Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Kontrakty na zrcadla a detektory pro dalekohled ELT podepsány
Jiří Srba Vytisknout článek

Kontrakty na zrcadla a detektory pro dalekohled ELT podepsány

Optický systém dalekohledu ELT
Autor: ESO

Na slavnostním setkání v ředitelství ESO byly dnes podepsány čtyři kontrakty na dodávku důležitých součástí nového dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope), který ESO staví. Zakázku na odlitky obřího sekundárního a terciárního zrcadla získala firma SCHOTT, podpůrnou konstrukci těchto dvou optických členů zhotoví skupina SENER Group a hranové sensory, které jsou životně důležitou součástí ovládacího systému mohutného segmentového primárního zrcadla, dodá konsorcium FAMES. Druhý prvek optického systému ELT bude největším vypuklým zrcadlem, jaké bylo kdy vyrobeno, a zároveň největším sekundárním zrcadlem použitým v dalekohledu.

Stavba dalekohledu ELT, největšího teleskopu pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast se segmentovým primárním zrcadlem o průměru 39 m, úspěšně pokračuje. Jádrem obřího dalekohledu bude dosud nepoužitý složitý optický systém tvořený pěticí zrcadel a výroba jeho optických i mechanických prvků si vyžádá dosažení limitů moderních technologií.    

Generální ředitel ESO, Tim de Zeeuw, a zástupci trojice průmyslových dodavatelů z členských států ESO podepsali kontrakty na výrobu několika náročných součástí dalekohledu.

Na úvod setkání Tim de Zeeuw řekl: „Je pro mě skutečně velkou ctí podepsat dnes tyto kontrakty, všechny na vyspělé komponenty, které se stanou srdcem revolučního optického systému dalekohledu ELT. Dokládají, že stavba tohoto obřího teleskopu postupuje rychle kupředu s cílem, aby spatřil první světlo v roce 2024. My v ESO se těšíme na spolupráci s firmou SCHOTT, skupinou SENER a konsorciem FAMES – trojicí špičkových průmyslových partnerů z našich členských zemí.“ 

První dva kontrakty byly podepsány s firmou SCHOTT, kterou zastupoval výkonný viceprezident Christoph Fark. Týkají se odlití největších monolitických zrcadel systému ELT – sekundárního o průměru 4,2 m a terciárního o průměru 3,8 m – z materiálu s nízkou roztažností Zerodur© vyvinutého firmou SCHOTT [1].

Druhý člen optického systému, zavěšený na konstrukci teleskopu vysoko nad segmentovým primárním zrcadlem ELT, bude největším vypuklým zrcadlem, jaké bylo kdy vyrobeno [2], a zároveň největším sekundárním zrcadlem použitým v dalekohledu. Duté terciární zrcadlo je rovněž neobvyklým prvkem dalekohledu [3]. Sekundární i terciární zrcadla optického systému ELT se svou velikostí a hmotností (3,5 tuny a 3,2 tuny [4]) vyrovnají primárním zrcadlům řady moderních vědeckých dalekohledů. Sekundární zrcadlo bude dodáno na konci roku 2018, terciální pak v červenci 2019.  

Diagram znázorňuje nový pětizrcadlový optický systém pro dalekohled ESO/ELT (Extremely Large Telescope). Než světlo dopadne na detektor, nejprve se odráží od obřího dutého segmentového primárního zrcadla o průměru 39 m (M1), následně od dvojice téměř 4metrových zrcadel – vypuklého M2 a dutého M3. Poslední dvě zrcadla (M4 a M5) tvoří vestavěný systém adaptivní optiky, který umožňuje v ohniskové rovině získat mimořádně ostré snímky. Autor: ESO
Diagram znázorňuje nový pětizrcadlový optický systém pro dalekohled ESO/ELT (Extremely Large Telescope). Než světlo dopadne na detektor, nejprve se odráží od obřího dutého segmentového primárního zrcadla o průměru 39 m (M1), následně od dvojice téměř 4metrových zrcadel – vypuklého M2 a dutého M3. Poslední dvě zrcadla (M4 a M5) tvoří vestavěný systém adaptivní optiky, který umožňuje v ohniskové rovině získat mimořádně ostré snímky.
Autor: ESO

Třetí kontrakt byl podepsán se skupinou SENER (SENER Group), kterou zastupoval ředitel kosmického oddělení Diego Rodríguez. Týká se výroby sofistikovaných komorových podpěr sekundárního i terciálního zrcadla a s tím spojeného komplikovaného systému aktivní optiky, který zajistí, aby si tato mohutná, ale ohebná, zrcadla zachovala dokonalý tvar a udržela správnou polohu v rámci celého systému. Při výrobě je potřeba dodržet vysokou přesnost, jedině tak je možné zajistit optimální optickou kvalitu [5]

Čtvrtý kontrakt podepsali za konsorcium FAMES (složené z firem Fogale a Micro-Epsilon) Didier Rozière (výkonný ředitel firmy Fogale) a Martin Sellen (výkonný ředitel firmy Micro-Epsilon). Kontrakt se týká výroby celkem 4 608 hranových sensorů pro 798 šestiúhelníkových segmentů primárního zrcadla dalekohledu ELT [6]

Tyto sensory jsou schopné měřit pozice s relativní přesností několika nanometrů a jsou tak nejpřesnějšími, jaké kdy byly použity v dalekohledu. Představují základní část velmi složitého systému, který bude kontinuálně snímat vzájemnou polohu jednotlivých segmentů primárního zrcadla ELT. Umožní jim pracovat společně a vytvořit dokonalý optický systém. V případě této zakázky není obtížná jen sama výroba sensorů měřících s požadovanou přesností, ale také rychlost produkce, která zajistí jejich dodání v počtu tisíců v krátkém období.    

Slavnostního podepsání smluv se zúčastnila rovněž řada vysokých představitelů zainteresovaných společností i ESO. Stalo se tak příležitostí k osobnímu setkání a neformálnímu seznámení zástupců firem podílejících se na výrobě jednotlivých optických i mechanických komponent obřího dalekohledu. Společně se budou podílet na uskutečnění snu o ‚největším oku lidstva hledícím do vesmíru‘.

Poznámky

[1] Materiál Zerodur byl vyvinut pro astronomické dalekohledy na konci 60. let 20. století. Má téměř nulovou tepelnou roztažnost, což znamená, že i v případě velkých výkyvů teploty se nerozpíná. Chemicky je velmi odolný a je možné jej leštit s vysokou přesností. Finální odrazná vrstva z hliníku či stříbra je obvykle na extrémně hladký povrch napařena krátce před uvedením dalekohledu do provozu. Řada známých velkých astronomických dalekohledů používá zerodurová zrcadla po desetiletí. Včetně dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope) Chile.   

[2] Jelikož sekundární zrcadlo je asférické a vysoce vypuklé, jeho výroba představuje velmi obtížný úkol a výsledný produkt bude skutečně mimořádnou ukázkou přesného optického inženýrství. I v tomto případě se, stejně jako u řady dalších součástí teleskopu ELT, bude jednat o první kus svého druhu v této technologické oblasti. Celková hmotnost sekundárního zrcadla a jeho podpůrného systému bude 12 tun – a jelikož bude zavěšeno nad primárním zrcadlem, je potřeba jej opravdu velmi pečlivě upevnit, aby nedošlo k jeho pádu!

[3] Většina současných velkých dalekohledů, včetně VLT a nebo kosmického teleskopu HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope), využívá k získání obrazu pouze dvojici zakřivených zrcadel. V těchto případech je někdy třetí – terciární – zrcadlo v systému využíváno k odchýlení paprsků do zvoleného ohniska (takové zrcadlo je však obvykle malé a rovinné). Ale v případě ELT má i třetí zrcadlo zakřivený povrch. Použití třetího zrcadla umožní dosáhnout lepší obrazové kvality ve větším zorném poli, než je tomu v případě dvouzrcadlové konstrukce.     

[4] Kontrakt na pokovení sekundárního zrcadla byl podepsán již dříve.

[5] Komorové podpůrné konstrukce zrcadel M2 a M3 jsou složitá zařízení široká přes 6,5 m, váží téměř 12 tun a obsahují i zrcadla samotná. S pomocí šestiramenného zavěšení poskytují možnost vysoce přesného ustavení a navádění s absolutní přesností desítek mikrometrů. Rovněž kompenzují deformace povrchu zrcadla v řádu desítek nanometrů s použitím inovativního řešení založeného na vázané deformaci a postranních podporách.    

[6] V tomto okamžiku bylo formálně objednáno 3 288 senzorů (pro první fázi budování ELT), dalších 1 320 bude následovat ve druhé fázi. Celkem se tedy jedná o 4 608 kusů.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV , Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva eso1704



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: ESO/ELT, ESO, Tisková zpráva ESO, E-ELT


43. vesmírný týden 2017

43. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 10. do 29. 10. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Téměř celou noc jsou vidět planety Neptun a Uran, ráno navíc jasná Venuše a slabší Mars. Jupiter je za Sluncem. Aktivita Slunce je nízká. Dozvěděli jsme se, že poslední zdroj gravitačních vln, zachycený společně s Virgo, byl splynutím dvou neutronových hvězd. Rampa SLC-40 na Floridě, kde došlo loni k explozi rakety Falcon 9, už brzy bude hostit další starty. Na ISS skončila série tří údržbářských výstupů do volného prostoru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vteřiny před a po zatmění

Velké americké zatmění. Tak jej, pro nás přeci jen trochu velikášsky, nazvali sami Američané. Na druhou stranu se jim není co divit. Pás totality, tedy oblast viditelnosti úplného zatmění, se táhla skrze celou Ameriku. Prakticky od pustého severozápadu až po zalidněný jihovýchod. Zejména

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Startrails a lietadlo

20.10.2017; 21:35 LSEČ; Canon 350D+Samyang 8/3.5; 15x27s v 3s intervaloch. 1600ISO; Tesárske Mlyňany.

Další informace »