Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Největší radioteleskop LOFAR a superpočítač STELLA

Největší radioteleskop LOFAR a superpočítač STELLA

Stella.jpg
Jeden z nejvýkonnějších superpočítačů na světě bude zpracovávat data z radioteleskopu LOFAR (Low Frequency Array). Tento radioteleskop je určen k výzkumu procesu vzniku prvních hvězd ve vesmíru, ke studiu magnetického pole naší Galaxie a k případným objevům doposud neznámých zdrojů kosmického záření o vysokých energiích.

Místo jedné obří antény bude radioteleskop LOFAR sestaven z několika tisíc antén o malém průměru. Přijímané signály ze všech antén bude mít za úkol zpracovat nový superpočítač STELLA (Supercomputer Technology for Linked Lofar Applications), který bude umístěn v areálu University of Groningen. Tento počítač je neoficiálně označován jako třetí nejvýkonnější superpočítač na světě. Jedním z jeho úkolů bude vyhodnocování a zpracovávání rádiového záření o vlnové délce do 30 m.

Jedna z vrstev atmosféry, tzv. ionosféra, má negativní vliv na rádiové záření, přicházející z vesmíru. Projevuje se to "neostrostí" rádiového signálu. Aby byl získán nezkreslený signál, bude superpočítač STELLA modelovat poruchy a kompenzovat je v reálném čase, aby byl získán kvalitní a správný signál. To si vyžádá celý výkon superpočítače, který bude schopen provádět 27,4 biliónu operací za sekundu.

Antény pro příjem rádiového záření budou rozmístěny v oblasti o průměru 350 km se středem na severu Holandska. Navzájem budou propojeny sítí z optických vláken.

V současné době je instalováno pouze 100 antén z předpokládaného počtu 20 000 až 25 000. Další budou postupně instalovány a celá síť by měla být dokončena do tří let. LOFAR se tak stane nejcitlivějším radioteleskopem, který bude detekovat dlouhovlnné rádiové záření.

Jedním z hlavních úkolů radioteleskopu LOFAR je zjistit, co se dělo ve vesmíru v časovém okamžiku několik miliónů roků po velkém třesku. Astronomové se chtějí dozvědět, co vzniklo dříve: zda hvězdy či jiné neobyčejné objekty jako jsou například kvasary.

Prostřednictvím radioteleskopu LOFAR bude možné studovat vznik galaxií, mapovat strukturu magnetických polí galaxií včetně naší Galaxie a registrovat částice o mimořádně vysokých energiích, které bombardují zemskou atmosféru. Pozorování mohou také přispět k objasnění záhady původu kosmických paprsků.

Podobný radioteleskop s názvem LWA (Long Wavelenght Array) by mohl být v budoucnu postaven v Novém Mexiku.

Související článek: LOFAR - nový evropský radioteleskop.

Zdroj: spacenews.ru a tweakers.net
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Ranní stopa stanice ISS a Jupiter nad jižním obzorem

Další informace »