Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jiří Drbohlav sedmdesátníkem

Jiří Drbohlav sedmdesátníkem

Jiří Drbohlav st.
Jiří Drbohlav st.
Dne 22. března letošního roku oslaví své sedmdesáté narozeniny známý astrofotograf a výrobce astronomické optiky pan Jiří Drbohlav ze Rtyně v Podkrkonoší. Jeho rodištěm je Lomnice nad Popelkou, odkud se s rodiči přestěhoval do Broumova.

Pozorovatelna v Broumově
Pozorovatelna v Broumově
O astronomii se začal zajímat ve svých 17 letech a záhy také začal uvažovat o vlastní konstrukci astronomického dalekohledu. Od "brýlového" dalekohledu se postupně dopracoval až ke svému prvnímu většímu dalekohledu o průměru zrcadla 160 mm, který na čas uspokojil jeho touhu po zkoumání vesmíru. Stal se zakládajícím členem astronomického kroužku v Broumově a později i členem ČAS. Od vizuálního pozorování se jeho zájem postupně přesunul na astronomickou fotografii, která se stala hlavní náplní jeho pozorovatelské činnosti. Zakoupil objektiv Tessar 4,5/500 mm a vyrobil si první fotokomoru, kterou umístil do hvězdárničky broumovského kroužku.

Montáž v broumovské pozorovatelně
Montáž v broumovské pozorovatelně
Protože jeho náruživost v oboru astrofotografie neustále rostla, začal v roce 1968 se stavbou vlastní pozorovatelny s odklopnou střechou, která byla umístěna nedaleko broumovské hvězdárny. Do této pozorovatelny později umístil také dalekohled s prvním zrcadlem, které sám vybrousil, a to hned o průměru 420 mm.

V roce 1976 se Jiří Drbohlav náhodně setkal s dalším zapáleným astronomem amatérem, panem Středou. Slovo dalo slovo a pan Drbohlav s panem Středou začali budovat novou hvězdárnu ve Rtyni v Podkrkonoší. Tato hvězdárna byla postavena v nadmořské výšce 530 m n.m. Průměr plně otočné kopule byl 8m a do hvězdárny byl jako hlavní přístroj umístěn dalekohled vlastní konstrukce i optiky o průměru primárního zrcadla 820 mm a ohniskové vzdálenosti 4200 mm. Později se do Rtyně Jiří Drbohlav přestěhoval s celou rodinou.

Hvězdárna byla otevřena 7. června 1980. Hlavní náplní její činnosti byla samozřejmě astrofotografie, ale pozorovatelský čas byl také věnován popularizaci astronomie. Jiří Drbohlav spolupracoval i s profesionálními astronomy. Například byl v týmu pana Hudce, který se zabýval analýzou fotometrických dat HZ Her a V1727 Cyg na velmi dlouhé časové škále. Část zpracovávaných dat byla napozorována právě velkým dalekohledem ve rtyňské hvězdárně.

Hvězdárna ve Rtyni v Podkrkonoší
Hvězdárna ve Rtyni v Podkrkonoší
Hvězdárna ve Rtyni v Podkrkonoší vyvolala zájem i v zahraničí a tak v druhé polovině osmdesátých let dokonce přišlo z Francie ocenění usilovné práce obou tvůrců této hvězdárny.

V roce 1990 založil Jiří Drbohlav vlastní firmu na výrobu astronomické optiky. Jednou z prvních zakázek byl dalekohled pro pardubickou hvězdárnu. Potom následovala řada dalších, například také dalekohled na hvězdárnu na Skalnatém Plese o průměru primárního zrcadla 600 mm. Mnoho jiných dalekohledů různých typů a velikostí od Jiřího Drbohlava umožňuje velkému počtu astronomů amatérů prožívat krásné chvíle pod hvězdnou oblohou.

Pan Jiří Drbohlav si své poznatky a zkušenosti nenechává pro sebe a jeho syn, rovněž Jiří, se stal zdárným pokračovatelem v činnosti svého otce.

Panu Jiřímu Drbohlavovi seniorovi přejeme do dalších let zejména pevné zdraví, hodně vitality a také mnoho jasných nocí.






8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše z rozhledny Mařenky

Venuše na noční zimní obloze z rozhledny Mařenky

Další informace »