Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Největší dalekohled světa bude s českou účastí

Největší dalekohled světa bude s českou účastí

Vlevo podepisuje generální ředitel Evropské jižní observatoře profesor Tim de Zeeuw, vpravo zástupce MŠMT Ing. Jan Marek, CSc., prostřední stojící je zástupce ČR v ESO profesor Jan Palouš z Astronomického ústavu AV ČR.
Vlevo podepisuje generální ředitel Evropské jižní observatoře profesor Tim de Zeeuw, vpravo zástupce MŠMT Ing. Jan Marek, CSc., prostřední stojící je zástupce ČR v ESO profesor Jan Palouš z Astronomického ústavu AV ČR.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, z pověření ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Josefa Dobeše, zastoupené ředitelem odboru mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji Ing. Janem Markem, CSc. a Evropská organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli (ESO) zastoupená jejím generálním ředitelem profesorem Timem de Zeeuw podepsaly dohodu ohledně splátkového kalendáře České republiky na Evropský extrémně velký dalekohled (E-ELT), a to v Praze dne 3. června 2011.

Z tiskové zprávy MŠMT ze 3. června 2011.

Česká republika se zavázala, že na vybudování E-ELT přispěje částkou 3 miliony €, což odpovídá procentuálnímu poměru, kterým ČR jako členský stát přispívá do rozpočtu ESO.

Podle slov prof. Tima de Zeeuwa je dohoda mezi MŠMT a ESO důležitým krokem na cestě k vybudování E-ELT, který bude největším dalekohledem na světě pro optickou a infračervenou oblast. E-ELT bude "největším okem do nebe" na světě. Uskutečněním projektu E-ELT si ESO udrží světové prvenství v astronomii provozované ze zemského povrchu.

E-ELT bude mít průměr primárního zrcadla 40 m, přičemž tak dokáže zachytit 15 krát více světla než doposud největší optické teleskopy. Neobyčejně rozšíří astrofyzikální znalosti a umožní podrobné zkoumání různých subjektů, včetně planet obíhajících cizí hvězdy, prvních objektů ve vesmíru, supermasivních černých děr i charakteristiky a rozložení temné hmoty a temné energie, které ve vesmíru dominují. Dalekohled bude vybudován v Chilské poušti Atacama, na 3060 m vysokém Cerro Armazones poblíž stávajících infrastruktur ESO. První pozorování by měla pomocí E-ELT být učiněna v roce 2022.

Podrobnosti o E-ELT naleznete na www.eso.org/public/teles-instr/e-elt.html.

ESO je mezivládní organizace, jejímž cílem je provádět špičkový astronomický výzkum včetně budování a rozvíjení observatoře vybavené technicky nejvyspělejšími přístroji pro astronomická pozorování. ČR se stala 13. členským státem ESO v roce 2007.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje v kanceláři Astronomického ústavu AV ČR v budově na Spořilově (v Praze) ve funkci PR a jako koordninátor akcí pro veřejnost na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - mimo členství ve výkonném výboru ČAS a v porotě České astrofotografie měsíce je především tiskový tajemník České astronomické společnosti.



12. vesmírný týden 2017

12. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 3. do 26. 3. 2017. Měsíc je ve fázi před novem. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstává planeta Mars a objevuje se jasný Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha nabízí kometu 41P ve Velkém voze. Z nabídky 100 pozorování tu máme zvířetníkové světlo. 20. března začíná astronomické jaro. 26. března se mění čas. Kosmonautika patří především startům raket. K ISS například poletí nákladní loď Cygnus nazvaná John Glenn.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jarní Mléčná Dráha z Probulova

Nikon d750 + 50mm nikon 1.8

Další informace »