Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ohlédnutí za legendárními expedicemi (24., závěrečný, díl)

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (24., závěrečný, díl)

Z expedic mezi lety 1978 - 1980. Autor: Archiv Zdeňka Štorka.
Z expedic mezi lety 1978 - 1980.
Autor: Archiv Zdeňka Štorka.
Jak bylo v předešlém díle zmíněno, zápis z expedice z r. 1978 byl obsažen v 9. dílu kroniky meteorické sekce při Hvězdárně a planetáriu M. K. v Brně, jenž se stal nezvěstným v Újezdě u Brna. Další díly už neexistují; tedy vše, co mohu o dalších expedicích napsat, je získáno z oficiálních zpráv a soukromých sdělení, částečně z vlastních vzpomínek. Literaturu vycházející na Slovensku (Kozmos) jsem nesledoval.

Z expedic mezi lety 1978 - 1980. Autor: Archiv Zdeňka Štorka.
Z expedic mezi lety 1978 - 1980.
Autor: Archiv Zdeňka Štorka.
V r. 1979 podal zprávu v Říši hvězd Zdeněk Mikulášek o 22. CME INOVEX (INOVecká EXpedice), 33. dle BD, jež se konala opět na Slovensku pod úpatím Velkého Inovce ve dnech 28. 7. - 19. 8. Jejím programem, navrženým V. Znojilem, bylo pozorování komplexu meteorického roje Cygnid, a to vizuálně a teleskopicky s použitím zakreslování meteorů do mapek (pozorovatelé vizuální zakreslovali do kopií Gnómonického atlasu). Použitými dalekohledy byly „dělostřelecké“ binary 10x80 (případně i jiný typ). Pozorovaná oblast se nacházela „nad“ předpokládanými radianty komplexu rojů pro snadnější rozlišení meteorů rojových od sporadických, které létají převážně „dolů“.

Expedice, vedené Z. Mikuláškem, se zúčastnilo 36 pozorovatelů z českých zemí i Slovenska, z nich asi polovina byla na celostátní expedici poprvé, i když již měla většinou předběžné zkušenosti s pozorováním na domácích stanicích. Nicméně se noví pozorovatelé rychle zapracovali. V plánu bylo pozorovat po dobu 11 nocí, z nichž využitých bylo 8, což svědčí o skvělém počasí v této oblasti. Však také bylo získáno 4472 zákresů meteorů, z toho 1994 zákresů bylo o meteorech viděných více pozorovateli.

Jako obvykle jsme byli rozděleni do stravovacích skupin po 6 lidech, které se kryly se skupinami pozorovacími. Kromě základního zpracování, t.j. přepisu protokolů načisto včetně numerického zakódování hlášených údajů a souřadnic zákresů (to si vyžadovala úroveň tehdejší výpočetní techniky) nás Z. Mikulášek přinutil vyhotovit i další statistiky, zejména grafy závislostí počtu meteorů na hvězdné velikosti, což nebývalo na expedicích zvykem. Důvodem této mimořádné aktivity byla očekávaná návštěva ředitele brněnské hvězdárny Ing. Josefa Kohouta, který si přijel ověřit, jak je plněn výchovný program expedice, na jejímž uspořádání se „Brno“ finančně podílelo (připomínám, že lidové hvězdárny dostávaly prostředky především na vzdělávání a výchovu amatérů, ne na výzkum) s Krajskou hvězdárnou v B. Bystrici.

Organizačně byla expedice perfektně zvládnutá přes potíže s přísunem potravin i vody a s drobnými meziosobními problémy.

Třebaže jsem se expedice zúčastnil, nemohu podat další informace o jejím průběhu, neboť poznámky jsem si nedělal, a jediné, na co si ještě vzpomínám, byla má pomoc slečně učitelce Juliáně Merešové (ženě s postavou modelky), rozšiřující si kvalifikaci, s řešením příkladů z analytické mechaniky.

Přestože expedice poskytla rozsáhlý a kvalitní materiál, nebyl zřejmě tento zpracován, natož publikován, z důvodů uvedených v předešlém dílu.

Z expedic mezi lety 1978 - 1980. Autor: Archiv Zdeňka Štorka.
Z expedic mezi lety 1978 - 1980.
Autor: Archiv Zdeňka Štorka.
V témže ročníku Říše hvězd podal Z. Mikulášek zprávu o 23. CME (34. dle BD) Q-PADEX. Název expedice vznikl od jména psa Quenta - černého labradora patřícího Vojtěchu Nečasovi – a faktu, že pozorovatel Zdeněk (Mikulášek?) v noci spadl z vyvýšeného místa do hlubiny a pochroumal si žebra (tak pravil Jan Hollan). Expedice se konala opět pod úpatím Velkého Inovce ve dnech 16. - 29. 7. 1979. Jako předešlý rok i tentokrát ji pořádala HaP MK v Brně ve spolupráci KH v B. Bystrici. Metoda pozorování byla identická s metodou použitou v r. 1978, studovány byly vybrané meteorické roje. Přítomno bylo 37 osob z 10 plánovaných pozorovacích nocí jich bylo využito 7, v důsledku toho získaný materiál byl o něco méně bohatý než v předchozím roce – 3146 zákresů, z nich  1311 bylo registrováno více pozorovateli. Na rozdíl od předchozího roku uvedl Z. Mikulášek ve zprávě, že data byla naděrována na děrnou pásku. Dále zpracována však patrně nebyla, natož publikována. Organizačně byla expedice zvládnuta stejně kvalitně a za stejných problémů jako v r. 1978 pod vedením Vladimíra Znojila.

O 24. CME (35 dle BD), konané v srpnu 1980 zvané KVAGRANEX je v české literatuře jen nepatrná zmínka v Říši hvězd 1981 ode mne. Hlavním organizátorem expedice byla tentokrát slovenská strana, expedici vedl Miroslav Znášik. Název expedice, podle J. Hollana, vznikl ze slova Kvakoš, což se však netýkalo známého nočního ptáka, nýbrž Miroslava Zajdáka, tehdejšího předsedy MS při HaP MK v Brně, a dále z faktu, že poblíž stanoviště protékal potok, v němž jsme rýžovali minerály granát a opál.

Z expedic mezi lety 1978 - 1980. Autor: Archiv Zdeňka Štorka.
Z expedic mezi lety 1978 - 1980.
Autor: Archiv Zdeňka Štorka.
Programem expedice bylo zjištění barevných indexů B-V teleskopických meteorů. Neexistence zápisu neumožňuje určit počet pozorovatelů ani pozorovací čas, získaný materiál byl ale dosti četný. Na expedici jsem byl přítomen jen týden a pamatuji si dvě skutečnosti. Jednak to, že tábor byl situován v lese, cesta k pozorovacímu stanovišti byla lemována brněnskými petrolejkami „formankami“ a dále to, že použité modré filtry, nasazované do okulárů dalekohledů (odkudsi vypůjčené), měly nápadně dobrou propustnost (v porovnání s těmi, kterých bylo použito v r. 1963 v Ondřejově). Zato si dobře pamatuji, že expedice měla velmi tragikomickou dohru. Na následných meteorických seminářích v Brně podal M. Znášik tři zprávy. První byla o zdárném průběhu expedice, druhá o zdárném průběhu zpracování, z něhož prozatím vyplynulo, že meteory mají barevný index, a třetí, v níž referoval, že po ověření spektrální charakteristiky použitých filtrů bylo zjištěno (oproti údajům „půjčitele“), že maximum propustnosti mají u 500 nm, tudíž „kopírují“ spektrální citlivost tyčinek sítnice oka; jinak řečeno - „s filtry jako bez filtrů“ – a není co počítat. Nadějná akce tak byla odborně opět neúspěšná.

O 25. CME (36. dle BD) bližší informace naopak máme, zveřejnila je r. 1983 v Kosmických rozhledech Helena Nováková. Expedice zůstala, tak, jako i další, nepojmenovaná, což svědčí o tom, že se mezi pozorovateli už vytrácel expediční étos. Expedici pod vedením Vladimíra Znojila pořádala opět brněnská hvězdárna ve spolupráci s hvězdárnou banskobystrickou. Programem byl výzkum apexového a toroidálního proudu meteorů. Za tímto účelem byly zřízeny tři stanice poblíž Lučence: Borovina, Gortva a Luboriečka . Tyto vytvářely přibližně rovnostranný trojúhelník s délkou strany kolem 35 km. Obsazeny byly 40 pozorovateli (23 z českých zemí, 17 ze Slovenska.) Na každé stanici byly dvě skupiny pozorovatelů, používajících dalekohledy 10x80 a 12x60 (tzv. malé Somety, které patrně byly původně příslušenstvím dálkoměrů PVO). Na Luboriečce byla navíc skupina pozorovatelů vizuálních. V době od 15. do 29. 7. bylo během 9 až 11 jasných nocí získáno 4567 zákresů, z toho 160 společných mezi stanicemi. Na níže položených stanicích byly problémy vzniklé stabilním zvrstvením atmosféry s přítomnosti prachu z polí.

Zda byl napozorovaný materiál zpracován, mi není známo. Vzhledem k tomu, že V. Znojil v 80. letech publikoval souhrnnou práci o teleskopických meteorických rojích (na základě souhrnu dat z více expedic), považuji za pravděpodobné, že do ní zahrnul i data z této expedice.

Z expedic mezi lety 1978 - 1980. Autor: Archiv Zdeňka Štorka.
Z expedic mezi lety 1978 - 1980.
Autor: Archiv Zdeňka Štorka.
Zbývá se zmínit o posledních dvou expedicích, o nichž v české časopisecké literatuře už nepadla zmínka. V r. 1983 byla uspořádána 26. CME (37. dle BD) na základně Čeljenec-Borovina. Pořadateli byly opět brněnská a banskobystrická hvězdárna, vedoucími V. Znojil a J. Hollan (tehdy již zaměstnanec brněnské hvězdárny). Programem bylo vyhledávání radiantů teleskopických meteorů a studium antiapexového proudu. Další údaje o expedici, o níž mi podal ústní zprávu Ivo Míček (současný předseda Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu ČAS), mi nejsou známé.

V r. 1984 brněnská MS uspořádala 27. CME (38. dle BD) na základně Stará Huta-Detva opět s programem studia radiantů teleskopických meteorů, vedenou V. Znojilem a J. Hollanem. Zprávu o ní jsem získal od J. Hollana a Vlastimila Bílka bez podrobnějších údajů. Domnívám se, že tyto dvě poslední expedice zůstaly nezpracované.

Čtenář, který není pamětníkem, si může položit otázku, proč byly expedice pořádané v posledním desetiletí popsaného období nezpracované. Částečně jsem na to odpověděl v předchozích dílech. Podrobnější zdůvodnění by si vyžádalo samostatný článek, který by snad byl zajímavý z hlediska novodobé astronomické historie, ale nezapadl by pojetím do tohoto seriálu. Mně osobně (a patrně i dalším účastníkům událostí v Brně) je známa řada důvodů, proč se tak stalo, a musím se trochu bránit pokušení, abych se o nich zde nerozepsal. Každopádně však lze konstatovat, že popsané 29-leté období je slavnou dobou československé amatérské meteorické astronomie a díky píli i neutuchající snaze o podrobný záznam z většiny z nich jen tak snadno nezapadne v propadlišti dějin.

V samotném závěru bych nesmírně rád poděkoval všem, s nimiž jsem strávil tato krásná léta života pod noční oblohou. Všem, kteří byli (i nebyli) v mých memoárech zmíněni, všem účastníkům expedic. Někteří z nich již bohužel nejsou mezi námi, někteří uspěli na zcela jiném poli astronomie a někteří jen tiše vzpomínají, ačkoliv se astronomii již později nevěnovali. Děkuji rovněž České astronomické společnosti, zvláště kolegovi Bc. Petru Horálkovi, za možnost vydávání tohoto seriálu, který shrnul jedno z nejvýznamnějších období poválečné české astronomie. Mnoho účastníků těchto událostí navázalo dodnes trvající přátelství a z nich plynoucí aktivity, nebo na základě jejich prožitků volilo další studium a profesi. Někteří čtenáři, které jsem předtím neznal, se mnou navázali kontakt. Děkuji i kamarádu Zdeňku Štorkovi (ovšem nejen jemu) za poskytnutí bohatého fotografického materiálu k jednotlivým dílům memoárů. A pochopitelně děkuji všem čtenářům Astro.cz za přízeň při vydávání tohoto seriálu.

Ke stažení: Seznam všech meteorických expedic mezi lety 1955 - 1984 (soubor MS Excel, 34 kB)

Všechny díly:




Seriál

  1. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)
  2. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)
  3. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)
  4. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)
  5. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)
  6. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)
  7. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)
  8. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (8. díl)
  9. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)
  10. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)
  11. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)
  12. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)
  13. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (13. díl)
  14. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)
  15. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)
  16. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)
  17. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (17. díl)
  18. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)
  19. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)
  20. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)
  21. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)
  22. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (22. díl)
  23. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (23. díl)
  24. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (24., závěrečný, díl)
  25. Ještě o krmítku...


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »