Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jiří Drbohlav sedmdesátníkem

Jiří Drbohlav sedmdesátníkem

Jiří Drbohlav st.
Jiří Drbohlav st.
Dne 22. března letošního roku oslaví své sedmdesáté narozeniny známý astrofotograf a výrobce astronomické optiky pan Jiří Drbohlav ze Rtyně v Podkrkonoší. Jeho rodištěm je Lomnice nad Popelkou, odkud se s rodiči přestěhoval do Broumova.

Pozorovatelna v Broumově
Pozorovatelna v Broumově
O astronomii se začal zajímat ve svých 17 letech a záhy také začal uvažovat o vlastní konstrukci astronomického dalekohledu. Od "brýlového" dalekohledu se postupně dopracoval až ke svému prvnímu většímu dalekohledu o průměru zrcadla 160 mm, který na čas uspokojil jeho touhu po zkoumání vesmíru. Stal se zakládajícím členem astronomického kroužku v Broumově a později i členem ČAS. Od vizuálního pozorování se jeho zájem postupně přesunul na astronomickou fotografii, která se stala hlavní náplní jeho pozorovatelské činnosti. Zakoupil objektiv Tessar 4,5/500 mm a vyrobil si první fotokomoru, kterou umístil do hvězdárničky broumovského kroužku.

Montáž v broumovské pozorovatelně
Montáž v broumovské pozorovatelně
Protože jeho náruživost v oboru astrofotografie neustále rostla, začal v roce 1968 se stavbou vlastní pozorovatelny s odklopnou střechou, která byla umístěna nedaleko broumovské hvězdárny. Do této pozorovatelny později umístil také dalekohled s prvním zrcadlem, které sám vybrousil, a to hned o průměru 420 mm.

V roce 1976 se Jiří Drbohlav náhodně setkal s dalším zapáleným astronomem amatérem, panem Středou. Slovo dalo slovo a pan Drbohlav s panem Středou začali budovat novou hvězdárnu ve Rtyni v Podkrkonoší. Tato hvězdárna byla postavena v nadmořské výšce 530 m n.m. Průměr plně otočné kopule byl 8m a do hvězdárny byl jako hlavní přístroj umístěn dalekohled vlastní konstrukce i optiky o průměru primárního zrcadla 820 mm a ohniskové vzdálenosti 4200 mm. Později se do Rtyně Jiří Drbohlav přestěhoval s celou rodinou.

Hvězdárna byla otevřena 7. června 1980. Hlavní náplní její činnosti byla samozřejmě astrofotografie, ale pozorovatelský čas byl také věnován popularizaci astronomie. Jiří Drbohlav spolupracoval i s profesionálními astronomy. Například byl v týmu pana Hudce, který se zabýval analýzou fotometrických dat HZ Her a V1727 Cyg na velmi dlouhé časové škále. Část zpracovávaných dat byla napozorována právě velkým dalekohledem ve rtyňské hvězdárně.

Hvězdárna ve Rtyni v Podkrkonoší
Hvězdárna ve Rtyni v Podkrkonoší
Hvězdárna ve Rtyni v Podkrkonoší vyvolala zájem i v zahraničí a tak v druhé polovině osmdesátých let dokonce přišlo z Francie ocenění usilovné práce obou tvůrců této hvězdárny.

V roce 1990 založil Jiří Drbohlav vlastní firmu na výrobu astronomické optiky. Jednou z prvních zakázek byl dalekohled pro pardubickou hvězdárnu. Potom následovala řada dalších, například také dalekohled na hvězdárnu na Skalnatém Plese o průměru primárního zrcadla 600 mm. Mnoho jiných dalekohledů různých typů a velikostí od Jiřího Drbohlava umožňuje velkému počtu astronomů amatérů prožívat krásné chvíle pod hvězdnou oblohou.

Pan Jiří Drbohlav si své poznatky a zkušenosti nenechává pro sebe a jeho syn, rovněž Jiří, se stal zdárným pokračovatelem v činnosti svého otce.

Panu Jiřímu Drbohlavovi seniorovi přejeme do dalších let zejména pevné zdraví, hodně vitality a také mnoho jasných nocí.






49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »