Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Keplerovo muzeum v Praze se otevírá veřejnosti
IYA 2009 Vytisknout článek

Keplerovo muzeum v Praze se otevírá veřejnosti

Vstupenka do Keplerova muzea
Vstupenka do Keplerova muzea
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 129 z 18. 8. 2009

Rok 2009 byl vyhlášen Mezinárodním rokem astronomie. Mezi jeho nejvýznamnější události v České republice patří otevření Keplerova muzea v Praze.

Na Starém Městě nedaleko Karlova mostu, v Karlově ulici č. 4, Praha 1 bude v úterý 25. srpna 2009 ve 20:00 slavnostně otevřeno Keplerovo muzeum v Praze. K této slavnosti jsou zváni primátor hl. m. Prahy, osobnosti z oblasti vědy a kultury, představitelé České astronomické společnosti a účastníci mezinárodní konference Keplerův odkaz v kosmickém věku, věnované Keplerovu dílu, která bude v Praze právě probíhat. Vernisáž bude zahájena provedením díla dobového skladatele Johna Dowlanda (1563 - 1626) What poore astronomers are they. V průběhu vernisáže také zazní píseň o mimořádné události z doby Keplerovy - pádu meteoritu Odrance v roce 1619.

Od středy 26. srpna 2009 bude expozice otevřena veřejnosti.

Název: Keplerovo muzeum v Praze
Adresa: Karlova 4, 110 00 Praha 1
Web:připravuje se na adrese www.KeplerovoMuzeum.cz (v době otevření bude již v provozu)
Otevírací doba: denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin
Vstupné: 30 Kč dospělí, 20 Kč děti, učitelé a senioři od 70 let zdarma děti do 6 let a členové České astronomické společnosti

V domě, kde Johannes Kepler strávil posledních pět let pražského pobytu (1607 až 1612) a připravil k vydání významný spis Astronomia nova, byl na druhém nádvoří upraven prostor, v němž nová expozice přiblíží život, dílo a osobnost Johanna Keplera. Muzeum vzniká v Mezinárodním roce astronomie 2009 (nad nímž v České republice přijal záštitu také pražský primátor Pavel Bém) díky porozumění majitelky domu paní Jitky Steinwaldové a s podporou České astronomické společnosti (odborná a organizační podpora), Magistrátu hl. města Prahy (finanční podpora) a Agentury ProVás. Realizaci expozice zajistila a finančně projekt podpořila Agentura ProVás, která podle scénáře předsedkyně Historické sekce České astronomické společnosti Aleny Šolcové v úzké spolupráci s ředitelem agentury Vojtěchem Sedláčkem muzeum realizovala a bude také zajišťovat jeho provoz. Grafické návrhy a jejich realizace jsou dílem Lenky Kerelové, Kateřiny Kerelové a Lenky Kotulákové. Provozovatelem muzea je Česká astronomická společnost, vědecká společnost s historií od roku 1917 sdružená v Radě vědeckých společností České republiky při Akademii věd.

Vstupenka do Keplerova muzea - zadní strana
Vstupenka do Keplerova muzea - zadní strana
Na malé ploše, kterou historický objekt v Karlově ulici č. 4 nabízí, jsou pro návštěvníky připraveny poutavé informační panely a několik displejů s ojedinělými animacemi, např. záznamem reálného růstu sněhové vločky. Je zde také funkční model zubového čerpadla, který si návštěvník může vyzkoušet. Na své si i v tomto historickém tématu přijdou děti, najdou zde několik překvapení. Popisy expozice jsou v českém a anglickém jazyce. Muzeum je určeno nejširší veřejnosti, školním skupinám, středoškolským i vysokoškolským studentům a zahraničním turistům. V muzeu bude možné zakoupit upomínkové předměty.

Tři kruhy v logu Keplerova muzea představují postupně Mars, Zemi a Slunce. Jsou to tělesa, jejichž vzájemnou polohou se Kepler v Praze zabýval. Autorkou loga je Kateřina Kerelová.

I samotné vstupenky návštěvníky překvapí. Najdou na nich totiž astronomický ciferník pražského orloje, na němž bude znázorněn přesný okamžik vstupu do muzea, který bude také uveden po staročeském a babylónském způsobu. Nebude chybět ani hvězdný čas. Na druhé straně vstupenky je natištěna část renesanční mapy hvězdné oblohy. Celou mapu lze složit z 12 vstupenek. Originální vstupenku vytvořil Vojtěch Sedláček.

Johannes Kepler (1571-1630) žil v Praze 12 let. Vydal zde více než 30 prací. Pražské období se považuje za nejdůležitější v jeho životní dráze. Kromě objevu eliptické dráhy planety Mars zde vysvětlil, jak lidské oko vidí či jak léčit oční vady - krátkozrakost či dalekozrakost. Navrhl a popsal konstrukci astronomického dalekohledu. Zabýval se souměrností v přírodě. Určil, že tvar sněhové vločky je vždy šestiúhelníkový. Navrhl pro fontánu v zahradě Rudolfa II. typ čerpadla, který se dodnes po něm jmenuje. Pozoroval v Praze v roce 1604 supernovu. Vyslovil zde hypotézu o nejhustším uspořádání koulí, kterou se zabývají vědci ještě v 21. století.

Protestant Kepler patří mezi ty mimořádné osobnosti, které jsou morálně silné a pevné ve svých názorech. Jeho upřímnost, s níž ve svých pracích popisuje obtížnou cestu k objevům, nám dovoluje nahlédnout do života vědce na přelomu renesance a baroka.

Keplerova muzea nebo pamětní místnosti byla již dříve zřízena ve městech, která jsou se jménem astronoma a matematika Johanna Keplera spojena - německý Weil der Stadt (nedaleko Stuttgartu), rakouský Štýrský Hradec (Graz), německé Řezno (Regensburg). Praha se k nim v Mezinárodním roce astronomie důstojně připojuje.

Pavel Suchan
Česká astronomická společnost, tiskový tajemník

Kontakty pro další informace:
Doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D. - předsedkyně Historické sekce České astronomické společnosti
solcova@mat.fsv.cvut.cz
telefon: 604 373 923

Vojtěch Sedláček, ředitel Agentury ProVás
provas@vol.cz
telefon: 608 971 236

Česká astronomická společnost (ČAS) vydává od května 1998 tisková prohlášení o aktuálních astronomických událostech a událostech s astronomií souvisejících. Počínaje tiskovým prohlášením č. 67 ze dne 23. 10. 2004 jsou některá tisková prohlášení vydávána jako společná s Astronomickým ústavem Akademie věd ČR, v. v. i. Archiv tiskových prohlášení a další informace nejen pro novináře lze najít na adrese /media. S technickými a organizačními záležitostmi ohledně tiskových prohlášení se obracejte na tiskového tajemníka ČAS Pavla Suchana na adrese Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Boční II/1401, 141 31 Praha 4, tel.: 267 103 040, fax: 272 769 023, e-mail: suchan@astro.cz. V případě tohoto tématu se z důvodu dovolené laskavě obraťte na shora uvedené kontakty.




O autorovi



13. vesmírný týden 2017

13. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 3. do 2. 4. 2017. Měsíc je kolem novu. Venuše je vidět ve dne po dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze jsou Mars a Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večer je pěkně vidět kometa 41P nad Velkým vozem. Z nabídky 100 pozorování se podíváme na elongaci Merkuru a galaxii Sombrero a pochopitelně i kometu 41P. V oblasti letů do kosmu se schyluje k dalšímu „poprvé“. Letu již použitého stupně rakety.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2015 V2 (Johnson)

Kometa se nacházela nedaleko hvězdy tau v souhvězdí Herkula a byla téměř v zastávce s pohybem menším než 0.1 obloukové vteřiny za minutu. Lehce rušila vysoká oblačnost.

Další informace »