Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)

Z meteorických expedic. Autor: Archiv Zdeňka Štorka.
Z meteorických expedic.
Autor: Archiv Zdeňka Štorka.
Po neúspěšné „slovenské“ expedici v r. 1974 byla na řadě česká strana, tedy ČAS, které však na expedici nebyly přiděleny prostředky, čímž si na Slovensku poškodila renomé. Organizace se proto ujala brněnská hvězdárna zastoupená jejím zaměstnancem a předsedou meteorické sekce Zdeňkem Mikuláškem (Vojtěch Nečas se pro těžké onemocnění musel předsednictví vzdát).

19. celostátní expedice (30. dle BD) konaná ve dnech 29.7. - 10. 8. 1975 byla nazvána KRAVINEX (skutečně podle exkrementů tura domácího, vyskytujících se na stanovišti) na místě zvaném Smrekovica, cca 15 km jihozápadně od Ružomberku. Jejím programem bylo určení strmosti funkce svítivosti meteorů s použitím metody „Jasánek“, což byl vynález Mikuláškův, spočívající v tom, že hvězdné velikosti srovnávacích hvězd v mapkách byly lineárně transformovány, aby se pozorovatelé nemohli ve svých odhadech ovlivňovat.

Expedice jsem se nezúčastnil (v červenci jsem řídil expedici v Úpici), zprávu o průběhu mi dodala Daniela Prokešová.

Z. Mikulášek pro den odjezdu 29. 7. vydal nařízení, že se brněnská skupina, vzhledem k množství zavazadel rozdělí na dvě podskupiny, které pojedou dvěma autobusy. Nestalo se tak, protože nepozorní pozorovatelé si nechali první z nich ujet. Všech 13 osob se muselo nacpat do druhého, místenkového.

V Banské Bystrici se výprava setkala s dalšími účastníky. Jan Hollan, Jaroslav Mazurkiewicz a Miroslav Sedláček odjeli s Danielem Očenášem a Petrem Zimnikovalem  (oba z B. Bystrice) stavět tábor. Ostatní čekali na nádraží na odvoz. Po čtyřhodinovém marném čekání se parta usnesla, že silní jedinci odjedou autobusem do Turecké, odtud lanovkou na hřeben pohoří a pak pěšky pohodlně 5 km do tábora.  Vyvolení „soumaři“ na sebe naložili vše, co mohli unést, a odjeli na stanici lanovky, aby zde zjistili, že ta už ukončila toho dne provoz. Překonávali tedy výškový rozdíl pěšky za vedení nezlomného Jindřicha Šilhána z Brna, nicméně slabší postupně „odpadali“, klnouce Mikuláškovi. Zbylí se doplahočili na místo tábora, které nemohli nalézt, protože nebyl postaven. Stavěli je tedy za svitu baterek, načež byli upozorněni, že místo je jen provizoriem.

Z meteorických expedic. Autor: Archiv Zdeňka Štorka.
Z meteorických expedic.
Autor: Archiv Zdeňka Štorka.
30. 7. po budíčku vyhlášeném Robertem Polloczkem z Brna bylo zjištěno, že místo určené pro tábor je pokryto výše zmíněnými exkrementy, které byly pod vedením J. Šilhána (pocházejícího z vesnice) pilně odstraňovány. Pak byly ve zběsilém tempu stavěny stany a kopány sociálně-hygienické jámy. Poté byla provedena instruktáž o pozorování, z níž si nikdo nedělal poznámky k velké nelibosti instruktora. - Přes den si lidé hráli s „talířem“ a chodili na různé výlety po okolí. Vzhledem k večerní úplné oblačnosti seděli lidé u ohně, zpívajíce a vzpomínajíce, jiní hráli taroky a někteří utvořili páry. Počet přítomných byl odhadnut na 25.

31. 7. bylo sestaveno pět stravovacích skupin, z nich jedna čistě slovenská. Nato byly sepsány požadavky na nákup, na nějž odjel D. Očenáš s P. Zimnikovalem. Den byl vyplněn vařením a jídlem, večer se začalo pozorovat, a to až do půlnoci, kdy se zatáhlo.

1. 8. přijel Vladimír Znojil a několik dalších osob včetně Milana Litavského. Navečer, za soumraku, byl tábor napaden stádem krav, procházejících netečně kolem ječících majitelů stanů, chránících je vlastními těly před zničením. Krávy byly zahnány až rachotem nádobí (podle Z. Mikuláška divokou gestikulací napadených). V noci bylo zataženo a zima. Lidé se bavili m.j. překládáním českých písniček do slovenštiny a naopak, až si oba jazyky popletli.

2. 8. v 10 h Z. Mikulášek s dalšími zpracovávali 10 kg masa na guláš, který byl hotov v 15 h. Mezitím Jaroslav Mazurkiewicz z Brna, Vlastimil Neliba a Jiří Beran (oba z Kladna), podniknuvší s J. Šilhánem výlet, z hladu a žízně žvýkali mech. Výletníci (i jiní) promokli a do večera se sušili u ohně. Přijel mokrý D. Očenáš s taktéž mokrou manželkou, která se ihned ujala ženských prací.  Rozjasnilo se v 23 h.

3. 8. se probudil tábor do deště a nimbostratu, valícího se celý den táborem. Přesto se několik lidí vydalo na borůvky za účelem přípravy pudingu. K večeru se dva pozorovatelé vydali pro Helenu Novákovou, přijíždějící z Jugoslávie a podle toho oblečenou, což oba předvídali a přivezli jí kožich. Stratus nevymizel, a tak se nepozorovalo.

Z meteorických expedic. Autor: Archiv Zdeňka Štorka.
Z meteorických expedic.
Autor: Archiv Zdeňka Štorka.
4. 8. nebylo počasí o nic lepší. Odcestoval J. Šilhán. Oběd připravoval J. Mazurkiewicz, kterým vzal za vděk snad jen M. Sedláček, jehož Z. Mikulášek zapomněl nakrmit, takže postižený pobíhal po skupinách a žebral o jídlo. Večer byla příprava na pozorování, někteří pozorovatelé si přes Mikuláškovo varování nepodložili nohy stativů kameny, zabořili je do země a pak je nemohli vytáhnout. Příprava skončila zatažením oblohy, D. Očenáš s P.  Zimnikovalem se pak zabývali fotografováním blesků. O půlnoci se dalo do deště, na což bylo reagováno zpěvem nemravných písniček. Byly podány návrhy na přemístění expedice na jiné stanoviště.

5. 8. Expedici opustil V. Neliba. V. Znojil podnikl s několika osobami výlet na Ostriedok. Večer se vyjasnilo, tudíž se i pozorovalo se závratnými frekvencemi, V. Znojil nahlásil za noc 130 meteorů, čímž přiváděl zapisovatelku H. Novákovou k šílenství.

6. 8. vyhlásil Mikulášek budíček v 10 h a začalo se zpracovávat. J. Žižka obtěžoval R. Polloczka dotazy, kterak zakódovat růžovou barvu meteorů, již mu v noci nahlásil a tento mu zase dohlašoval hvězdné velikosti meteorů, jež zapomněl nahlásit v noci! D. Prokešová se ujala přípravy oběda, ale musela toho nechat poté, co zanořila ruce do těsta, čímž byla vyřazena s další činnosti a těsto jí muselo být seškrabováno s rukou nožem. Knedlíky dělal někdo jiný a Mikulášek o nich prohlašoval, že mu tvarem připomínají měsíce Marsu. Večer při přípravě na pozorování vznikla bitka o židle, ale zbytečně, ježto se zatáhlo.

7. 8. navštívil expedici pan Chromek z B. Bystrice (pravděpodobně ředitel musea). V poledne vařil J. Žižka pod vedením Z. Mikuláška rýži v poměru 2 díly vody na 1 díl rýže a jeho šéf měl chuť ho insultovat. Večer se znovu lidé „porvali“ o židle na pozorování; při pozorování vál silný vítr, takže pozorovatelé slzeli.

8. 8. po 3 h. ráno se řešily problémy kolem expedice, někteří pozorovatelé ani nešli spát a čekali na východ slunce. Po budíčku svolal Z. Mikulášek schůzi, na níž hovořil o problémech pozorování a osočil V. Znojila ze špatné pozorovací morálky (sic!). Poté se pracovávalo a vzhledem k množství práce zakázal Z. Mikulášek podnikat výlety. Odpoledne navštívil expedici význačný brněnský amatér, elektronik, Ing. Karel Jehlička s družkou, která po spatření hory špinavého nádobí se vrhla na jeho umývání. Noc byla pozorovací.

9. 8. se stal objektem všeobecného zájmu V. Znojil, když meteoru, spatřenému všemi skupinami a oceněnému (po redukci) na 5 - 5,5 mag. přisoudil svůj odhad 9,3 mag. dokládaje to tvrzením, že je to v rámci povolené odchylky. Odpoledne začalo částečné bourání stanů. Noc byla pozorovací, o půlnoci byl vyhlášen její konec.

10. 8. byl zrušen tábor a lidé odcestovali do svých domovů. Brněnská výprava měla v autobusu četné zážitky, založené na faktu, že D. Prokešová ve snaze nakrmit H. Novákovou otevřela jakousi konzervu, v níž byl přebytečný olej, tudíž ho vylila z okna a ten místo na silnici vytekl na okno. J. Hollan ho pak stíral prstem a požíval (měl již zkušenosti z tábora, kde pozřel bez následků 1 dcl stolního oleje, zbytkem neúmyslně polil V. Znojilovi hlavu).  H. Nováková postrádala peněženku s 800 Kčs, naštěstí ji nalezla. V závěru se vedly diskuse o špíně, kterou byli pozorovatelé pokryti.

Fotografický materiál z expedice, pokud vůbec existuje, je mi nedostupný. Přiložené fotografie jsou z jiných akcí a pocházejí z galerie Zdeňka Štorka. Základní statistiky o pozorovací aktivitě mi dodány nebyly. O tom, co se stalo s nepozorovaným materiálem, nemám tušení. V Brně jsme se v tomto období zabývali zpracováváním materiálů z expedic 1972 a 1973. Domnívám se, že ani autor programu s ním nic dále nepodnikl.

Poznámka: Rukopis kroniky expedice mi zaslaly H. Nováková a D. Prokešová dopisem s adresou: Vážený pan profesor a meteorář, Česká Kubice 58, okr. Domažlice. Poněvadž jsem se v době doručení dopisu nalézal v Brně, přeškrtla poštmistrová  v Č. K. název lokality a připsala: Doležalova 5, Brno. Dopis mi byl, kupodivu, dopraven.

Errata: V důsledku nedorozumění mezi mnou a redakcí mi bylo proti skutečnosti přisouzeno autorství fotografií v 19. a 20. dílu tohoto seriálu. Uveřejněné fotografie pocházejí z galerie p. Zdeňka Štorka s jeho laskavým svolením (stejně jako v předcházejících dílech) a ve většině případů je jejich autorem on. Poněvadž u některých fotografií uveřejněných v seriálu mi nebyl autor znám, neuváděl jsem z vlastní iniciativy, až na výjimky, autora fotografií obecně. Skutečnému autorovi se tímto omlouvám.

Všechny díly:




Seriál

  1. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)
  2. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)
  3. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)
  4. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)
  5. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)
  6. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)
  7. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)
  8. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (8. díl)
  9. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)
  10. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)
  11. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)
  12. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)
  13. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (13. díl)
  14. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)
  15. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)
  16. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)
  17. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (17. díl)
  18. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)
  19. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)
  20. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)
  21. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)
  22. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (22. díl)
  23. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (23. díl)
  24. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (24., závěrečný, díl)
  25. Ještě o krmítku...


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Zdeněk Mikulášek, Vladimír Znojil, Meteorické expedice


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »