Autor: Pavel Uhrin

Muzeum se nachází ve dvou domech na náměstí T. Kościuszki č. 7 a 8. Jedná se o původní dům rodiny z XIX. století, na jehož střeše je dnes již nefunkční kopule hvězdárny, a přilehlé budovy lékárny z roku 1712.  Expozice představují obytné prostory rodiny Przypkowskich z období před I. světovou válkou, apartmá ve stylu 18. století, sbírku slunečních a mechanických hodin a expozici dávné gastronomie, farmacie a obchodu.

Sluneční hodiny s poledním signálním zařízením Autor: Jaromír Ciesla
Sluneční hodiny s poledním signálním zařízením
Autor: Jaromír Ciesla

Hlavní expozice muzea v Jedrzejówě - sluneční hodiny Autor: Pavel Uhrin
Hlavní expozice muzea v Jedrzejówě - sluneční hodiny
Autor: Pavel Uhrin

Nás nejvíce zajímala sbírka slunečních hodin, která obsahuje snad všechny typy slunečních hodin vyráběných v XVI. – XIX. století. Jednotlivé exponáty jsou pečlivě a přehledně uloženy v prosklených vitrínách. Jsou zde k vidění jak kapesní typy (norimberské, augsburské, Dieppe, pařížské, rovníkové, a další) pocházející z různých koutů Evropy, Japonska, Koreji nebo z Ameriky, tak i kolekce sloupových, stolních a také několik slunečních hodin z pevných stanovišť, které se původně nacházely na budovách v různých koutech Polska.

Ve sbírkách jsou zástupci snad všech typů slunečních hodin Autor: Pavel Uhrin
Ve sbírkách jsou zástupci snad všech typů slunečních hodin
Autor: Pavel Uhrin

Jednotlivé sluneční hodiny jsou přehledně seřazené a popsané Autor: Pavel Uhrin
Jednotlivé sluneční hodiny jsou přehledně seřazené a popsané
Autor: Pavel Uhrin

Kromě slunečních hodin se zde nachází sbírka vodních, přesýpacích, svíčkových a také mechanických hodin, od miniaturních kapesních, přes stolní a skříňové, až po různé typy závěsných.

Kolekce přesypacích hodin Autor: Pavel Uhrin
Kolekce přesypacích hodin
Autor: Pavel Uhrin

Značnou část naší návštěvy jsme strávili také v knihovně muzea, ve které se nalézají velmi zajímavé a cenné tisky, zabývající se gnómonikou, astronomií a dalšími obory lidského vědění.

Knihovna muzea Autor: Pavel Uhrin
Knihovna muzea
Autor: Pavel Uhrin

Díky našemu průvodci Rafaelu Zaczkowskému jsme měli jedinečnou příležitost nahlédnout do některých z těchto knih, které nás zaujaly svým obsahem a detailním provedením.

Tytulní strana Gnomonica Universalis - příručka pro konstrukci slunečních hodin z roku 1710 Autor: Pavel Uhrin
Tytulní strana Gnomonica Universalis - příručka pro konstrukci slunečních hodin z roku 1710
Autor: Pavel Uhrin

Detail knihy s popisem konstrukce slunečních hodin Autor: Pavel Uhrin
Detail knihy s popisem konstrukce slunečních hodin
Autor: Pavel Uhrin

S panem Rafalem Zaczkowskim nahlížíme do starých tisků Autor: Pavel Uhrin
S panem Rafalem Zaczkowskim nahlížíme do starých tisků
Autor: Pavel Uhrin

Johannis Hevelii - Prodromus Astronomiae z roku 1640 Autor: Pavel Uhrin
Johannis Hevelii - Prodromus Astronomiae z roku 1640
Autor: Pavel Uhrin

Heveliem zavedené souhvězdí Štít Sobiesského Autor: Pavel Uhrin
Heveliem zavedené souhvězdí Štít Sobiesského
Autor: Pavel Uhrin

Heveliova Selenographia s vlastnoručním věnováním Autor: Pavel Uhrin
Heveliova Selenographia s vlastnoručním věnováním
Autor: Pavel Uhrin

Nemalá část sbírky slunečních hodin se nachází v „Zahradě času“, která přiléhá k budově muzea. Zde se nachází zástupci několika typů slunečních hodin, na kterých lze, svíti-li Slunce, vidět, jak takové hodiny vlastně fungují.

Rozměrné svislé sluneční hodiny nad
Rozměrné svislé sluneční hodiny nad "Zahradou času"
Autor: Pavel Uhrin

Kousek za vstupem se nachází rozměrný číselník svislých hodin, který je namalován na fasádě budovy. Jeho autorem je Tadeusz Przypkowski. Kromě slunečního času ukazují tyto hodiny také přibližné kalendářní datum a polohu Slunce v oblasti zvěrokruhu. Zatímco čas se odečítá pomocí stínu šikmého ukazatele, který je rovnoběžný se zemskou osou, datum lze určit z polohy dopadu slunečního paprsku, procházejícího malým otvorem ve stínítku na konci ukazatele. U těchto hodin je čas odvozen z hodinového úhlu Slunce a datum, či spíše poloha Slunce ve zvěrokruhu, je odvozena z deklinace Slunce.

Společné foto účastníku zájezdu a našeho průvodce Autor: Pavel Uhrin
Společné foto účastníku zájezdu a našeho průvodce
Autor: Pavel Uhrin

Stejně jako samotná zahrada času, tak i většina slunečních hodin v zahradě prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Slavnostně byla otevřena v roce 2014. Kromě několika původních exponátů jsou zde k vidění i několikery nové sluneční hodiny.

Zahrada času - expozice slunečních hodin Autor: Jaromír Ciesla
Zahrada času - expozice slunečních hodin
Autor: Jaromír Ciesla

Svislé sluneční hodiny z roku 1808 Autor: Jaromír Ciesla.
Svislé sluneční hodiny z roku 1808
Autor: Jaromír Ciesla.

Svislé sluneční hodiny z roku 1808 musely projít rekonstrukcí a tak dnes vypadají jako nové.

Sluneční hodiny na vyduté ploše Autor: Jaromír Ciesla
Sluneční hodiny na vyduté ploše
Autor: Jaromír Ciesla

Že lze číselník slunečních hodin vynést na jakýkoliv povrch, je vidět na slunečních hodinách, které jsou dílem T. Przypkowského. Na valounu je kromě číselníku vidět rok zhotovení a erb rodu Przypkowskich.

Hodinové čáry byly vynesené pomocí speciálního zařízení, gnómonografu, který navrhl a zkonstruoval Wojciech Jastrzabowski.

Gnómonograf - přístroj pro vykreslení číselníku slunečních hodin Autor: Jaromír Ciesla.
Gnómonograf - přístroj pro vykreslení číselníku slunečních hodin
Autor: Jaromír Ciesla.

Nachází se zde i několik nově vyhotovených slunečních hodin, na kterých lze docela jednoduše předvést, jakým způsobem lze z polohy Slunce na obloze provést měření času.

A že to není až tak jednoduché, lze ukázat na válcových slunečních hodinách. U těchto hodin je čas odvozen z výšky Slunce nad obzorem, proto nazýváme tento typ také jako výškové sluneční hodiny. Při zjišťování času zde musíme znát datum.

Válcové sluneční hodiny Autor: Jaromír Ciesla
Válcové sluneční hodiny
Autor: Jaromír Ciesla

Hodiny se skládají ze tří částí. Základnou je pevný podstavec, na kterém je otočně kolem svislé osy posazená válcová část, obsahující datovou a hodinovou stupnicí. Nad válcovou části je otočně uchycen stínový ukazatel. U hodin nejdříve nastavíme ukazatel nad příslušné datum na datové stupnici a pak natočíme celým válcem tak, aby stín ukazatele směřoval svisle dolů. Z polohy konce stínu ukazatele mezi hodinovými ryskami odečteme sluneční čas.

Prstencové sluneční hodiny Autor: Jaromír Ciesla
Prstencové sluneční hodiny
Autor: Jaromír Ciesla

Prstencové sluneční hodiny jsou tvořeny prstencem, který je otočný kolem svislé osy. Na jeho vnitřní stěně je hodinová stupnice a na vnější straně je datová stupnice kolem svislé štěrbiny. Ve štěrbině je pohyblivě umístěn ukazatel s otvorem.

Ukazatel nastavíme dle data a natočíme prstenec ke Slunci tak, aby sluneční paprsek, procházející otvorem ukazatele, dopadl na hodinovou stupnici. Zde můžeme odečíst sluneční čas.

Návštěva muzea pro nás byla, zejména díky osobnímu přístupu pana Zaczkowského, velmi přínosná, za což mu jistě patří naše poděkování.

Poděkování naším průvodcům Autor: Jaromír Ciesla
Poděkování naším průvodcům
Autor: Jaromír Ciesla

Jako upomínku jsme od pana Zaczkowského dostali knihu o exponátech muzea. Na oplátku mu Miloš Nosek daroval výtisk své knihy Sluneční hodiny Královehradeckého kraje. Za nás jsme věnovali našemu průvodci výtisk Povětroně, ve kterém je článek o naší poslední návštěvě v roce 2014 a děkovný list.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Muzeum Pryzpkowskich v Jedrzejówě
[2] ASHK | pracovní skupina Sluneční hodiny
[3] Skvosty hvězdárny a planetária v Chorzowě
[4] Na cestách v Polsku? Navštivte Niepołomice!

Převzato: Astronomická společnost Hradec Králové



O autorovi

Jaromír Ciesla

Jaromír Ciesla

Jaromír Ciesla je český popularizátor astronomie. Narodil se v roce 1959 v Trutnově, ale vyrůstal v Havířově. Již v dětství ho okouzlila hvězdná obloha a knihy o Vesmíru. Od roku 1973 pravidelně dojížděl na hvězdárnu do Ostravy a postavil si vlastní dalekohled. Od studentských let vedl astronomický kroužek v Havířově, jezdil s dalekohledem po dětských táborech a pořádal přednášky o astronomii a pozorování pro veřejnost. Této činnosti nezanechal ani po přestěhování se do Chlebičova u Opavy. Od roku 2007 je členem Astronomické společnosti v Hradci Králové - pracovní skupině Sluneční hodiny, kde se podílí na pořádání výprav za slunečními hodinami a přispívá do časopisu Povětroň. Jeho záliby: astronomie, fotografování, turistika a cestování po hvězdárnách a astronomických zajímavostech. Více na webu autora www.astroama.com.

Štítky: Astronomie, Sluneční hodiny, Astronomická společnost Hradec Králové


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »