Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)

Z expedic v roce 1960. Autor: Archiv J. Mikuška.
Z expedic v roce 1960.
Autor: Archiv J. Mikuška.
V předešlém dílu byla popsána jediná expedice v roce 1959, méně úspěšná. Následující rok 1960 byl úspěšnější, byly uspořádány expedice dvě, jedna brněnská, která se nevyvedla, a další celostátní, ta dopadla perfektně.

Z expedic v roce 1960. Autor: Archiv J. Mikuška.
Z expedic v roce 1960.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Z expedic v roce 1960. Autor: Archiv J. Mikuška.
Z expedic v roce 1960.
Autor: Archiv J. Mikuška.
10. expedicí dle BD byla LYMEX (Lyridy-Mohelno-expedice) konaná ve dnech 19. - 23. dubna 1960 a jak bylo výše zmíněno, byla to zcela záležitost meteorické sekce při OLH v Brně. Expedici vedl předseda MS Jiří Sedláček a dalšími účastníky byli Jan Čermák, Hana Káňová, Petr Konečný, Eleonora Schmidtová (zaměstnankyně OLH), Jindřich Slimáček, Milan Škoda, Miroslav Šulc a Richard Tichý.

19. dubna v 16 h 30 min jsme vyjeli autobusem se strašnou spoustou materiálu, jako byla lehátka a ráfky od kola (ty sloužily k vymezení zorného pole) do Mohelna, kde jsme se ubytovali v objektu, jehož primární účel si již nepamatuji.  Po ubytování jsme šli vybírat pozorovací stanoviště ke kaňonu řeky Jihlavky zvanému Čertův ocas. Nástup na pozorování byl ve 22 h 30 min, a protože montáž ráfků nám trvala 90 min., začali jsme pozorovat až po půlnoci. S ostatními pozorovacími nocemi to vypadalo podobně, protože pozorování byla přerušena oblačností.

Z expedic v roce 1960. Autor: Archiv J. Mikuška.
Z expedic v roce 1960.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Z expedic v roce 1960. Autor: Archiv J. Mikuška.
Z expedic v roce 1960.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Díky malému pozorovacímu materiálu jsme měli hodně volného času, kterého jsme využili k výletům, např. na Rabštejn a Templštejn, kteréžto výlety byly spojeny s broděním se v řece, což přinášelo těžkosti, zvláště dívkám. J. Čermákovi přitom nenávratně uplavaly boty. Dne 21. dubna nás navštívil ředitel hvězdárny Doc. O. Obůrka s reportérem Čs. rozhlasu, který s námi dělal rozhovor, rušený foukáním silného větru do mikrofonu.

Z jiných pozoruhodných událostí lze zmínit „zkažený“ žaludek E. Schmidtové, která si ho léčila pod mým dozorem Becherovkou, a jindy případ R. Tichého, kterému „zaskočila“ limonáda ZON, takže musel být intenzivně mlácen do zad (ZON býla dosti koncentrovaná kyselina uhličitá, příslušně obarvená a oslazená).

23. dubna jsme ráno sbalili věci a odjeli autobusem do Brna.

Program expedice - pozorování Lyrid ve vymezeném zorném poli splněn nebyl pro nedostatečný materiál, který nešlo metodou nezávislého počítání zpracovat. Kromě toho jsme měli s J. Sedláčkem a Janem Kučerou jiný program - tvorbu Katalogu teleskopických meteorů spatřených alespoň dvěma pozorovateli - ten byl později publikován.

Z expedic v roce 1960. Autor: Archiv J. Mikuška.
Z expedic v roce 1960.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Neporovnatelně zdařilejší byla 5. celostátní expedice PRATUREX (PRÁšková TUristická EXpedice), 11. dle BD, uspořádaná několika institucemi ve dnech 14. - 27. srpna v stanovém táboře (kterému velel kartograf pan Morav z Olomouce, později pan Zelenka) poblíž Piešťan. Mezi zmíněnými institucemi byl Osvětový ústav v Praze, Slovakofarma Hlohovec, pražská hvězdárna, brněnská hvězdárna, úpická hvězdárna aj.

Z expedic v roce 1960. Autor: Archiv J. Mikuška.
Z expedic v roce 1960.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Z expedic v roce 1960. Autor: Archiv J. Mikuška.
Z expedic v roce 1960.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Expedice nebyla čistě meteorická. Byli zde také pozorovatelé Slunce (moc se neproslavili), proměnných hvězd, meteorologové, pozorovatelé družic a astronomičtí fotografové. Pan Mlejnek z Úpice zajišťoval časovou službu (přivezl si k tomu účelu chronometr). Meteoráři měli tři programy: pozorování teleskopických meteorů ze 3. stanic (garantem byl L. Kohoutek), pozorování meteorů v oblasti světového pólu různými přístroji a výzkum radiantů na ekliptice (garantem byl Z. Kvíz).  Já sám jsem byl zapojen do programu „výšek“, pozoroval jsem na stanici řízené ředitelem hvězdárny v Novém Jičíně p. Zelenkou. O tom, co se dělo v jiných skupinách, jsem tudíž přehled neměl.

Provoz na expedici byl charakterizován několika skutečnostmi: Byla to povinná účast na přednáškách (to ten Osvětový ústav v Praze...), povinné zpracování dat, totiž přepis pozorovacích protokolů do čitelného stavu, docházka na stravu do Piešťan a to nejzajímavější - rozvoz a svoz „výškařů“ na pozorovací stanoviště autobusem, který pravděpodobně patřil Slovakofarmě v Hlohovci (pokud nebyl pronajat od dopravního podniku). Následkem toho už příliš volného času nebylo, přesto však tolik, že se v něm staly zajímavé věci...

Z expedic v roce 1960. Autor: Archiv J. Mikuška.
Z expedic v roce 1960.
Autor: Archiv J. Mikuška.
16. srpna jsem se s dalšími 4 pozorovateli vydal na Váh, kde jsme jezdili na vodním šlapacím skútru. Ten se nám podařilo převrátit, přičemž jsem si já vypral občanský průkaz (ten měl tehdy formu knížky) a J. Slimáček zase nechtě vyzkoušel vodotěsnost hodinek. Touto akcí jsme ale „zasklili“ instruktáž, o které jsme nevěděli, a bylo nám to silně vytčeno Danou Kohoutkovou.

Z expedic v roce 1960. Autor: Archiv J. Mikuška.
Z expedic v roce 1960.
Autor: Archiv J. Mikuška.
17. srpna jsme pozorovali úchvatné cirkumzenitální kruhy a zdvojení Slunce. 18. srpna se vyboural pozorovatel Seidl se Z. Kvízem na motorce. Přežili to poměrně dobře. 19. srpna byl uskutečněn autobusový zájezd na Hlaváčky. Večer přijel polský astronom a příznivec amatérů Dr. Kordilewski. Při čekání na vyjasnění byla hrána specificky meteorářská hra „tritol“. Tato primárně sloužila k zahřátí prochladlých pozorovatelů a spočívala v tom, že účastnici se sestoupili do kruhu o poloměru necelé dva metry, v jehož vnitřku se nacházel další účastník, který byl drsně valen po obvodu kruhu, dokud někoho nevyrazil. S vyraženým si pak vyměnil pozici.

V dalších dvou dnech nám přednášel Dr. Kordilewski o proměnných hvězdách a determinantech zvaných krakowiany. 21. srpna se dostavili jacísi Němci, kteří měli dosti nemoudré proslovy.

Z expedic v roce 1960. Autor: Archiv J. Mikuška.
Z expedic v roce 1960.
Autor: Archiv J. Mikuška.
24. srpna byla uspořádána exkurze do Slovakofarmy v Hlohovci (zásluhou ředitele Dr. Csöre), což mělo pro další průběh expedice zásadní význam. Někteří pozorovatelé si odvezli „na černo“ různé léky, horší bylo, že D. Kohoutková získala nevyzkoušený (tudíž neschválený) dopingový prostředek Panergen. Téhož dne také přijela v utajení redaktorka Čs. rozhlasu.

25. srpna si Petr Brlka a Zdeněk Bečka vypůjčili v půjčovně mopedy, se kterými jezdili na pozorování. Nedokázali je však udržet permanentně v pojízdném stavu, čímž vznikly provozní potíže, i bylo jim spíláno.

A nyní k dopingu. D. Kohoutková chtěla, aby pozorovatelé „výšek“ měli zvláště vynikající výsledky (asi proto, že L. Kohoutek byl tehdy jejím čerstvým manželem a program garantoval). Tudíž pozorovatelům 24. srpna naordinovala onen Panergen. Doping zabral, pozorovalo se nám skvěle. Jenže jsme se po noci řádně nevyspali a D. Kohoutková nám ho naordinovala 25. srpna  znovu (je nutno poznamenat, že její formální autorita, jakožto zástupkyně financující instituce,  byla taková, že se nedalo odporovat).  A děly se věci. Asi polovina pozorovatelů byla totiž přiotrávena a měla kocovinu. Zelenkova stanice byla téměř vyřazena z provozu, kdosi si stěžoval, že má halucinace v zorném poli, nebyli jsme schopni udržet stálou polohu u dalekohledu, mlátili jsme neustále obočím do zornic okulárů a Zelenka zuřil. Ráno přijeli „výškaři“ do tábora v dezolátním stavu a přiotrávený Vladimír Znojil propadal záchvatům smíchu. Studující farmacie J. Slimáček vyslovil názor, že kromě přiznaného kofeinu (základem byl rozemletá káva) byl v Panergenu také strychnin, proto ty křečovité neovladatelné pohyby hlavy (poznamenávám, že tableta Panergenu měla objem asi 1,5 - 2 cm3, žádná maličkost). Paní Kohoutková pak na nás byla nápadně milá...

Do tohoto stavu se dostavil dne 26. srpna pan Doc. V. Guth a tehdy věhlasný redaktor Ivo Budil (jeho věhlasnost spočívala v tom, že byl tehdy snad jediný ve své branži, kdo astronomii skutečně rozuměl). Doc. Guth měl pak dlouhou přednášku. Následovala likvidace, shromažďování věcí a 27. srpna byl rozjezd.

O úspěšnosti expedice svědčí skutečnost, že pozorovací čas byl minimálně 23 h 50 min a pozorovatelům „výšek“ se podařilo získat 180 záznamů o meteorech spatřených alespoň ze dvou stanic, čímž byl překročen rekord z T-KODEXu. Materiál byl ovšem zpracován a publikován. Kromě toho brněnská účastnice E. Schmidtová byla vyhlášena za druhou nejlepší pozorovatelku expedice (přes svou krátkozrakost). Tato expedice tedy byla vskutku legendární…

Všechny díly:




Seriál

  1. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)
  2. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)
  3. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)
  4. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)
  5. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)
  6. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)
  7. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)
  8. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (8. díl)
  9. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)
  10. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)
  11. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)
  12. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)
  13. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (13. díl)
  14. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)
  15. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)
  16. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)
  17. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (17. díl)
  18. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)
  19. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)
  20. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)
  21. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)
  22. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (22. díl)
  23. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (23. díl)
  24. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (24., závěrečný, díl)
  25. Ještě o krmítku...


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Meteorické expedice, Luboš Kohoutek, Zdeněk Kvíz


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sony a7s + Samyang 1300mm f/16, ISO 100, 1/8000 sec.

Další informace »