Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)

Z expedice 1974. Autor: Miroslav Šulc.
Z expedice 1974.
Autor: Miroslav Šulc.
Po sérii víceméně zdařilých až velmi zdařilých expedic od r. 1969 jsme se v Brně usnesli, že v r. 1974 se organizace expedice vzdáme, kromě toho ČAS neměla na expedici peníze. Iniciativu jsme přenechali slovenským organizacím – Slovenské astronomické společnosti, hvězdárně v Hurbanově a hvězdárně v B. Bystrici, které pod odborným vedením Dr. Porubčana z Bratislavy uspořádaly ve dnech 14. - 27. července 1974 18. celostátní meteorickou expedici STRESLOVEX (STREDOslovenská EXpedícia), (29. dle BD) zaměřenou na studium radiantů vizuálních sporadických meteorů.

Poznámka na úvod: Autorem všech fotografií je Zdeněk Štorek.

Byly zřízeny tři pozorovací stanice: Háj pri Luborči (asi 10 km západně od Lučence), Stará kopa (několik kilometrů JV od B. Bystrice) a Zbojská (v jižním výběžku N. Tater, asi 50 km východně od B. Bystrice). Metodou pozorování bylo zakreslování meteorů do gnómonických map. Brněnští pozorovatelé obsadili stanici u Zbojské.

Poněvadž jsem se expedice nezúčastnil, podali mi o ní zprávu Daniela Prokešová, Miroslav Sedláček, Zdeněk Štorek a Vladimír Znojil.

Brněnská výprava vyjela autobusem do B. Bystrice, kromě toho Jan Hollan vlastním terénním vozem GAZ (= Gorkijskij avtomobilnyj zavod; město Gorkij – dříve a nyní Nižnij Novgorod), nazývaným pro svůj stav „Železným šrotem“. Po cestě se Jarmila Zobačová věnovala mateřsky dvěma cizím dvojčatům. V B. Bystrici Zdeněk Mikulášek přibližně ukázal další cestu, skupina jela vlakem do Zbojské. Ze Zbojské přepravil skupinu J. Hollan na stanoviště. Po postavení stanů se objevil majitel louky a milostivě táboření povolil, nehodlaje louku síci.

15. 7. byl kopán „robertek“ a polívková jáma. Z Mikulášek přivezl odpoledne rozzuřeného Štěpána Paschkeho (čekal dvě hodiny na vlak), Zdeňka Štorka a Vladimíra Přibyla. Po postavení dalšího stanu šlo pár lidí házet „talířem“, obsadilo louku, což její majitel (přezdívaný „Kosienko“) odměnil řevem. Večer se pozorovalo, parta se rozdělila do dvou skupin, jimž veleli Š. Paschke a J. Hollan.

V noci na stanici  Zbojská dorazil Miroslav Sedláček a v totální tmě se pokusil najít tábor, vyřvávaje přitom heslo „Brno“. Nikdo se mu neozval, vrátil se tedy zpět na stanici. Dodatečně ráno zjistil při druhém pokusu, že v noci tábor v noci minul.

16. 7. ráno se schylovalo k dešti, Milan Fukar a Jiří Zobač, původně hledající padáčky od světlic střílených na vojenské střelnici, šli na pomoc rolníkům shrabujícím seno.  Vysloužili si 3 litry mléka přímo z vemene krávy. Dopoledne po zpracování přijeli lidé z Hurbanova a přidělili každému pozorovateli proti podpisu 200 Kčs na stravu, které Z. Mikulášek okamžitě všem zabavil. Odpoledne bylo vyplněno poslechem střelby ze samopalů a večer pozorováním barevných světlic. Noc byla pozorovací.

17. 7. zpracovávání a odpoledne četba knihy „Rodeo“ a opalování. Š. Paschke šel hledat vodu do potoka, narazil na vojenskou stráž a ta mu prozradila umístění studánky. Pak část lidí odešla na výlet po strašných kopcích k anténě vysílače, část Hollanovým autem do Tisovce. U antény stihla výletníky bouře.

18. 7. bylo ráno slunečno, ale schylovalo se k bouři. J. Hollan s dvěma lidmi odjel do Banské Bystrice. Těsně před bouří odešel Z. Štorek s V. Přibylem do Tisovce. Za deště odešly J. Zobačová a Marcela Rozsívalová z Brna ke splavu v plavkách; snad proto dostaly přezdívku „Viktorky“. Do tábora se vrátilo auto, které přivezlo Slovenky Evu a Elien (příjmení nebyla udána). J. Hollan a Z. Mikulášek jim věnovali nemírnou pozornost, dbajíce o jejich pohodlí. Odpoledne bylo vyplněno hrami. Noc byla zatažená.

19. 7. ráno vyšlo pět osob na nákup do Pȏlhory. Po cestě krmily psy zkaženým salámem. Při zpáteční cestě potkali lidi z Hurbanova, kteří dodali další peníze. Vzhledem k různým potravním nárokům pozorovatelů byly vytvořeny dvě stravovací skupiny - jedna s většími výdaji a méně vydatnou stravou (Mikuláškova), druhá šetrnější, ale se stravou vydatnější (Štorkova). Po obědě šli 4 lidé na nákup do Pȏlhory. Místní obyvatelka se s nimi v obchodě téměř porvala o čerstvý chléb, a tak zhrzeni šli nakoupit do hospody. J. Hollan, Z. Mikulášek a sourozenci Zobačovi jeli do Brezna, tam i zpět řídil Jiří Zobač, třebaže řidičský průkaz nevlastnil.

20. 7. byla odpoledne zorganizována „záchranná výprava“ pro Vladimíra Znojila, byly obsazeny všechny přilehlé vlakové stanice, v táboře zůstalo jen několik lidí, kteří tím pádem mohli zaznamenat příchod Znojila se dvěma kufry a slovy: „Volové, sloni a žirafy, proč mi nikdo nepřišel naproti?“ Pak se svlékl a minimálně oděn běhal po táboře. Oběd, pro něj nachystaný, však zůstal v autě a auto v Brezně, čekajíc na něj. Před pozorováním odešla 5-členná skupina na sběr hub, řada donesených byla podezřelá, i hlasovalo se o jejich poživatelnosti. Dvě muchomůrky červené byly zasazeny a M. Fukarem zalévány, aby povyrostly. V noci se pozorovalo.

21. 7. vstal V. Znojil již v 7 h a vzbudil J. Zobačovou, aby šla zpracovávat, neboť se den předtím zavázal, že oměří 100 zákresů. Práce byly ukončeny v 10 h. Pak odešel V. Znojil se sourozenci Zobačovými na Kľak. Cesta byla náročná zejména proto, že turistické značky na cestě nesouhlasily se značkami v mapě. Šlo se tedy spíše intuitivně. V. Znojil si navíc při zpáteční cestě 3x poranil kotník. V táboře se zatím při dalším zpracovávání zjistilo, že V. Znojil má zakresleno jen 8 meteorů z 9, a nevědělo se, který chybí. Jinak se hrál fotbal a volejbal a 6 lidí odejelo na nákup do Pȏlhory. Po návratu se pokoušel M. Fukar topit ve stanu kameny ohřátými u ohně. V noci byl učiněn pokus o pozorování, ale přecházela oblačnost a V. Znojil navíc usnul. Čtyři pozorovatelé ho v noci popichovali simulací pití rumu (šlo o slovkolu ředěnou vodou nalitou do láhve od rumu), což mělo obrovský úspěch. Trik pak odhalil V. Znojilovi M. Sedláček, přinutiv ho, aby se napil.

22. 7. ráno oměřil V. Znojil všechny zákresy. Skupina lidí vyšla na borůvky a vrátila se s plným kotlíkem; z borůvek byl večer vyroben puding. Celý den vál silný vítr, očekávala se vichřice a průtrž mračen. Nakonec se museli lidé ukrýt do stanů. Mezitím Z. Štorek a V. Přibyl podnikli výlet do B. Bystrice, zažili výluku na železniční trati s přepravou autobusy a déšť po další část cesty.  Pokoušeli se nalézt hvězdárnu, a když se jim to po nezměrném úsilí podařilo, zjistili, že je osobami neobsazená. V Bystrici a Brezně ještě hledali knihkupectví, leč marně. Byla zavřená.

23. 7. po zpracování vyjely 4 osoby autem do B. Bystrice, přičemž odvezly většinu potravin. Zbylí pozorovatelé z nelibosti zatarasili příjezdovou cestu pařezem s konzervou, zátaras byl dodatečně přeměněn na „bobří hráz“ z kmenů stromů a proutí. Odpoledne byla hrána hra na bobra, spočívající v pohazování 25-litrového kanystru s vodou. Bobrem byl jmenován ten, komu při hře prasknou kalhoty. M. Fukar byl jmenován dokonce „velkým bobrem“, neboť mu vzadu praskly kalhoty od pasu až dolů. Auto se vrátilo pozdě večer, hoši se v B. Bystrici nemohli odloučit od Evy a Elien. „Bobří“ hráz J. Hollana s autem velmi zaskočila, i hledal táborníky, patrně aby se pomstil. Ti ovšem byli všelijak ukryti.

24. 7. dva páry osob vyšly na výlety dvěma směry. Zbytek pobýval v táboře. Z. Mikulášek uvařil k obědu halušky.

25. 7. získali pozorovatelé od slovenského organizačního štábu po dřevěném pravítku, které si nechali od ostatních podepisovat, neboť se údajně k ničemu jinému nehodila. Tábor opustili definitivně Z. Štorek, V. Přibyl a M. Sedláček, jsouce odvezeni J. Hollanem a Z. Mikuláškem do B. Bystrice. Ti při návratu opět přivezli Evu a Elien. Evě se věnoval J. Hollan, ale Z. Mikulášek dal přednost J. Zobačové. Její bratr zatím vařil houby, které i po dvou hodinách zůstaly syrové; teprve pak se sháněl po příloze, i byl od vaření zahnán. Houby byly snědeny se špagetami. Večer začaly oslavy konce expedice s alkoholem. Poté, co V. Znojil vyřešil z hlavy špatně integrál přirozeného logaritmu x, byl uznán opilým, což dokázal dalším chováním. Elien vypila 4 dcl rumu a M. Rozsívalová musela následky toho po ní uklízet. Elien se stala se svou nehodou obětí péče J. Zobače. M. Fukar zkoušel Znojilův postřeh padajícím ešusem, který V. Znojil nedokázal zachytit. Pak se Z. Mikulášek s J. Zobačovou vydali do lesa hledat J. Zobače a Elien, ale neúspěšně. Při druhém pokusu se stali nezvěstnými i oni.

26. 7. šla D. Prokešová s Š. Paschkem hledat zmizelé, nalezena byla jen druhá dvojice, Hollan s Elien byl kdes. D. Prokešová a Š. Paschke podnikli další pokus, tentokrát úspěšně. Pak šli s dalšími lidmi pozorovat východ slunce, čekání trávili konzumací rumu. To nesvědčilo M. Fukarovi a J. Zobačovi, proto se v zájmu vystřízlivění začali fackovat za veselého povykování M. Rozsívalové. Ráno si dala M. Rozsívalová nad oheň sušit boty, což se zdařilo až do jejich shoření; taktéž dopadly ponožky Elien. Po probuzení lidí nastala likvidace tábora a během dopoledne všichni odcestovali.

Průběh událostí na dalších dvou stanicích, osazených „cizinci“ mi nebyl hlášen a nebyl tehdy ani předmětem mého zájmu. Ač na brněnské stanici činila pozorovací doba skupiny 18,5 h (jinde to mohlo být podobné), byl nakonec program expedice prohlášen za nesplněný.

Fotogalerie k expedici z léta 1974

Z expedice 1974. Autor: Miroslav Šulc.
Z expedice 1974.
Autor: Miroslav Šulc.
Z expedice 1974. Autor: Miroslav Šulc.
Z expedice 1974.
Autor: Miroslav Šulc.
Z expedice 1974. Autor: Miroslav Šulc.
Z expedice 1974.
Autor: Miroslav Šulc.
Z expedice 1974. Autor: Miroslav Šulc.
Z expedice 1974.
Autor: Miroslav Šulc.
Z expedice 1974. Autor: Miroslav Šulc.
Z expedice 1974.
Autor: Miroslav Šulc.
Z expedice 1974. Autor: Miroslav Šulc.
Z expedice 1974.
Autor: Miroslav Šulc.
Z expedice 1974. Autor: Miroslav Šulc.
Z expedice 1974.
Autor: Miroslav Šulc.
Z expedice 1974. Autor: Miroslav Šulc.
Z expedice 1974.
Autor: Miroslav Šulc.
Z expedice 1974. Autor: Miroslav Šulc.
Z expedice 1974.
Autor: Miroslav Šulc.
Z expedice 1974. Autor: Miroslav Šulc.
Z expedice 1974.
Autor: Miroslav Šulc.
Z expedice 1974. Autor: Miroslav Šulc.
Z expedice 1974.
Autor: Miroslav Šulc.
Z expedice 1974. Autor: Miroslav Šulc.
Z expedice 1974.
Autor: Miroslav Šulc.
Z expedice 1974. Autor: Miroslav Šulc.
Z expedice 1974.
Autor: Miroslav Šulc.

Všechny díly:




Seriál

  1. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)
  2. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)
  3. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)
  4. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)
  5. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)
  6. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)
  7. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)
  8. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (8. díl)
  9. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)
  10. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)
  11. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)
  12. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)
  13. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (13. díl)
  14. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)
  15. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)
  16. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)
  17. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (17. díl)
  18. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)
  19. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)
  20. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)
  21. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)
  22. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (22. díl)
  23. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (23. díl)
  24. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (24., závěrečný, díl)
  25. Ještě o krmítku...


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Vladimír Znojil, Zdeněk Mikulášek, Meteorické expedice


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »