Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Největší radioteleskop LOFAR a superpočítač STELLA

Největší radioteleskop LOFAR a superpočítač STELLA

Stella.jpg
Jeden z nejvýkonnějších superpočítačů na světě bude zpracovávat data z radioteleskopu LOFAR (Low Frequency Array). Tento radioteleskop je určen k výzkumu procesu vzniku prvních hvězd ve vesmíru, ke studiu magnetického pole naší Galaxie a k případným objevům doposud neznámých zdrojů kosmického záření o vysokých energiích.

Místo jedné obří antény bude radioteleskop LOFAR sestaven z několika tisíc antén o malém průměru. Přijímané signály ze všech antén bude mít za úkol zpracovat nový superpočítač STELLA (Supercomputer Technology for Linked Lofar Applications), který bude umístěn v areálu University of Groningen. Tento počítač je neoficiálně označován jako třetí nejvýkonnější superpočítač na světě. Jedním z jeho úkolů bude vyhodnocování a zpracovávání rádiového záření o vlnové délce do 30 m.

Jedna z vrstev atmosféry, tzv. ionosféra, má negativní vliv na rádiové záření, přicházející z vesmíru. Projevuje se to "neostrostí" rádiového signálu. Aby byl získán nezkreslený signál, bude superpočítač STELLA modelovat poruchy a kompenzovat je v reálném čase, aby byl získán kvalitní a správný signál. To si vyžádá celý výkon superpočítače, který bude schopen provádět 27,4 biliónu operací za sekundu.

Antény pro příjem rádiového záření budou rozmístěny v oblasti o průměru 350 km se středem na severu Holandska. Navzájem budou propojeny sítí z optických vláken.

V současné době je instalováno pouze 100 antén z předpokládaného počtu 20 000 až 25 000. Další budou postupně instalovány a celá síť by měla být dokončena do tří let. LOFAR se tak stane nejcitlivějším radioteleskopem, který bude detekovat dlouhovlnné rádiové záření.

Jedním z hlavních úkolů radioteleskopu LOFAR je zjistit, co se dělo ve vesmíru v časovém okamžiku několik miliónů roků po velkém třesku. Astronomové se chtějí dozvědět, co vzniklo dříve: zda hvězdy či jiné neobyčejné objekty jako jsou například kvasary.

Prostřednictvím radioteleskopu LOFAR bude možné studovat vznik galaxií, mapovat strukturu magnetických polí galaxií včetně naší Galaxie a registrovat částice o mimořádně vysokých energiích, které bombardují zemskou atmosféru. Pozorování mohou také přispět k objasnění záhady původu kosmických paprsků.

Podobný radioteleskop s názvem LWA (Long Wavelenght Array) by mohl být v budoucnu postaven v Novém Mexiku.

Související článek: LOFAR - nový evropský radioteleskop.

Zdroj: spacenews.ru a tweakers.net
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/ 2015 V2 Johnson

10x3min; iso1600; Canon 400D; komora J.Drbohlav

Další informace »