Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Moje setkání s astronomií (4): Jakub Černý

Moje setkání s astronomií (4): Jakub Černý

Jakub Černý
Jakub Černý
Astronomie je obor tak pestrý, že i jeho malá část, malé odvětví může ovlivnit začínajícího hvězdáře a nechat jej při tom až do současna. Je navíc těžké uvěřit, že dalšího "hrdinu" našeho seriálu zasáhla vlna nadšení pro zvolený astronomický obor v už tak útlém věku, jak sám píše. Jaké bylo a je tedy to "osudové" hvězdářské odvětví Jakuba Černého?

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V současnosti už v plném proudu koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň CHW, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávané říjnové komety 103P Hartley.


Nevyřízené účty s kusem špinavého ledu

Je těžké říci, co byl můj astronomický začátek, protože s astronomií jsem se tak nějak setkával už od útlého mládí. Asi prvním kontaktem mého vědomí s vesmírným objektem bylo, když mi byly pouhé 4 roky. Tehdy jsem (asi z televize) zaslechl o jakési slavné Halleyově kometě. Toužil jsem ji vidět, ale ještě jsem netušil, že hledat kometu 4. magnitudy na denní obloze nebude ta správná cesta. Dodnes to beru tak, že mám s "Halleyovkou" nevyřízené účty (Takhle mi uletět? Že se nestydí!). Velkým krokem kupředu byl dalekohled z dětské stavebnice a s plastovými čočkami, který mi umožnil rozeznat, co je ta jasná hvězda, která mi už nějakou dobu jasně svítí oknem do pokoje. Udělal jsem takový svůj vlastní objev hodný samotného Galilea, objevil jsem totiž Jupiter i se čtyřmi měsíci a nějaký čas jsem se věnoval zakreslování jejich vzájemných pozic. Tou dobou mne zaujal nádherný seriál (a později kniha) "Okna vesmíru dokořán" v kombinaci s nádhernou obrázkovou encyklopedií "Obrazy z hlubin vesmíru". Po této ranné fázi u mne došlo k úpadku zájmu o astronomii, možná proto že pražská obloha v kombinaci s plastovým dalekohledem mi nemohla nabídnout více, než ten Jupiter.

Do jakési druhé fáze oživení, nebo snad čerstvého startu došlo v roce 1997, tehdy už mi bylo krásných 14 let a mou pozornost zaujala kometa Hale-Bopp. Přes to, že jsem kometu viděl pouze z Prahy mne neskutečně uchvátila a určila můj osud (snad doživotně?). Po návštěvě hvězdárny za kometou mi v ruce zbyla také hvězdářská ročenka, ve které jsem objevil mnoho dalších zajímavých komet v úchvatné rubrice napsané Vladimírem Znojilem. Postupně jsem se prokousal i k meteorům a také závěru s údaji o jakési Společnosti pro meziplanetární hmotu. Následné kroky vypadaly asi nějak takto, pořídil jsem si první dalekohled - 7.6 cm Newton, který mi vydržel až do roku 2004 a přihlásil jsem se do oné společnosti s tím, že chci pozorovat komety a meteory. Vladimír Znojil mi tehdy ještě po staru, korespondenčně, zaslal různé návody, hromadu disket s katalogem hvězd a poradil mi co a jak pozorovat. Nejprve jsem si vyzkoušel jaké je to pozorovat meteory pro International Meteor Organisation, za to na první odhad jasnosti komety pro International Comet Quarterly jsem si musel pořádně počkat (téměř rok od mého přihlášení do SMPH). "Moje první" byla kometa C/1998 P1 Williams, jasná nová kometa objevená z jižní polokoule, na kterou jsem musel čekat několik dramatických měsíců, než se objevila severně od Slunce.

Ač mne do této fáze dostala kometa, moje začátky astronoma amatéra patřily jednoznačně pozorování meteorů. Důvod byl jednoduchý, nepotřeboval jsem na ně dalekohled a nemusel jsem měsíce čekat, než se dostanou do mého dosahu. Ze začátku jsem pozoroval velice aktivně, ale paradoxně vše brzy ukončila sprška Leonid v listopadu 1999. Vidět (ač za polojasné oblohy) déšť meteorů s frekvencí přes 2000 za hodinu totiž člověka značně namlsá a při dalších pokusech o pozorování jsem se potýkal se značným problémem, prostě už to tak nelétalo a byla to nuda! Meteory postupně nahrazovaly komety, u kterých se situace s namlsáním naštěstí neopakovala a to ani v roce 2002 po jasné vlasatici Ikeya-Zhang. Kromě vlastního pozorování pro světové databáze jsem se také zajímal o fyziku komet a vzniku meteorických rojů. Toto téma se vlastně v posledních rocích stalo i mou specializací v rámci Společnosti pro meziplanetární hmotu. Kromě toho zacházejí mé aktivity také do péče o začínající pozorovatele. Tuto zodpovědnost jsem dobrovolně převzal po zesnulém Vladimíru Znojilovi, kterému mnoho vděčím za pomoc v začátcích a rád bych tak jeho úsilí vrátil novým pozorovatelům.

V současné době organizuji pozorovací kampaň Czech Hartley Watch, která má koordinovat pozorování amatérských pozorovatelů s profesionálními astronomy při příležitosti příznivého návratu Hartleyovy komety. Zároveň si v ní jakýkoliv nový pozorovatel může zkusit, jak se komety pozorují a je otevřena naprosto všem zájemcům, ne jen specializovaným amatérům. Tento projekt je navíc pilot dalším, větším projektům zaměřeným právě na rozvoj amatérské astronomie v ČR.

Jakub Černý


Fascinující svět komet a meteorů, osobnost Vladimíra Znojila a znovu ten fascinující svět komet. Zatímco jiní byli na začátku své cesty astronoma uchváceni pestrobarevnou nabídkou úkazů i objektů, Jakub Černý měl i při tak relativně "monotónním" výběru jasno. Budeme mu přát, aby si s "Halleyovkou" své účty nakonec vyřídil. A co jiní? Byli na to podobně? Dozvíte se v příštím díle.




O autorovi

Astronomické začátky

Nepravidelný seriál redakce astro.cz, v němž se můžete seznámit s tím, jak se mnozí známí i méně známí (především) čeští a slovenští astronomové k astronomii dostali. Můžete se tak přesvětdčit o tom, že hvězdářem může být skutečně každý. Stačí se zahledět do nebe...



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »