Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)

Expedice 1966. Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966.
Autor: Archiv M. Šulce.
Po neúspěšném roku 1965 následoval zajímavější rok 1966, neboť byly uspořádány dvě celostátní expedice, z nichž první byla přímo velkolepá a druhá z hlediska pozorování debaklem, nicméně byla naplněna kulturním přínosem. V obou případech šlo ovšem o nezapomenutelný zážitek.

Ve dnech 5. až 21. srpna byla pod vedením Luboše Kohoutka, jemuž sekundoval Zdeněk Kvíz, uspořádána 12. celostátní expedice (19. dle BD) HABEŠVEX (HAvran - BEzovec - u Škriečkov - Vaďovský vrch -EXpedice). Velkolepost této akce spočívala v tom, že expedice byla 4-staniční, počasí bylo výborné a získaný materiál velmi četný. Vzhledem k tomu, že se mi podařilo nalézt Kohoutkovu závěrečnou zprávu, mám o ní dosti podrobné obecné informace. Na druhé straně znám její průběh jen ze stanice na Havranu a částečně z Vaďovského vrchu (o dění tam mi referovala B. Vašíková).

Málo čtenářů asi zná podrobný místopis Slovenska, proto v tabulce uvádím bližší údaje o stanicích.

 

Stanice

Vedoucí

Zem.  délka

Zem. šířka

Nadm. výška

st . min. vt.

st.  min.  vt.

        m

Bezovec

Kohoutek, Kvíz

17   58  08

48  40  08

      606

U Škriečkov

Mlejnek

17   38  22

48  47  56

      505

Vaďovský vrch

Znojil

17   45  15

48  45  17

      411

Havran

Šulc

17   52  46

48  34  05

      406

 

Programem expedice bylo studium atmosférických drah meteorů teleskopických, kromě toho na dvou stanicích se pozorovalo i vizuálně a fotograficky. Pořadatelem expedice byl Astronomický ústav ČSAV a ČAS, zastoupená na expedici p. Jindřichem Bělovským, zajišťujícím provoz a administrativu. Zvláštností bylo, že ze 38 účastníků byl jen jeden ze Slovenska - František Zloch, pozorující na Havranu.

Po příjezdu 5. 8. byli rozdělováni pozorovatelé na jednotlivé stanice, na Vaďovském vrchu byla homogenní, brněnská, sestava a byla tu také vztyčena vlajka brněnské MS - v modrém poli bílý duch.

6. 8. jsme na Havranu postavili stany a vybalovali zavazadla. Zdeněk Mikulášek, známý popularizátor zejména světa proměnných hvězd, se ujal vaření na mém „petrolejáku“ - vařil chutně, ale málo. Také jsme stavěli svislou anténu pro příjem časových signálů (při zapisování byla samozřejmostí sekundová přesnost) a další den ji stavěli znovu. Nakonec vyšlo najevo, že přijímá stejně dobře či špatně, když leží na zemi.

8. 8. jsme s J. Peterkou hledali pramen vody, leč jsme ho nenašli, třebaže jsme chodili okolo něj. (Později byl ovšem nalezen, vodu jsme pak nosili v mlékárenských konvích. Studánka měla kvalitní vodu, žili v ní blešivci a ploštěnky.) Přijela k nám návštěva pod vedením L. Kohoutka a kromě toho dva otravní myslivci požadující důkaz o povolení stanování. Kohoutek je dokázal uchlácholit. V noci pršelo.

9. 8. jsme se probudili v mokru, protože vojenský stan, v němž jsme bydleli, byl postaven chybně a na střeše vznikla nádrž vody, která propouštěla. Z. Mikulášek se zabýval opravou vařiče, jehož pumpička netěsnila; i uřízl kus kůže ze stanu a vyrobil těsnění. Odpoledne jsem šel nakoupit dvacet vajec, která jsem pak nesl v chlebníku na boku - vydrželo pochopitelně jen to jediné, které se již nemělo o co rozbít…

12. 8. při zpracování pozorování zjistil J. Peterka, že po 3 roky hlásil špatně poziční úhly meteorů, z čehož měl výčitky svědomí, pročež se mu nechtělo přepisovat protokoly a oměřovat zákresy. Večer jsme šli krást brambory na pole JRD (= Jednotné roľnické družstvo).

Expedice 1966. Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966.
Autor: Archiv M. Šulce.
13. 8. nás navštívily dvě brněnské meteorářky s gardedámou paní Tomisovou, které byl objektem zájmu V. Kyas a Z. Mikulášek. Doplatili na to, protože byli dámami vytěsnění ze stanu a museli spát pod širým nebem. Gardedáma byla jinak neuznalá, neboť dívkám nepovolila, aby nás vystřídaly v pozorování, resp. zapisování, po čemž jsme toužili, jsouce již po několika nocích unaveni.  Tuto noc se nám podařilo konečně zjistit původ tajemných zvuků (říkali jsme jim, že „si maník čistí zuby“) - vyluzoval je plšík lískový, ožírající větvičky keřů.

15. 8. v noci vypukla dosti děsná bouře, která nás částečně vytopila. Následkem toho se J. Peterka raději přestěhoval do skladiště přístrojů.

16. 8. přijel m. j. Zdeněk Kvíz a prováděl s magnetofonem měření v oboru fyziologické akustiky (odhad hladiny hlasitosti zvukového signálu). V průběhu dne jsem téměř osaměl a kopal jsem jámu pro kůl vojenského stanu, což v kamenitém podloží nešlo s pouhou polní lopatkou nejlépe…

17. 8. se projevilo vyčerpání z pozorování tím, že jsme si se Zděňkem Mikuláškem dělali naschvály (polévání pivem, obsypávání kaménky, sešívání nohavic atp.)

18. 8. v noci se při pozorování na horizontu blýskalo, až se zatáhlo, takže jsme bleskově sklízeli techniku, ale počasí bylo rychlejší - než jsme úklid dokončili, rozjasnilo se.

19. 8. si přijel L. Kohoutek pro protokoly, leč tyto nebyly připraveny, což bylo štěstí, protože při kontrole byly nalezeny chyby (patrně v odměrech), což mě dohnalo k velmi halasnému klnutí. O další zábavu se postaral J. Peterka, který seděl před petrolejovým vařičem s ucpanou tryskou a očekával, že se bez zásahu sama vyčistí, aby mohl umýt nádobí. Moji náladu to ještě vylepšilo…

21. 8. měla být v Piešťanech slavnostně zakončena expedice, ale sláva se nekonala, protože V. Znojil se svou partou vytahoval dvě hodiny nákladní auto z bahna, v důsledku čehož jeho naložení materiálem probíhalo až v noci, což s sebou neslo jisté potíže.

Z dalších zajímavostí lze zmínit potíže s kovovými židlemi, které byly poddimenzovány a soustavně se měnily v lehátka; i byly opakovaně na zemi našlapávány. Kupodivu na Znojilově stanici touto vadou netrpěly…

Znojilova skupina to měla od začátku těžší. 6. 8. ji nákladní auto vyložilo 2 km od cíle, který byl o 110 m výše. Všichni přenášeli materiál jen což, velké výkony prokazovala horolezkyně L. Benešová, 80 kg hmotný vojenský stan nesl J. Šilhán. Situace byla ztížena hledáním optimální cesty, protože mnohé byly slepé.

7. 8. stavěla parta stany, kopala stružky a odpadní jámy a pátrala po vodě. Lokalita se ukázala jako skvělá.

V dalších dnech kromě pozorování a přepisování protokolů bylo hlavní činností obstarávání proviantu. V tomto směru poskytli pomoc pastevci ovcí – mlékem.

L. Benešová, vybavena Pionýrem (50 cm3) fungovala jako motospojka a přijela se zprávou, že stanice U Škriečkov je produktivnější. To ovšem V. Znojil nestrpěl a druhou stanici překonal.

12. 8. došlo k malé přírodní katastrofě – v hlavním stanu se vyrojili mravenci. Insekticidy ve spreji tenkrát známy nebyly a Šilhánovy pokusy s mlácením větví do stanu byly zcela pomýlené. V pozdních nočních hodinách mravenci odletěli.

13. 8. parta podnikla výlet na hrad Čachtice bez zvláštních příhod. Události dalších dnů  už mi L. Vašíková nesdělila.

Celkově bylo pozorováno během 13 nocí, získáno 4670 zákresů teleskopických meteorů a 942 zákresů vizuálních meteorů. Kromě toho bylo pořízeno 5 fotografií meteorů.

Tento skvělý pozorovací materiál však čekal nepříjemný osud. Než garanti programu stačili materiál zpracovat, emigrovali v důsledku okupace vojsky Varšavské smlouvy - L. Kohoutek do Hamburgu, Z. Kvíz do Austrálie. Naštěstí se podařilo Kohoutkův zahraniční pobyt legalizovat, čímž mu byl umožněn písemný styk se Znojilem, jehož výsledkem byla dohoda, že L. Kohoutek se bude věnovat určování atmosférických drah a V. Znojil hledáním radiantů. Zda se Kohoutkovi podařilo materiál zpracovat a publikovat, mi není známo, v Hamburgu se totiž věnoval především planetárním mlhovinám a objevováním komet. V. Znojil naštěstí svůj vytčený úkol splnil v plném rozsahu.

Zcela odlišný průběh měla 13. celostátní expedice (20. dle BD) s názvem BABELEX (BÁječná BEzovecká  EXpedice na Leonidy), konaná na Bezovci ve dnech 13. - 20. listopadu 1966. Expedici vedl Z. Kvíz a J. Grygar. Zprávu o ní mi dodalo 5 účastníků. Účelem expedice bylo pozorování Leonid. Odborný výsledek expedice byl stejný, jako před rokem - totiž žádný. Bylo soustavně zataženo. Patrně to byla škoda, neboť v USA byl hodinový počet v maximu 72 tisíc (!) meteorů. Patrně ale při jasném počasí by stejně maximum, vzhledem k jeho krátkému trvání, stejně nebylo zachyceno.

Následkem toho nadměrný volný čas byl tráven různými hrami, především na vraha (při jejím konání jeden večer ztratila J. Rykrová boty a V. Kyasovi někdo rozbil hodinky) a výlety.

Výjimečně extrémní akci však podnikl J. Grygar: shromáždiv asi 7 osob, začal s nimi nacvičovat „operu“ Fialová záře nad Čackem. Většinu textů vytvořil sám, nicméně mu pomáhal amatérský klarinetista Z. Mikulášek a student hudební vědy V. Kyas (melodie ovšem převzali odjinud). Toto veledílo bylo také skutečně v poslední den expedice předvedeno a v pozdějších letech mělo reprízy.

Zde je na místě vysvětlit okolnosti vzniku „opery“. V 60. letech probíhala v Číně tzv. „kulturní revoluce“, což byla komunistická akce, avšak (nebo právě proto) s krajně špatnými průvodními jevy i výsledky, neboť to byl totální nesmysl. Poněvadž od r. 1960 byl Sovětský svaz (a tudíž i jeho satelity, vyjma Albánie a Rumunska) s Čínou ve při, bylo přípustné „kulturní revoluci“ kritizovat veřejně. Díky tomu mohla být „opera“, inspirovaná čínským blázněním, provozována.

Fotogalerie k expedici ze srpna 1966

Expedice 1966. Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966.
Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966. Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966.
Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966. Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966.
Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966. Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966.
Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966. Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966.
Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966. Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966.
Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966. Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966.
Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966. Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966.
Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966. Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966.
Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966. Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966.
Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966. Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966.
Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966. Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966.
Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966. Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966.
Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966. Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966.
Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966. Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966.
Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966. Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966.
Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966. Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966.
Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966. Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966.
Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966. Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966.
Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966. Autor: Archiv M. Šulce.
Expedice 1966.
Autor: Archiv M. Šulce.

Všechny díly:




Seriál

  1. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)
  2. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)
  3. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)
  4. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)
  5. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)
  6. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)
  7. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)
  8. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (8. díl)
  9. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)
  10. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)
  11. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)
  12. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)
  13. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (13. díl)
  14. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)
  15. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)
  16. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)
  17. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (17. díl)
  18. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)
  19. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)
  20. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)
  21. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)
  22. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (22. díl)
  23. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (23. díl)
  24. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (24., závěrečný, díl)
  25. Ještě o krmítku...


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Zdeněk Mikulášek, Luboš Kohoutek, Zdeněk Kvíz, Jiří Grygar, Meteorické expedice


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »