Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Množství dat okolo nás

Množství dat okolo nás

Sondy na oběžné dráze produkují ohromná množství dat, která je třeba přenést na Zemi. V některých případech jde (nebo v blízké budoucnosti půjde) o množství těžko zpracovatelné současnými výpočetními metodami. Jak taková množství dat přenést na Zemi? Mají takové záplavy dat nějaký význam?

Přenos velkých objemů dat má široké pole využití - například v zábavním průmyslu jde o přenos digitálních filmů do kin. Plná digitalizace filmů by distributory osvobodila od nekonečných pásů celuloidu. Jde se o jeden z důvodů, proč zkoumat vysokorychlostní přenos dat.

Výzkumníci ESA mají méně zábavné důvody, proč přenášet velké objemy dat z vesmíru. Například v roce 2008 bude sonda Edington studovat "hvězdotřesení" a hledat extrasolární planety. Každých několik vteřin vygeneruje 70 MB snímek. Bohužel, spojení se Zemí je schopné přenést mnohem menší objem dat - přibližně 130 kilobytů za vteřinu. Fabio Favata, výzkumník projektu Edington k tomu říká "Víme, které hvězdy chceme pozorovat. Palubní počítač pošle na Zemi pouze informace vztahující se k hvězdám v pozorovacím programu a bude ignorovat tmavou oblohu mezi nimi. Tento přístup zmenší objem přenášených dat."

Čas od času je třeba přenést informace o celé obloze. Tento problém řeší pracovníci projektu Planck. Planck bude sledovat celou oblohu a zkoumat zbývající záření z Velkého třesku. Jan Tauber uvádí, jaký postup bude použit v tomto případě "Data je třeba přenášet chytře. Palubní počítač na sondě porovná napozorovaná data s predikcí počítačového modelu a přenese pouze rozdíl mezi těmito údaji. To povede k zmenšení objemu přenášených dat. Na Zemi se k přeneseným rozdílům připočítají údaje ze stejného modelu a tak získáme původní pozorování."

Na rok 2010 je plánováno vypuštění další družice - Gaia. Gaia bude produkovat velké objemy dat. Sonda bude zaznamenávat údaje o každém objektu, který se dostane do zorného pole přístrojů. Na Zemi se bude přenášet pouze malé okolí každého objektu. Komprese dat ještě sníží objem asi na pětinu.

Gaia bude produkovat ohromná množství dat - 1 petabyte, které budou vědci prohledávat a zkoumat. K tomuto úkolu je třeba vybudovat jeden z nejkomplikovanějších datových skladů v historii.

Takováto databáze bude mít mnoho dalších využití pro pozemské aplikace. Proč? Například Internet je jedna ohromná databáze. Techniky vyvinuté pro projekt Gaia umožní tvorbu lepších, rychlejších vyhledávacích nástrojů.

Poznámka

Na počátku třetího tisíciletí byl dokončen projekt čtení lidského genomu. Výsledná databáze zabírá 25GB. Databáze vytvořená Gaiou bude 40 000 krát větší.

Zdroj: ESA

Zajímavé odkazy:
More about Eddington
More about Planck
More about Gaia




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Stanice ISS nad jižním obzorem

Další informace »