Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Moje setkání s astronomií (9): Štefan Kürti

Moje setkání s astronomií (9): Štefan Kürti

Štefan Kürti
Štefan Kürti
Snad každý z nás to zná - minimálně jednou v životě se octl na "pranýři", musel pro svou touhu dokázat, že je ten pravý, komu je souzeno dosáhnout na pomyslný pohár. Někdo z povinnosti, někdo z nadšení a touhy. Každý se jednou musel pokusit o vlastní úspěch v nějaké soutěži. Avšak ne každý se mermomocí hnal do soutěže vědomostní. Jakou je vlastně výjimkou a důkazem, že zdánlivý neúspěch vede v delším měřítku k prohloubení své vášně k astronomii, nám dnes o sobě poví Štefan Kürti.

Štefan Kürti (* 6. srpna 1960, Dunajská Streda, Slovensko) je amatérský slovenský astronom, který se věnuje především asteroidům. V rámci projektu FMO Spacewatch našel 3 blízkozemní planetky, prohledáváním archívních záběrů z palomarské observatoře identifikoval přes sto asteroidů a další objevil z noční oblohy přes dálkově ovládané teleskopy. Na jeho nárvh bylo pojmenováno několik planetek, jedna nese i jeho jméno. Spolupracuje s observatoří AGO v Modre (Slovensko) a též s Konkolyho observatoří na Piszkéstető (Maďarsko). Publikuje v časopise KOZMOS a svoje zkušenosti prezentuje na vlastní webové stránce www.skaw.sk. Na tomto portálu mj. představil české a slovenské objevitele komet; v současnu se věnuje seriálu rozhovorů, kde zpovídá úspěšné amatérské astronomy z celého světa.


V Říši hvězd a "Čo vieš o hviezdach?"

V druhej polovici 60-tych rokov chcel byť takmer každý chlapec kozmonautom, a ani ja som nebol výnimkou. Pristátie ľudí na Mesiaci spôsobilo, že som svoj pohľad zdvihol k oblohe a zamieril na nášho najbližšieho nebeského suseda. Impulzom neboli tie prvé výpravy, ale konkrétne let Apolla 17. V decembri 1972, v čase, keď sa doteraz posledná expedícia ľudí blížila k cieľu svojej cesty, ja som cestoval do Prahy. Otec ma tam vzal na výstavu, už si neviem vybaviť o čom tá výstava bola, ale tu sa začala moja cesta k astronómii.

Už ako dieťa som veľmi rád čítal - vždy a všade som sa zastavoval pri novinovom stánku a prezeral noviny a časopisy. V Prahe som takto natrafil na časopis "Říše hvězd", ktorý som potom vo vlaku so záujmom študoval po celú cestu domov. Bolo to zaujímavé čítanie, dovtedy som nič podobné nepoznal. Na moje naliehanie mi potom otec časopis predplatil. O niekoľko mesiacov neskôr som podobným spôsobom spoznal i slovenský časopis Kozmos, pribudol mi ďalší zdroj na čítanie. V tom čase sa blížila k Slnku kométa Kohoutek 1973 f, ktorú som síce nezahliadol, ale dychtivo som čítal všetko, čo sa o kométach popísalo.

Na jeseň roku 1974 som pri mojom obľúbenom novinovom stánku v Šamoríne, kde som vtedy navštevoval 9. ročník ZŠ, našiel plagát, kde vyhlasovali vedomostnú súťaž "Čo vieš o hviezdach?". Zaujalo ma to a veľmi som na tú súťaž túžil ísť. Prečo, to si už presne nepamätám, ale zrejme to bola hlavná výhra - astronomický ďalekohľad. Bol však jeden problém. Veková hranica bola od 15 rokov a ja som mal len 14. Keď otec videl ako ma to láka, vybral sa do Dunajskej Stredy, okresného mesta, kde sa súťaž konala a u organizátorov mi nakoniec vybavil "výnimku". Samotná súťaž bola v decembri a dovtedy sa bolo treba pripravovať. Organizátori mi poradili, aby som zašiel na astronomický krúžok na šamorínskom gymnáziu, kde sa zhodou okolností pripravovali i dvaja moji budúci súperi zo súťaže. Tieto stretnutia boli veľmi užitočné, rozšírili môj "astronomický" obzor. Konečne nadišiel očakávaný deň "D" a cestovali sme do okresného mesta. Celkovo sa zúčastnilo 8 súťažiacich a samozrejme všetci boli odo mňa o niekoľko rokov starší. Môj sused v lavici, Zsigmond Bödök, nakoniec súťaž vyhral a dotiahol to až do celoštátneho finále, kde skončil druhý.

Ja som veľmi úspešný nebol, skončil som na 5. mieste, v strede súťažného poľa. Otázky z kozmonautiky som hravo zvládol, ale zakopol som na otázkach z praktickej astronómie, moja znalosť súhvezdí bola slabá. Bol som však na seba hrdý, veď na chvoste súťažného poľa skončili starší a predsa len skúsenejší súperi. Súťaž mi ukázala, že o hviezdach zatiaľ až tak veľa neviem a stále je čo spoznávať. A tak som v tom pokračoval.

V niektorom čísle časopisu Kozmos bol návod na zhotovenie jednoduchého ďalekohľadu a cez prázdniny som si taký zhotovil. V júli 1975 som sa dopočul v rádiu, že nejaký Japonec objavil jasnú kométu a mala by byť viditeľná v súhvezdí Veľkého voza. Ten už som poznal a zamieril som tým smerom ďalekohľad. Našiel som jednu nevýraznú a rozmazanú "machuľu", ktorá na druhý deň bola o kúsok ďalej. To predsa nemôže byť hviezda! Na môj dotaz mi z hurbanovskej hvezdárne odpísali, že som pozoroval kométu Kobayashi-Berger-Milon 1975 h.

O pol roka neskôr, v januári 1976 časopis Říše hvězd uverejnil inzerát o predaji starších ročníkov Říši hvězd, z rokov 1943 - 1952. Neváhal som ani chvíľu a rozhodol som sa minúť na takýto astronomický poklad všetky svoje úspory z letnej brigády, niečo ešte doplatili rodičia. Keď došiel očakávaný balík z Prahy, bol som ten najšťastnejší človek na Zemi. V tom momente som definitívne vykročil na cestu spoznávania neznámej a čarovnej ríše hviezd, tej v tlačenej forme, ako i tej ktorá je za jasných nocí viditeľná nad našimi hlavami. Celé to ešte priklincovala začiatkom marca nádherná kométa West 1975 n, ktorá dominovala rannej oblohe nad východným obzorom. A aj keď kométa odletela, tie pohľady do neba ma chytili a už nepustili. Vznikla vášeň na celý život.

Postupne prišli astronomické tábory, vedenie astronomického krúžku, pribudol vlastný Newton 150. V druhej polovici 80-tych rokov nastal útlm a môj záujem sa na dlhé roky zúžil len na čítanie astronomických časopisov. "Veľký" návrat nastal v roku 2005 - kúpil som si Skywatcher 250/1200, neskôr pridal jednoduchú CCD kameru. Paradoxne som však začal "robiť" astronómiu cez internet - lovenie planétok, z čoho sa nakoniec vyvinula takmer každodenná rutina a čo viacerí asi poznajú zo stránky www.skaw.sk. Ale to už je úplne iná kapitola ...

Ak by bola dnes súťaž "Čo vieš o hviezdach?", určite by som neváhal a šiel tam znova. Svoje umiestnenie spred takmer 40 rokov by som snáď obhájil.

Štefan Kürti


Říše hvězd a soutěž - to byly ty impulsy. Ale jak vidíte, vedlo Štefana k jeho astronomické dráze také neutuchající nadšení po znalostech dychtivého mladíka. Nadšení, které neustalo a zarylo se v srdci na tom pravém místě. A jsou vlastně všichni budoucí hvězdáři při svých začátcích tak zapálení? Uvidíme v příštím díle...




O autorovi

Astronomické začátky

Nepravidelný seriál redakce astro.cz, v němž se můžete seznámit s tím, jak se mnozí známí i méně známí (především) čeští a slovenští astronomové k astronomii dostali. Můžete se tak přesvětdčit o tom, že hvězdářem může být skutečně každý. Stačí se zahledět do nebe...



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »