Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nebojte se kreslit planety

Nebojte se kreslit planety

Kresba číslo 3
Kresba číslo 3
V poslední době se planety, zejména Jupiter, dostaly po několika letech opět do popředí zájmu. Navíc se rozšířilo vlastnictví digitálních fotoaparátů a rychlejších počítačů, takže víc lidí používá i software na zpracování snímků. Též existují novější a lepší verze softwaru, než před pár lety. Proto i u nás se objevují úspěšní fotografové Jupiteru; jimi uveřejňované snímky jsou v mnoha případech podstatně kvalitnější než třeba v roce 2006.

Přibývá také lidí, kteří kreslí. Kreslením se člověk naučí mnohem kvalitněji vnímat to, co vidí. A to natolik kvalitně, že si umí udělat vlastní nezkreslenou představu o tom, co je vizuálně vidět, a nepodléhá zaběhnutým klišé. A kdyby vizuální pozorování (kreslení) planet nepřineslo astronomu-amatérovi víc, než to — i to je velké vítězství zdravého rozumu nad schématickou povrchností.

K napsání tohoto článku mě přivedlo nedávné zjištění, že i úplný začátečník, pokud k tomu má vlohy a je dobrý pozorovatel, může udělat velmi dobře vypadající, a přitom střízlivou (realistickou) kresbu Jupiteru (zejména kresba č. 4).

Níže přikládám porovnání kreseb tří pozorovatelů Jupiteru:


Kresba číslo 1
Kresba číslo 1
Petr Sklář, 15. 8. 2009, refraktor 102/1000, zv. 166x, seeing 5/10, čas 20:25 - 20:35 UT (jih dole, západ vlevo) — pozoruje planety od roku 2005
(zdroj: http://astronomy-sklarp.wz.cz)
Kresba číslo 2
Kresba číslo 2
Petr Sklář, 15. 8. 2009, refraktor 102/1000, zv. 166x, 250x, seeing 8-9/10, čas 22:50 - 23:05 UT (jih dole, západ vlevo) — pozoruje planety od roku 2005
(zdroj: http://astronomy-sklarp.wz.cz)
Kresba číslo 3
Kresba číslo 3
Lukáš Křivonožka, 18. 8. 2009, Newton 170/1200, zv. 130x, seeing 4/10, čas 22:53 - 23:05 UT (jih nahoře, západ vlevo) — pozoruje planety od roku 2009
Kresba číslo 4
Kresba číslo 4
Monika Chrástková, noc 19. - 20. 8. 2009, dalekohled TAL 100/1000, zv. 111x (okulár 9 mm; jih nahoře, západ vlevo) — podle všeho její první kresba.
(zdroj: http://moonulkin.blog.cz/0908/stare-hute-19-20-8-2009)

Je to individuální. Ne každý je kreslení planet schopen. Ale těší mě, že jsou lidé, kteří k tomu předpoklady mají, dokonce tak dobré, že i na jejich prvních kresbách je to patrné. Otázka samozřejmě je, jestli se v tom budou dále zdokonalovat — což závisí na tom, jestli je to bude bavit (protože amatér to dělá jen, když ho to baví).

Poznámka: Kresby jsou upraveny jednotným způsobem: černě ohraničeny, zploštění kotoučku upraveno na správné, tj. 1:1,04, velikost 300x300 pixelů, rovníkový průměr Jupiteru tvoří prostředních 80% délky.

Vizuální pozorovatele Marsu a Jupiteru sdružuje v České republice Česká skupina pozorovatelů planet, http://cspp.astro.cz, která programově navazuje na odkaz bývalé Planetární sekce České astronomické společnosti. Výše uvedené kresby uveřejnili autoři také na Astronomickém fóru, http://www.astro-forum.cz.

Zdroje a doporučené:
[1] Pozorujeme planety, Zdeněk Pokorný, Pavel Příhoda, Praha 1988
[2] Česká skupina pozorovatelů planet




O autorovi



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (5268) Cernohorsky

Snímek stopy planetky (5268) Cernohorsky Rozměry obrázku jsou 15 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka o efemeridové jasnosti 15.8 magnitudy se nacházela v souhvězdí Pegasa. Po obloze se pohybovala rychlostí 0.36 obloukové vteřiny za minutu ve vzdálenosti 1.121 au od Země a 2.014 au od Slunce. Objevil ji v roce 1971 dr. Luboš Kohoutek v Bergedorfu a pojmenoval ji po českém fyzikovi a pedagogovi Martinu Černohorském (nar. 1923), svém učiteli na Masarykově univerzitě. Autor snímku si považuje za čest, že na stejné univerzitě o více než dvacet let později, byl tehdy docent Černohorský i jeho vzdělavatelem.

Další informace »