Kolik je měsíců? - díl druhý

3.2.1 Metonův cyklus
Pohrajeme-li si s čísly, zjistíme, že 235 synodických měsíců dává stejný počet dnů jako 19 roků (s průměrnou délkou 365.25 dnů). V 5. století před Kristem to zjistil Řek Meton, ale již dávno předtím Číňané. Po 19 letech se uskuteční stejné fáze Měsíce ve stejných kalendářních dnech.

3.3 Tropický měsíc
Název tropický souvisí s řeckým slovem trepó, což znamená "obracím". Jedná se o analogii k názvu tropický rok. Ten byl v starších dobách měřen od okamžiku, kdy Slunce dosáhlo obratníku Raka (tropicus Cancri). Tato doba souvisí s polohou Měsíce vůči jarnímu bodu. Rovina dráhy Země kolem Slunce protíná nebeskou sféru v kružnici nazývané ekliptika. Rovina zemského rovníku protíná nebeskou sféru ve světovém rovníku. Obě kružnice s protínají v jarním a podzimním bodě. V důsledku toho, že rotační osa Země opisuje plášť kužele s periodou cca 26 000 let a rovina oběžné dráhy Země v důsledku působení planet také nemá stálou polohu vůči hvězdám, se jarní i podzimní bod vůči hvězdám pohybují. Poněvadž Měsíc nekoná zdánlivý pohyb po ekliptice, nemusí jarním bodem během oběhu procházet vůbec. Rozhodující jsou proto okamžiky, kdy dosáhne nulové astronomické délky. Trvání podle Kleczka a Švestky je 27d 7h 43min. 4.7s , tj. 27.321582 dnů.

3.4 Anomalistický měsíc
Podle I. Keplerova zákona (zobecněného)obíhá těleso v centrálním gravitačním poli (tj. poli, vytvořeném hmotným bodem nebo stejnorodou koulí) po kuželosečce, v jejíž jednom ohnisku se nachází střed gravitačního pole. Z této skutečnosti plyne, že vzdálenost obíhajícího tělesa od centra se mění. Bod na trajektorii nejbližší ohnisku (tedy centru gravitačního pole) se obecně nazývá pericentrum, nejvzdálenější bod je apocentrum. Přímka těmito body proložená se nazývá přímka apsid. Je-li centrem gravitačního pole konkrétní těleso, získávají tyto body zvláštní názvy; v případě, že je centrem Země, mluvíme o perigeu a apogeu (česky přízemí a odzemí). V našem případě obíhá kolem Země Měsíc a úhel, který opíše jeho průvodič od okamžiku průchodu perigeem se nazývá pravou anomálií. Odtud tedy pojem anomalistický měsíc. Je to doba mezi dvěma po sobě následujícími průchody Měsíce perigeem (přízemím). Tato doba činí podle Kleczka a Švestky 23d 13h 18min. 33.7s, tj. 27.554557 dnů. Průchody Měsíce přízemím uvádí např. Hvězdářská ročenka.

Jak je patrné, je anomalistický měsíc delší než měsíc siderický. Je to zapříčiněno stáčením přímky apsid. Tento jev je důsledkem více skutečností, zejména důsledkem tvaru Země, sklonu měsíční dráhy vůči ose Země a působení gravitačního pole Slunce. Plnou otočku učiní přímka apsid za 8.8503 roku. Následkem toho je ovšem dráha Měsíce vůči Zemi neuzavřenou křivkou.

3.5 Drakonický měsíc
Přívlastek drakonický souvisí s latinským slovem draco, znamenajícím "drak". (Podle starověkých představ žil v uzlech měsíční dráhy drak, požírající během zatmění Slunce nebo Měsíc. V němčině byl starý název pro uzel Drachenpunkt. Ottův slovník naučný uvádí pojmenování "dračí měsíc".) Existence této periody souvisí se skutečností, že rovina dráhy Měsíce je skloněna vůči rovině ekliptiky o úhel přibližně 5 stupňů a 9 minut. (Z hlediska nebeských úkazů je to škoda, kdyby obě roviny splývaly, mohli bychom každý měsíc pozorovat zatmění Měsíce i Slunce.) Následkem toho na nebeské sféře se ekliptika protíná s dráhou Měsíce ve dvou bodech - v uzlu výstupném a sestupném. Při průchodu výstupným uzlem pohyb Měsíce směřuje k severu, při průchodu sestupným uzlem směřuje k jihu. Oba uzly leží na průsečnici roviny ekliptiky a roviny dráhy Měsíce, která se nazývá uzlovou přímkou. V důsledku gravitačního působení Slunce na Měsíc a druhotně též tvaru Země se uzlová přímka stáčí ve směru proti pohybu Měsíce s periodou 18.66 roků. Navíc kolísá sklon roviny měsíční dráhy vůči ekliptice.Doba trvání drakonického měsíce je podle Kleczka a Švestky 27d 5h 5min 35.8s, tj. 27.212220 dnů.

3.5.1 Perioda Saros
Za 6585 dnů 7 hodin 42 minut se Měsíc vrací do téže fáze a téhož uzlu. S touto periodou se opakují zatmění Měsíce a Slunce ve stejném pořádku a velikosti.

Závěr
Účelem tohoto článku bylo seznámit čtenáře s hodnotami různých period označených názvem "měsíc". Nebylo možno rozvádět podrobně příčiny rozdílů mezi nimi, které jsou ve skutečnosti fyzikálně velmi složité.

Reference:
[1] Guth V. aj., Astronomie I (Nakladatelství ČSAV, Praha 1954)
[2] Kleczek J., Švestka Z., Astronomický a astronautický slovník (Orbis, Praha 1963)
[3] Ottův slovník naučný
[4] Sbírka zákonů ČR (na www.podnikatel.cz)
[5] Vanýsek V., Základy astronomie a astrofyziky (Academia, Praha 1980)
[6] www.Wikipedia.org
[7] Zachová I., FF MU Brno, soukromé sdělení
[8] Zamarovský V., Bohové a hrdinové antických bájí (Mladá fronta, Praha 1970)