Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Kepler a Praha

Kepler a Praha

V Národním technickém muzeu (Kostelní 42, Praha 7) se od 12.8. do 12.11.2003 koná výstava Kepler a Praha. Výstava jesoučástí tříletého grantu Formování pohledu na svět, který získalo Národní technické muzeum v rámci programu Evropské unie Culture 2000. Partnery NTM jsou čtyři zahraniční instituce, které pečují o odkaz astronomů a vědců, jejichž dílo pomáhalo tvořit moderní pohled na svět - Mikuláše Koperníka, Tychona Brahe, Johanna Keplera, Galilea Galilei a Isaaca Newtona.

Otevírací doba v srpnu denně kromě pondělí 9 - 17, od září út - pá 9 - 17, so a ne 10 - 18.

Výstava Kepler a Praha je jednou z akcí grantu EU v rámci programu Cultura 2000. Cílem projektu s názvemWorld View Network - Formování pohledu na svět je představit veřejnosti spolupráci a vzájemné ovlivňování pěti astronomů světového formátu, jejichž dílo významně ovlivnilo poznání světa. Jedná se o Mikuláše Koperníka (1473 - 1543), Tychona Brahe (1548 - 1601), Galilea Galilei (1564 - 1642), Johanna Keplera (1571 - 1630) a Isaaca Newtona (1642 - 1727). Tento cíl bude naplněn společnou výstavou, pořádáním dílčích sympozií a seminářů na dané téma, vytvořením multimediální internetové stránky, vydáním sborníku. V neposlední řadě by měl být také zájem turistický, protože místa, kde zmínění astronomové žili a pracovali, jsou vysoce atraktivní.

V životě německého astronoma Johanna Keplera, který působil na několika místech ve střední Evropě (Tübingen, Graz, Praha, Linz, Ulm, Sagan), zaujímá čelní místo jeho dvanáctiletý pobyt v centru českého království v Praze, kde pracoval v letech 1600 - 1612. Kepler se zapsal nesmazatelně do historie Prahy. Patří k nejpřednějším vědeckým osobnostem historie činným v Praze. Je zakladatelem nebeské mechaniky a mo-derního názoru na astronomické uspořádání světa, bývá též nazýván obnovitelem astronomie a zakladatelem moderní optiky. Působení Keplera v Praze je spojeno s dalšími vědeckými osobnostmi, jako jsou dánský astronom Tycho Brahe, mechanik, hodinář a matematik Jost Bürgi, rektor Karlovy univerzity Martin Bacháček a další.

Praha je významnou křižovatkou v dějinách astronomie, kde se setkávaly jak vědecké osobnosti, tak i názory, které posunuly dál vědecké poznání v astronomii. Setkání a spolupráce Keplera a Braha v pražském prostředí vytváří jeden ze základů novodobé astronomie. Praha byla jedním z míst, odkud se dostávaly dále do Evropy pokrokové myšlenky Mikuláše Koperníka o uspořádání planetární soustavy. Mezi Prahou a Florencií probíhala čilá korespondence Keplera s Galileim, která dala podnět ke zdokonalování nové pomůcky astronomů, dalekohledu. Z Prahy se dostaly dál do Evropy zákony o pohybu planet, které se staly jedním z pilířů astronomického vědění a ovlivnily Newtona při formulaci zákonů o působení sil mezi tělesy sluneční soustavy.

Základem výstavy jsou trojrozměrné i dvojrozměrné exponáty ze sbírek NTM, především ze sbírek exaktních věd (přístroje, mapy, veduty), archivu (plán Rudolfovy štoly) a knihovny (publikace). Tento výběr je doplněn předměty z Muzea města Prahy (6), Národní knihovny (13), Národního muzea (3), Rychnova nad Kněžnou (1), Národní galerie (1), Hvězdárny a planetária (1), Benátek nad Jizerou (1), Uměleckoprůmyslového muzea (3), Severočeského muzea Liberec (1), Moravské galerie Brno (1), Západočeského muzea Plzeň (1).

Zdroj: http://www.ntm.cz




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkcia Mesiaca so Saturnom

Snimka 24. 01.2017 o 05:45, Canon EOS 600D, obj. Tamron 300mm

Další informace »