Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Největší evropský sluneční dalekohled s podílem českých astronomů je dokončen

Největší evropský sluneční dalekohled s podílem českých astronomů je dokončen

Sluneční dalekohled GREGOR. Autor: Michal Sobotka
Sluneční dalekohled GREGOR.
Autor: Michal Sobotka
Po deseti letech vývoje, 21. května 2012, oficiálně spatří "první světlo" největší evropský sluneční dalekohled GREGOR postavený na Kanárských ostrovech.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. z 15. 5. 2012

Po deseti letech vývoje, 21. května 2012, oficiálně spatří "první světlo" největší evropský sluneční dalekohled GREGOR postavený na Kanárských ostrovech. Byl vybudován konsorciem tří německých astronomických institucí: Kiepenheuerova ústavu pro sluneční fyziku ve Freiburgu, Leibnizova astrofyzikálního ústavu v Postupimi a Ústavu Maxe Plancka pro výzkum Sluneční soustavy v Katlenburgu/Lindau ve spolupráci se španělským Instituto de Astrofísica de Canarias, Astrofyzikálním ústavem university v Göttingen a Astronomickým ústavem Akademie věd ČR v Ondřejově. Česká účast byla podpořena grantem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Sluneční dalekohled GREGOR. Autor: Michal Sobotka
Sluneční dalekohled GREGOR.
Autor: Michal Sobotka
Tento třetí největší sluneční dalekohled na světě, umístěný na španělské observatoři Teide na ostrově Tenerife s výbornými podmínkami pro pozorování, umožní slunečním fyzikům pozorovat na naší mateřské hvězdě jevy s dosud nevídaným rozlišením. Dostanou tak do ruky klíč k pochopení fyzikálních procesů nejen na Slunci, ale i na většině ostatních hvězd. Má to i praktický význam - sluneční aktivita ovlivňuje funkci umělých družic v kosmu a rozvodných sítí na Zemi a může je i poškodit. Naše znalosti o procesech na Slunci tak mohou pomoci vyhnout se nepříjemným a finančně nákladným haváriím energetiky a komunikací.

GREGOR je dalekohled o průměru 1,5 metru a je uzpůsoben k pozorování sluneční atmosféry ve viditelném a infračerveném světle. Díky svému velkému průměru a novému systému adaptivní optiky, který kompenzuje vliv chvění ovzduší, bude moci měřit teplotu, rychlost pohybu a magnetické pole objektů na Slunci, které mají rozměr pouhých 70 km. Je to jako bychom počítali nohy bleše, která je od nás kilometr daleko. Dalekohled se bude moci používat také k nočnímu pozorování jasných hvězd a sledovat, zda mají podobnou cyklickou aktivitu jako naše Slunce.

Sluneční dalekohled GREGOR. Autor: Michal Sobotka
Sluneční dalekohled GREGOR.
Autor: Michal Sobotka
Konstrukce dalekohledu GREGOR je otevřená a umožňuje, aby vítr ochlazoval zrcadla a další části přístroje. Proto byla klasická kopule nahrazena skládacím krytem ze speciální tkaniny, který při otevření umožní přirozené proudění vzduchu. Konstrukce dalekohledu musí tedy být velmi stabilní i při silných nárazech větru.

Hlavní zrcadlo je jedenapůlmetrový lehký žebrovaný kotouč ze sklokeramického materiálu, který se nedeformuje slunečním žárem. Na jeho zadní straně je složitý chladicí systém, který udržuje zrcadlo na teplotě okolí, aby v okolním vzduchu nevytvářelo rušivou turbulenci.

Z dalekohledu je světlo vedeno o patro níž do pozorovací místnosti, kde je analyzováno několika přístroji:

  • Zobrazovací systém vytváří obraz slunečního povrchu v různých vlnových délkách s velkým množstvím jemných detailů.
  • Úzkopásmový filtr umožňuje studovat vzájemné působení pohybujícího se plazmatu a magnetického pole i v těch nejmenších objektech ve sluneční atmosféře.
  • Spektrograf pro infračervené záření slouží k velmi přesnému měření magnetického pole a dalších fyzikálních parametrů.

Dalekohled GREGOR bude využívat široká mezinárodní komunita astronomů včetně našich. Můžeme se těšit, že přinese mnoho nových objevů a významně přispěje k pokroku světové i české sluneční fyziky.




O autorovi



12. vesmírný týden 2017

12. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 3. do 26. 3. 2017. Měsíc je ve fázi před novem. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstává planeta Mars a objevuje se jasný Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha nabízí kometu 41P ve Velkém voze. Z nabídky 100 pozorování tu máme zvířetníkové světlo. 20. března začíná astronomické jaro. 26. března se mění čas. Kosmonautika patří především startům raket. K ISS například poletí nákladní loď Cygnus nazvaná John Glenn.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jihozápadní obloha v Pardubicích

Ukázka toho, co lze ještě aktuálně zachytit na jihozápadní obloze (souhvězdí Býka, Blíženců,...). ISO: 1600, exp.: 2 min.

Další informace »