Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Kolik je měsíců? - díl druhý

Kolik je měsíců? - díl druhý

Měsíc v úplňku. Foto: T.A. Rector, I.P. Dell'Antonio.
Měsíc v úplňku. Foto: T.A. Rector, I.P. Dell'Antonio.
V minulém díle jsme si představili jednotlivé měsíce a historii jejich pojmenování. Dále jsme si nastínili astronomický význam měsíce, vysvětlili rozdíly v kalendářních měsících a též jsme se nakrátko octli v zákoníku, kde je k nalezení definice právnického měsíce. Dnes se podíváme na další měsíce (samozřejmě myšleno jako časové intervaly) ovlivněné přímo pohybem našeho přirozeného souputníka, Měsíce.

3.2.1 Metonův cyklus
Pohrajeme-li si s čísly, zjistíme, že 235 synodických měsíců dává stejný počet dnů jako 19 roků (s průměrnou délkou 365.25 dnů). V 5. století před Kristem to zjistil Řek Meton, ale již dávno předtím Číňané. Po 19 letech se uskuteční stejné fáze Měsíce ve stejných kalendářních dnech.

3.3 Tropický měsíc
Název tropický souvisí s řeckým slovem trepó, což znamená "obracím". Jedná se o analogii k názvu tropický rok. Ten byl v starších dobách měřen od okamžiku, kdy Slunce dosáhlo obratníku Raka (tropicus Cancri). Tato doba souvisí s polohou Měsíce vůči jarnímu bodu. Rovina dráhy Země kolem Slunce protíná nebeskou sféru v kružnici nazývané ekliptika. Rovina zemského rovníku protíná nebeskou sféru ve světovém rovníku. Obě kružnice s protínají v jarním a podzimním bodě. V důsledku toho, že rotační osa Země opisuje plášť kužele s periodou cca 26 000 let a rovina oběžné dráhy Země v důsledku působení planet také nemá stálou polohu vůči hvězdám, se jarní i podzimní bod vůči hvězdám pohybují. Poněvadž Měsíc nekoná zdánlivý pohyb po ekliptice, nemusí jarním bodem během oběhu procházet vůbec. Rozhodující jsou proto okamžiky, kdy dosáhne nulové astronomické délky. Trvání podle Kleczka a Švestky je 27d 7h 43min. 4.7s , tj. 27.321582 dnů.

3.4 Anomalistický měsíc
Podle I. Keplerova zákona (zobecněného)obíhá těleso v centrálním gravitačním poli (tj. poli, vytvořeném hmotným bodem nebo stejnorodou koulí) po kuželosečce, v jejíž jednom ohnisku se nachází střed gravitačního pole. Z této skutečnosti plyne, že vzdálenost obíhajícího tělesa od centra se mění. Bod na trajektorii nejbližší ohnisku (tedy centru gravitačního pole) se obecně nazývá pericentrum, nejvzdálenější bod je apocentrum. Přímka těmito body proložená se nazývá přímka apsid. Je-li centrem gravitačního pole konkrétní těleso, získávají tyto body zvláštní názvy; v případě, že je centrem Země, mluvíme o perigeu a apogeu (česky přízemí a odzemí). V našem případě obíhá kolem Země Měsíc a úhel, který opíše jeho průvodič od okamžiku průchodu perigeem se nazývá pravou anomálií. Odtud tedy pojem anomalistický měsíc. Je to doba mezi dvěma po sobě následujícími průchody Měsíce perigeem (přízemím). Tato doba činí podle Kleczka a Švestky 23d 13h 18min. 33.7s, tj. 27.554557 dnů. Průchody Měsíce přízemím uvádí např. Hvězdářská ročenka.

Jak je patrné, je anomalistický měsíc delší než měsíc siderický. Je to zapříčiněno stáčením přímky apsid. Tento jev je důsledkem více skutečností, zejména důsledkem tvaru Země, sklonu měsíční dráhy vůči ose Země a působení gravitačního pole Slunce. Plnou otočku učiní přímka apsid za 8.8503 roku. Následkem toho je ovšem dráha Měsíce vůči Zemi neuzavřenou křivkou.

3.5 Drakonický měsíc
Přívlastek drakonický souvisí s latinským slovem draco, znamenajícím "drak". (Podle starověkých představ žil v uzlech měsíční dráhy drak, požírající během zatmění Slunce nebo Měsíc. V němčině byl starý název pro uzel Drachenpunkt. Ottův slovník naučný uvádí pojmenování "dračí měsíc".) Existence této periody souvisí se skutečností, že rovina dráhy Měsíce je skloněna vůči rovině ekliptiky o úhel přibližně 5 stupňů a 9 minut. (Z hlediska nebeských úkazů je to škoda, kdyby obě roviny splývaly, mohli bychom každý měsíc pozorovat zatmění Měsíce i Slunce.) Následkem toho na nebeské sféře se ekliptika protíná s dráhou Měsíce ve dvou bodech - v uzlu výstupném a sestupném. Při průchodu výstupným uzlem pohyb Měsíce směřuje k severu, při průchodu sestupným uzlem směřuje k jihu. Oba uzly leží na průsečnici roviny ekliptiky a roviny dráhy Měsíce, která se nazývá uzlovou přímkou. V důsledku gravitačního působení Slunce na Měsíc a druhotně též tvaru Země se uzlová přímka stáčí ve směru proti pohybu Měsíce s periodou 18.66 roků. Navíc kolísá sklon roviny měsíční dráhy vůči ekliptice.Doba trvání drakonického měsíce je podle Kleczka a Švestky 27d 5h 5min 35.8s, tj. 27.212220 dnů.

3.5.1 Perioda Saros
Za 6585 dnů 7 hodin 42 minut se Měsíc vrací do téže fáze a téhož uzlu. S touto periodou se opakují zatmění Měsíce a Slunce ve stejném pořádku a velikosti.

Závěr
Účelem tohoto článku bylo seznámit čtenáře s hodnotami různých period označených názvem "měsíc". Nebylo možno rozvádět podrobně příčiny rozdílů mezi nimi, které jsou ve skutečnosti fyzikálně velmi složité.

Reference:
[1] Guth V. aj., Astronomie I (Nakladatelství ČSAV, Praha 1954)
[2] Kleczek J., Švestka Z., Astronomický a astronautický slovník (Orbis, Praha 1963)
[3] Ottův slovník naučný
[4] Sbírka zákonů ČR (na www.podnikatel.cz)
[5] Vanýsek V., Základy astronomie a astrofyziky (Academia, Praha 1980)
[6] www.Wikipedia.org
[7] Zachová I., FF MU Brno, soukromé sdělení
[8] Zamarovský V., Bohové a hrdinové antických bájí (Mladá fronta, Praha 1970)




Seriál

  1. O čase - Díl první
  2. O čase - Díl druhý
  3. O kalendáři - Díl první
  4. O kalendáři - Díl druhý
  5. Kolik je měsíců? - díl první
  6. Kolik je měsíců? - díl druhý
  7. Příliš mnoho roků - díl první
  8. Příliš mnoho roků - díl druhý


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.



48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konfigurace nebeských těles na jihozápadě

Další informace »