Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jihlavská hvězdárna

Jihlavská hvězdárna

jiobs-n_006_5.jpg
Nedávno jsem si na www.astro.cz všimnul článku Lukáše Turka o zlínské hvězdárně. Toto stručné povídání mne motivovalo k napsání obdobného článku, který však stále má otevřený konec.

Astronomické dění v Jihlavě

Podíváte-li se na mapu ČR, kde jsou vyznačeny hvězdárny, zjistíte, že Jihlava je jediným krajským městem bez hvězdárny! Vlastně celý Kraj Vysočina je v této oblasti tak trochu zaostalý.

Situace se trochu proměnila koncem roku 2002, kdy v Jihlavě začal díky několika nadšencům fungovat astronomický kroužek s podivným názvem Jihlavská astronomie při Občanském sdružení Jihlavská brána. Občanské sdružení Jihlavská brána bylo právě onou institucí, která místním astronomům nabídla střechu nad hlavou, ale i neobvyklý výhled na oblohu. Jihlavská brána totiž spravuje gotickorenesanční hradební věž, Bránu Matky Boží v Jihlavě. Právě z ochozu této architektonické podivuhodnosti jihlavští pozorují nebeskou klenbu již více než dva roky.

Nejprve jsme k pozorováním užívali malé soukromé přístroje, jako klasický RL Newton 114/900 mm, apod. Díky podpoře Jihlavské brány se povedlo do rozpočtu města Jihlavy na rok 2003 prosadit koupi většího dalekohledu. Od 7.7. 2003 je na ochozu brány k dispozici 0,25m reflektor Newtonovy konstrukce s ohniskem 1,5m na dobsonově montáži.

S tímto přístrojem se místním astronomům povedlo doslova trhat rekordy v popularizaci astronomie. V prvních měsících nebylo výjimkou, že jsme s pěti až deseti návštěvníky pod oblohou na ochozu setrvávali do dvou hodin ráno. Nutno dodat, že tehdy pozorovacími dny byly pondělky a středy! Vzpomínám si, že při velké opozici Marsu jsem ještě někdy v jednu ráno stál na židli a křičel a frontu dvou set Jihlavanů, že Mars bude vidět i zítra (málem jsem dostal do zubů:)…Obdobné situace se opakují při každém větším úkazu, kterým je zatmění Měsíce, Slunce, přechod Venuše přes Slunce, apod.

Členové improvizovaného kroužku se po relativně dlouhém čase nakonec rozhodli pro povýšení organizace na nevládní sdružení registrované na Ministerstvu vnitra ČR. Od 20. února 2004 již vystupuje jako právnická osoba Jihlavská astronomická společnost.

Místní zájem o astronomii nadále pokračuje. Jeden z vrcholů snažení členů Jihlavské astronomické společnosti nastává při velké letní akci Letní astronomické soustředění LASO 2004 (za nedocenitelnou pomoc při organizaci tohoto dětského tábora patří obrovský dík našemu kamarádovi Vláďovi Libému z Astronomického ústavu Akademie věd ČR).

Hvězdárna

poz_007_x.jpg
Jihlavská astronomická společnost učinila důležitý krok v dějinách Jihlavy. Zahájila totiž jednání o výstavbě nové hvězdárny. V Jihlavě někdy v dobách naštěstí dávno minulých hvězdárna bývala. Šlo o jakousi kukaň (s 0,25m dalekohledem) na střeše DKO Jihlava. O práci této instituce nic moc nevíme, v žádném z archívů se jakýkoliv záznam nalézt nepovedlo. Při spolehnutí na paměť pamětníků se vzduchem nese, že spíše než o popularizaci astronomie na hvězdárně šlo o diskreditaci náboženství a podporu socialismu (jde však o nepodložené informace, v žádném případě bychom se tehdejších astronomů nechtěli nijak dotknout !!!).

Takže nová vize je nasnadě. Představu o hvězdárně již máme celkem solidní. Díky přátelské vstřícnosti pana architekta Karla Trojana již máme i jakousi demoverzi studie hvězdárny. Malý domeček by měl obsahovat kruhovou pozorovatelnu o průměru 3m, dále pak chodbu, malou společenskou místnost, kancelář, sklad (spíš skládek), místnost ovládání případné kamery, šatnu a sociální zařízení. Všichni jsme se do předběžných plánků a malůvek okamžitě zamilovali.

V současnosti však řešíme velký problém s umístněním stavby. Rádi bychom se vyhnuli problémům se světelným znečištěním. Na stávající pozorovatelně na vrcholku hradební věže, která je prakticky v centru města, o Mléčnou dráhu nezavadíte. Nyní společně s několika úředníky z města se snažíme nalézt vhodnou lokalitu.

Další malý háček spočívá ve financování stavby. Z mnoha zdlouhavých jednání na městě i kraji není nic zaručeno. Podle předběžného rozpočtu Ing. Karla Trojana by si stavba neměla vyžádat víc než 2 000 000 Kč (reálný odhad je však jen cca 1 500 000). Krajský úřad Vysočiny se nechal slyšet, že pokud by do investice šlo město, na realizaci ba se podílel v poměru 1:1. Zdá se tedy, že vše zůstává na rozhodnutí města Jihlava. I zde však nejsou vyhlídky nejčernější. Pro věc se nám povedlo nadchnout místoprimátorku Dr. Jindřišku Zápotočnou, které bychom i touto cestou chtěli poděkovat na její osvícenost. Bohužel, někteří politici uznávají jiné priority.

Na závěr si nemohu odpustit následující myšlenku. Je až zarážející, že Magistrát krajského městaKrajským úřadem nejsou schopni dát dohromady zmíněnou částku na tak důležitý článek kultury a vzdělávání, jakým hvězdárna bezesporu je. To vše s ohledem i na to, že Jihlava kupříkladu pořídila do místní ZOO skluzavku pro děti v ceně 1 000 000 Kč. Prioritu některých jihlavských politiků však i nadále zůstává ekonomický vzrůst, a to i na úkor kulturního pádu! Raději z městského rozpočtu dotujme byty německých investorů s oblasti strojnictví, než abychom novým generacím představovali Universum. Jak říká jeden můj kolega z Jihlavské astronomické společnosti: „nechť za pár let páni politici vezmou svá vnoučata do nějaké pěkné továrny, ať se seznamují s ducha ubíjejícím prostředím, namísto nadčasového pohledu do samotné podstaty bytí, totiž do vesmíru…“.

Jihlavská astronomická společnost by tímto chtěla oslovit co největší počet lidí, kteří mají právo rozhodovat, ale i těch, kteří mají chuť přiložit ruku k dílu. S trochu budovatelskou euforií prosíme všechny nejen z Vysočiny o pomoc. Pomoc ať už radou, spoluúčastí, nebo třeba i pětikorunou :). Bližší informace o Jihlavské astronomické společnosti naleznete na zatím rozpracovaných www stránkách na adrese http://ji.astronomy.sweb.cz.

Kontaktovat nás můžete i na kterékoliv z následujících adres:
Jihlavská astronomická společnost, Rohozná u Jihlavy 33, 588 44
Astronomická pozorovatelna Jihlava, Věžní 1, 586 01 Jihlava
e-mail: ji.astronomy@centrum.cz
tel.: +420 728 880 930 (Miloš Podařil)




O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. Ve funkčních obdobích 2010-2013 a 2013-2017 je členem Výkonného výboru České astronomické společnosti, kde se stará především o správu významných ocenění členů ČAS. Působí také jako místopředseda Pobočky Vysočina ČAS. Krom astronomie (především oblasti meziplanetární hmoty) se zabývá ekonomií a související problematikou neziskového sektoru.



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (24814) 1994 VW1 poblíž hvězdy beta Tau

Planetka měla v době fotografování 16.3 mag a pohybovala se po obloze rychlostí 1.23"/min.

Další informace »