Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Keplerovo muzeum v Praze se otevírá veřejnosti
IYA 2009 Vytisknout článek

Keplerovo muzeum v Praze se otevírá veřejnosti

Vstupenka do Keplerova muzea
Vstupenka do Keplerova muzea
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 129 z 18. 8. 2009

Rok 2009 byl vyhlášen Mezinárodním rokem astronomie. Mezi jeho nejvýznamnější události v České republice patří otevření Keplerova muzea v Praze.

Na Starém Městě nedaleko Karlova mostu, v Karlově ulici č. 4, Praha 1 bude v úterý 25. srpna 2009 ve 20:00 slavnostně otevřeno Keplerovo muzeum v Praze. K této slavnosti jsou zváni primátor hl. m. Prahy, osobnosti z oblasti vědy a kultury, představitelé České astronomické společnosti a účastníci mezinárodní konference Keplerův odkaz v kosmickém věku, věnované Keplerovu dílu, která bude v Praze právě probíhat. Vernisáž bude zahájena provedením díla dobového skladatele Johna Dowlanda (1563 - 1626) What poore astronomers are they. V průběhu vernisáže také zazní píseň o mimořádné události z doby Keplerovy - pádu meteoritu Odrance v roce 1619.

Od středy 26. srpna 2009 bude expozice otevřena veřejnosti.

Název: Keplerovo muzeum v Praze
Adresa: Karlova 4, 110 00 Praha 1
Web:připravuje se na adrese www.KeplerovoMuzeum.cz (v době otevření bude již v provozu)
Otevírací doba: denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin
Vstupné: 30 Kč dospělí, 20 Kč děti, učitelé a senioři od 70 let zdarma děti do 6 let a členové České astronomické společnosti

V domě, kde Johannes Kepler strávil posledních pět let pražského pobytu (1607 až 1612) a připravil k vydání významný spis Astronomia nova, byl na druhém nádvoří upraven prostor, v němž nová expozice přiblíží život, dílo a osobnost Johanna Keplera. Muzeum vzniká v Mezinárodním roce astronomie 2009 (nad nímž v České republice přijal záštitu také pražský primátor Pavel Bém) díky porozumění majitelky domu paní Jitky Steinwaldové a s podporou České astronomické společnosti (odborná a organizační podpora), Magistrátu hl. města Prahy (finanční podpora) a Agentury ProVás. Realizaci expozice zajistila a finančně projekt podpořila Agentura ProVás, která podle scénáře předsedkyně Historické sekce České astronomické společnosti Aleny Šolcové v úzké spolupráci s ředitelem agentury Vojtěchem Sedláčkem muzeum realizovala a bude také zajišťovat jeho provoz. Grafické návrhy a jejich realizace jsou dílem Lenky Kerelové, Kateřiny Kerelové a Lenky Kotulákové. Provozovatelem muzea je Česká astronomická společnost, vědecká společnost s historií od roku 1917 sdružená v Radě vědeckých společností České republiky při Akademii věd.

Vstupenka do Keplerova muzea - zadní strana
Vstupenka do Keplerova muzea - zadní strana
Na malé ploše, kterou historický objekt v Karlově ulici č. 4 nabízí, jsou pro návštěvníky připraveny poutavé informační panely a několik displejů s ojedinělými animacemi, např. záznamem reálného růstu sněhové vločky. Je zde také funkční model zubového čerpadla, který si návštěvník může vyzkoušet. Na své si i v tomto historickém tématu přijdou děti, najdou zde několik překvapení. Popisy expozice jsou v českém a anglickém jazyce. Muzeum je určeno nejširší veřejnosti, školním skupinám, středoškolským i vysokoškolským studentům a zahraničním turistům. V muzeu bude možné zakoupit upomínkové předměty.

Tři kruhy v logu Keplerova muzea představují postupně Mars, Zemi a Slunce. Jsou to tělesa, jejichž vzájemnou polohou se Kepler v Praze zabýval. Autorkou loga je Kateřina Kerelová.

I samotné vstupenky návštěvníky překvapí. Najdou na nich totiž astronomický ciferník pražského orloje, na němž bude znázorněn přesný okamžik vstupu do muzea, který bude také uveden po staročeském a babylónském způsobu. Nebude chybět ani hvězdný čas. Na druhé straně vstupenky je natištěna část renesanční mapy hvězdné oblohy. Celou mapu lze složit z 12 vstupenek. Originální vstupenku vytvořil Vojtěch Sedláček.

Johannes Kepler (1571-1630) žil v Praze 12 let. Vydal zde více než 30 prací. Pražské období se považuje za nejdůležitější v jeho životní dráze. Kromě objevu eliptické dráhy planety Mars zde vysvětlil, jak lidské oko vidí či jak léčit oční vady - krátkozrakost či dalekozrakost. Navrhl a popsal konstrukci astronomického dalekohledu. Zabýval se souměrností v přírodě. Určil, že tvar sněhové vločky je vždy šestiúhelníkový. Navrhl pro fontánu v zahradě Rudolfa II. typ čerpadla, který se dodnes po něm jmenuje. Pozoroval v Praze v roce 1604 supernovu. Vyslovil zde hypotézu o nejhustším uspořádání koulí, kterou se zabývají vědci ještě v 21. století.

Protestant Kepler patří mezi ty mimořádné osobnosti, které jsou morálně silné a pevné ve svých názorech. Jeho upřímnost, s níž ve svých pracích popisuje obtížnou cestu k objevům, nám dovoluje nahlédnout do života vědce na přelomu renesance a baroka.

Keplerova muzea nebo pamětní místnosti byla již dříve zřízena ve městech, která jsou se jménem astronoma a matematika Johanna Keplera spojena - německý Weil der Stadt (nedaleko Stuttgartu), rakouský Štýrský Hradec (Graz), německé Řezno (Regensburg). Praha se k nim v Mezinárodním roce astronomie důstojně připojuje.

Pavel Suchan
Česká astronomická společnost, tiskový tajemník

Kontakty pro další informace:
Doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D. - předsedkyně Historické sekce České astronomické společnosti
solcova@mat.fsv.cvut.cz
telefon: 604 373 923

Vojtěch Sedláček, ředitel Agentury ProVás
provas@vol.cz
telefon: 608 971 236

Česká astronomická společnost (ČAS) vydává od května 1998 tisková prohlášení o aktuálních astronomických událostech a událostech s astronomií souvisejících. Počínaje tiskovým prohlášením č. 67 ze dne 23. 10. 2004 jsou některá tisková prohlášení vydávána jako společná s Astronomickým ústavem Akademie věd ČR, v. v. i. Archiv tiskových prohlášení a další informace nejen pro novináře lze najít na adrese /media. S technickými a organizačními záležitostmi ohledně tiskových prohlášení se obracejte na tiskového tajemníka ČAS Pavla Suchana na adrese Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Boční II/1401, 141 31 Praha 4, tel.: 267 103 040, fax: 272 769 023, e-mail: suchan@astro.cz. V případě tohoto tématu se z důvodu dovolené laskavě obraťte na shora uvedené kontakty.




O autorovi



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »