Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Michel Fournier plánuje seskok ze stratosféry

Michel Fournier plánuje seskok ze stratosféry

Fournier_balloon_01.jpg
Zkušený francouzský pilot a parašutista Michel Fournier se připravuje na uskutečnění seskoku z rekordní výšky nad zemským povrchem. V srpnu letošního roku má v plánu absolvovat "Velký skok" (The Big Jump) z výšky přes 40 km, tj. z oblasti zemské atmosféry, označované jako stratosféra. Tento odvážný skokan již není nejmladší - je mu 62 let. Je však plný odhodlání vytvořit nový světový rekord v délce volného pádu a svým dílem přispět k rozpracování nových technologií pro záchranu kosmonautů v případě havárie kosmické lodi ve velkých výškách nad zemským povrchem.

Do předpokládané výšky 40 km se nechá dopravit ve speciální gondole, připojené k balónu. Celý experiment bude realizován nad územím Kanady, v provincii Saskatchewan. V současné době probíhají nezbytné přípravy na tento nebezpečný experiment.

Není to první pokus tohoto odvážného vzduchoplavce o rekordní seskok. První pokusy (září 2002 a srpen 2003) byly zrušeny vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám a problémům s balónem, který má "skokana" vynést do rekordní výšky. Avšak během posledních dvou let realizační tým akce The Big Jump odvedl velkou práci: byl objednán nový balón a byla vyřešena celá řada technických problémů. V současné době Fournier a jeho spolupracovníci čekají na příznivé povětrnostní podmínky, respektive na ty správné vzdušné proudy, které by se měly nad územím Kanady objevit právě v srpnu.

Fournier_balloon_02.jpg

V celém experimentu budou hrát hlavní roli 3 "hráči": Michel Fournier, velký stratosférický balón ruské výroby a speciální gondola, uvnitř které se Fournier nechá dopravit na "startovní čáru", tj. do výšky 40 km. Předpokládá se, že výstup balónu do požadované výšky bude trvat 3 hodiny. Uvnitř gondoly je rozmístěno navigační zařízení, zásobníky s kyslíkem, systém radiového spojení, videokamery a přijímač družicového navigačního systému GPS.

Pokud vše bude probíhat podle plánu, potom má Michel Fournier překonat hned 4 světové rekordy: v délce seskoku, v dosažené výšce pomocí balónu, v délce volného pádu a v dosažené rychlosti volného pádu. Během seskoku by měl Fournier dosáhnout rychlosti 1600 km/h (tj. 1,5 násobku rychlosti zvuku v dané výšce) a překonat tak zvukovou bariéru. Jako první člověk dosáhne v balónu takové výšky (zatím nejvýš - do 34 668 metrů - se dostal v roce 1961 Američan Malcolm Ross).

Jakmile Fournier opustí gondolu a zahájí volný pád, dojde k oddělení gondoly od balónu, čímž rovněž zahájí sestup k zemskému povrchu na padáku. Aby po dopadu nedošlo k jejímu poškození, dno gondoly je opatřeno speciálním amortizátorem k absorbování dopadové energie.

V průběhu experimentu bude mít Michel Fournier na sobě hermetický skafandr, vyrobený z nového syntetického materiálu, dodaného francouzským textilním institutem. Skafandr je vybaven dokonalým systémem tepelné regulace. Přesto je poměrně lehký, což umožní Furnierovi provádět určené manévry během pádu. Skafandr je schopen chránit člověka nejen před velkým mrazem, ale také před intenzivním ultrafialovým zářením. Dále je skafandr vybaven aparaturou, která bude průběžně předávat na Zemi informace o podmínkách ve skafandru a o stavu Fourniera. Součástí skafandru jsou také nezbytné nádrže s kyslíkem, záznamové zařízení parametrů letu a videokamera.

Pokud bychom použili sportovní terminologii, je již na čase, aby někdo rekord ve výšce seskoku konečně překonal. Je již letitý. 16. 8. 1960 Joseph Kittinger seskočil z výšky 31 334 m. Tímto seskokem byly ustanoveny rekordy, které jsou stále platné: seskok s padákem z největší výšky, nejdelší volný pád a největší rychlost, jakou kdy člověk při volném pádu atmosférou dosáhl. Avšak poněkud kontroverzní bylo, že Kittinger použil malý stabilizační padák během rekordního seskoku. Proto tento rekord nebyl uznán a jako držitel světového rekordu ve volném pádu (24 483 m), ustanoveného 1. 11. 1962, je znám Rus Jevgenij Andrejev.

Ještě je třeba dodat, že o podobný seskok se chtěli v roce 2003 pokusit dva Britové Colin Prescot a Andy Elsonv balónu QuinetiQ. Aby QinetiQ unesl dvojici vzduchoplavců a potřebné zařízení i ve stratosféře, kde má jeho héliová náplň mnohem nižší nosnost než při povrchu Země, musí mít obrovský objem a gigantické rozměry. Měl být proto vysoký 381 metrů. Pokus však realizován nebyl.

Zdroj: spacenews.ru a www.cnn.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2017

25. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc s Venuší.

Měsíc s Venuší v den slunovratu.

Další informace »