Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Messierův měsíc na pardubické hvězdárně

Messierův měsíc na pardubické hvězdárně

Charles Messier
Charles Messier
V jarním období obloha každoročně připravuje pohled na svých sto deset perel na hvězdném nebi - galaxie, mlhoviny a hvězdokupy, které před téměř třemi stoletími jako vedlejší produkt hledání komet katalogizoval a coby své životní dílo v světlo světa uvedl do té doby neznámý francouzský astronom Charles Messier. Na měsíc březen k této příležitosti připravila pardubická hvězdárna mimořádné pozorování Messierových objektů, a to každou středu, čtvrtek a pátek od 19 do 21 hodin.

Tisková zpráva Hvězdárny b. A. Krause v Pardubicích.

Osobnost Charlese Messiera

Roku 1730 se ve městě Badonviller narodil do velmi početné rodiny jako desáté dítě z dvanácti Charles Messier. V důsledku velmi skromného živobytí přišel ještě v dětství o šest svých bratrů a sester a v pouhých 11 letech i o otce. Byl tak nucen ukončit studia, aby svou prací vylepšil rodinné poměry. I přes úskalí, která mu již od útlého mládí život připravil, si našel cestu k astronomii.

Roku 1744 měl možnost pozorovat průlet jasné komety kolem Slunce. Tento dozajista silný zážitek byl tím prvotním impulsem, který předurčil další Messierovo směřování. O čtyři roky později, roku 1748, spatřil úkaz, který jej k astronomii připoutal již na trvalo. 25. července s úžasem pozoroval zatmění Slunce. Nebylo již ničeho, co by jej od královské vědy odpoutalo. Tři roky po této události odjel do Paříže, kde byl zaměstnán u námořního astronoma Josepha-Nicolase Delisle, kde prováděl kopírování map. Podstatné pro Messiera však bylo jeho uvedení do observatoře v Hôtel de Cluny, kde se naučil systematické astronomické práci, především pak vedení podrobných astronomických záznamů. Jeho prvním dokumentovaným pozorováním se stal přechod planety Merkur přes Slunce 6. května 1753.

Počátek katalogu

Setkání s první kometou v Messierovi zanechalo hlubokou vzpomínku, a tak již v roce 1757 začal vyhledávat tu nejznámější - Halleyovu kometu. Nelze přitom opomenout, že zpráva o průvodci galaxie v Andromedě (M31), dnes známé jako M32, pochází právě z tohoto roku. Skutečný cíl Messierových snah, tedy Halleyova kometa, jejíž návrat byl předpovězen na následující rok, byl oddálen drobnou chybou ve výpočtu její dráhy, který provedl astronom Delisle. Vinou drobné odchylky se tak Messier díval na špatné místo oblohy. Paradoxně právě tato nešťastně - šťastná shoda okolností vedla k jinému objevu, který můžeme považovat za prvopočátek Messierova katalogu mlhavých objektů. Dne 14. srpna roku 1758, když se Messier marně snažil nalézt kometu v místech, kde se nenacházela, objevil v souhvězdí Býka mlhavý objekt, který mylně za kometu považoval. Dnes jej známe pod označením M1 - Krabí mlhovina. Jde o pozůstatek po supernově, která vybuchla roku 1054.

V následujících dnech byl nabádán svým zaměstnavatelem, aby se pustil do vlastního pozorovacího programu. Netrvalo dlouho a během dalších svých pozorování objevil druhou svou mlhovinu, dnes známou jako M2 v souhvězdí Vodnáře. Ta však již byla známa z dřívějších pozorování. Později bylo zjištěno, že se nejedná o mlhovinu, nýbrž o kulovou hvězdokupu.

Kulová hvězdokupa M3
Kulová hvězdokupa M3
Třetí objevený objekt, dnes známý jako M3, nacházející se v souhvězdí Honících psů, byla opět kulová hvězdokupa. Právě tento objev podnítil Messiera k dalšímu systematickému vyhledávání a během následujícího roku objevil a katalogizoval prvních 40 položek svého dnes již kultovního katalogu. Roku 1771 došlo k publikaci jeho první verze, která obsahovala objekty M1 - M45. Rozšířil tak svůj katalog o takové skvosty jako M42 - Velká mlhovina v Orionu, hvězdokupa M44 - Jesličky v souhvězdí Raka, nebo otevřená hvězdokupa M45 - Plajády v Býku. Katalog tehdy vyšel pod názvem Nebulae (Mlhoviny), jelikož Messier tehdy ještě nevěděl o existenci galaxií nebo planetárních mlhovin. Hlavním cílem katalogu bylo zaznamenat všechny mlhavé objekty, které by mohly být zaměněny s potenciálně novou kometou, ale které se oproti kometám nacházejí na "stálých" polohách na obloze.

Mlhovina M42 v Orionu. Autor: Tony Hallas, APOD
Mlhovina M42 v Orionu.
Autor: Tony Hallas, APOD
Bohatý život Charlese Messiera má astronomické obdivuhodné skóre: 20 komet, z nichž rovných 13 objevil on sám. Největším jeho odkazem je však katalog mlhavých objektů, který čítá 110 objektů, mezi něž patří hvězdokupy otevřené i kulové, mlhoviny, galaxie a jedna dvojhvězda (M40). Jeho celoživotní dílo nám připomíná měsíční kráter pojmenovaný jeho jménem v oblasti Moře hojnosti a rovněž planetka označená katalogovým číslem 7359 objevená 16. ledna 1996 na observatoři na Kleti.

Hvězdárna barona Artura Krause a Astronomická společnost Pardubice Vás tak zvou na jedinečnou nebeskou podívanou. Po celý březen pozorujeme objekty Messierova katalogu mlhavých objektů, a to každou středu, čtvrtek a pátek vždy mezi 19. a 21. hodinou. V případě svitu Měsíce se zaměříme jen na ty nejjasnější z nich - otevřené hvězdokupy na zimní a jarní obloze.

Doporučujeme také:
[1] Český Messierův maratón na rokycanské hvězdárně
[2] Messierův katalog na stránkách Západočeské univerzity

Ke stažení:
[1] Tisková zpráva v DOC (749 kB)
[2] Tisková zpráva v PDF (735 kB)

Převzato: Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích




O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).



25. vesmírný týden 2017

25. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2015 V2 Johnson

Canon 400D; komora J.Drbohlav; 5 x 150s

Další informace »